Helsinky jsou asi 350 km od Petrohradu, takže výlet do Ruska byl jasná volba! Bohužel Rusko je stále paranoidní a snad všechny normální národy tam potřebují vízum. Proto jsem si nebyl úplně jistý, jestli se mi podaří se tam dostat. Naštěstí jsou tady dvě cestovky, které organizují výlety pro studenty a zajistí i vízum (akorát za to chtěli 45 eur).
Hraniční kontroly byly pěkně otravné, pas nám kontrolovali dohromady třikrát a kvůli kontrole víza jsme museli všichni vystoupit a celý autobus projít přes jednu úřednici. Takže to trvalo víc než hodinu a to jsme ani nečekali ve frontě. Na hranicích se navíc nemůže ani fotit. Vyměnili jsme nějaké peníze v kurzu 1 euro = 45 rublů.
Rusko bylo záhy rozpoznatelné, horší cesty, horší auta a stejná krajina po desítky kilometrů, prostě jen přírodní les. Petrohrad nás přivítal futuristickými panelákovými sídlišti. 
Pak jsme zapadli do kolony aut a asi hodinu se plazili k hotelu Moskva, kde bydlela část lidí a my se zbytkem v hostelu Abrikos (snad jsem to přepsal z azbuky správně, jsem se ji naučil jen z části..). Náš hostel byl přímo na hlavním dlouhém bulváru Něvskij prospekt. Krapet nás vystrašila chodba, které vypadala jak z nějakého squatu. Vlastní hostel byl úplně nový, pěkný a takový domácký. Akorát všechno bylo malé a namačkané na sebe. Přesto nám doporučili nepít místni vodu z kohoutku.
Ruský fast food? To jsou palačinky
Typický ruský fast food nenabízí hamburgery, ale palačinky na tisíc způsobů. Takže tam jsou jak klasické sladké, tak i palačinky s masem. Je to celkem dobré, ale jíst to často bych asi nemusel. Cena nebyla nějak zázračně levná, takže jsme tam každý nechali asi 5 euro. Radši jsme pak chodili do McDonaldu, který byl opravdu levný.
Neuvěřitelná výzdoba Kateřinského paláce
Letní sídlo carské rodiny je úžasný palác, který musí každý navštívit. Nachází se asi 25 km od Petrohradu v městě Puškin, protože má podstatně lepší mikro klima než deštivý Petrohrad. Pálac vyhořel během druhé světové války a postupně je opravován. Rekonstrukce tedy probíhají už několik desetiletí, což je pochopitelné, protože originálních věcí je pomálu (většinou jen to co šlo odvést) a výzdoba je naprosto neuvěřitelná. Na hlavní sál spotřebovali 27 kilo zlata. Výzdoba je tvořená vyřezávaným dřevem pokrytým zlatem. Před pár lety otevřeli i slavnou Jantarovou komoru. Ta je taky kompletně nová, protože originální jantar odvezli za války němci a už se nikdy nenašel. Na výzdobu bylo použito 6 tun jantaru! Bohužel se tam nemohlo fotit.
Zde jsme se fotili na náměstí.
Petrohradské metro: takové davy jsem v životě neviděl
Museli jsme si vyzkoušet i metro, které je taktéž neuvěřitelné. Nesmí se tam fotit (stejně jak pražské metro má sloužit jako kryt v případě jaderného útoku...). Je jedno z nejhlubších na světě a stanice jsou poměrně krásné. Jedna cesta stojí 20 rublů, což je asi 12 korun, za které člověk koupí kovový žeton, který vhodí do turniketu. Vybrali jsme si zrovna páteční večerní špičku, takže metro bylo úplně neuvěřitelné plné! Takové davy lidí jsem v metru ještě v životě neviděl.
Stačí mávnout a první taxík zastavuje
Jeden z nejsilnějších zážitků je jízda v ruském taxíku. Není to totiž klasický označený taxík s taxametrem (ale i takové jsou), ale v noci v podstatě každé levnější auto! Stačí tedy mávnout jak v New Yorku a první auto zastavuje! Pak si člověk musí dojednat cenu, lepší je to zkusit česky než anglicky, protože číslovky jsou téměř stejné a je větší šance, že vás nebudou chtít tolik odrbat. První taxík nám domluvil nějaký mladý rus, který se k nám připletl a byl strašně nápomocný. Nejdřív jsem furt čekal, co z něho nakonec vyleze, ale asi nám fakt chtěl jen pomoct. Takže nám domluvil odvoz za 100 rublů = 60 Kč na vzdálenost asi 3 km. Což je proti 24 eur za 8 km v Helsinkách neuvěřitelný rozdíl. Trochu jsme váhali, jestli do dotyčného auta vlezeme, ale tak byli jsme tři ;) A člověk byl nevěřil jak si dokáže v noci česko-rusko-slovensky pokecat, řidič znal Prahu a Karlův most (přestože vypadal trochu podivně) a tak jsme měli společné téma.
St.Isaac katedrála je plná zlata
Největší katedrála v Petrohradu, do které se má údajně vejít 10 000 lidí. Moc se nám to nezdálo, protože zas tak velká nebyla. Ve vnitř opět honosná ruská výzdoba plná zlata a mozaikových ikon. Vnější sloupy jsou tvořeny z jednoho kusu mramoru, což je vzhledem k jejich velikosti impozantní. Katedrála je vysoká 101,5 metrů a stavěli ji 40 let pod vedením hlavního architekta, který ji zasvětil prakticky celý život (začal ji stavět ve 26 letech a zemřel rok po dokončení).
Zimní palác a Hermitage
Naprosto obrovské sídlo carské rodiny. To je Zimní palác a Hermitage. Jestli v tom nesídlila tenkrát komplet celá administrativa se všemi ministerstvy, tak vůbec nechápeme k čemu jim mohlo být několik stovek místností. Dnes tento palác využívá Hermitage, což je takový ruský Louver s největší sbírkou obrazů na světě. Obsahuje údajně 3 miliony předmětů, ze kterých je vystavených pouze malá část. Je to naprosto šíleně obrovské a člověk by tam mohl chodit asi týden. Vstupné je pro studenty zdarma, ale bývají tam velké fronty. Měli jsme štěstí a fronta měla 5 metrů. Ale druhý den jsme šli kolem a měla asi sto metrů. Sami bez průvodce jsme zvládli najít a vidět obrazy Van Gogha, Moneta, Renoir, Rembrandta, Leonarda da Vinci, Raphaela, Picassa a spoustu dalších.
Cenový přehled:
BigMac: 38,4 Kč
Pivo Baltika 3 0,5l plech: 15 Kč
Nejlevnější vodka 0,5l: 39 Kč
Vstupné do klubu: 180 Kč
Pivo v klubu: 96 Kč
Zdroj: převzato z blogu finsko2009.blogspot.com
