StudentPoint

Paradoxně však pro mě a fotografa Pavla nezačal festival zrovna nejšt’astněji, a to z toho důvodu, že jsme se až u vstupu do festivalového areálu dozvěděli, že nemáme domluvené akreditace a do areálu tedy nemáme přístup. Naštěstí pro nás první festivalovou noc nehrály žádné zásadní kapely, které bychom nutně chtěli či potřebovali vidět (resp. slyšet), a díky Pavlově průbojnosti a mnoha minutách strávených vyjednáváním na telefonu jsme na druhý den alespoň jednu akreditaci získali.

Druhý den pro nás tedy začal veseleji, ale vzhledem k úmorným vedrům a absenci stínu prakticky v celém areálu jsme přes den zvolili variantu koupání v nedalekém Sloupu v Čechách, abychom nabrali energii na večerní vystoupení (zahraničních) hvězd. Tento postup se nám osvědčil a trávili jsme takto i další „festivalové“ odpoledne.

V pátek podvečer se tedy vracíme do areálu, kdy už své vystoupení začali populární Fast Food Orchestra, následování dalšími domácími hvězdami, Švihadlem a Mr. Cocomanem s doprovodnou kapelou Solid Vibez, kteří publikum dokonale připravili na jednu z hlavních hvězd festivalu, Brita Generala Levyho, taktéž za výborného doprovodu kapely Solid Vibez . Od Levyho se dočkáme mnoha hitů jako Champagne Body, Professional Ganja Smoker, Most High, Wickeder a další. Z tváří návštěvníků i samotného Levyho je jasné, že se všichni dobře baví a panuje zde velmi uvolněná atmosféra. To samé platí u následujícího vystoupení jamajského vokálního kvarteta T.O.K. s doprovodnou kapelou 303Band, kteří svým (u nás premiérovým) vystoupením v rytmech reggae a dancehallu nenechají nikoho v klidu! To už se má ale blížit vystoupení známého britského MC/toastera Top Cat, který ale k mému zklamání vystupuje s velkým zpožděním, a tak na něj již nezbývají síly.

V sobotu večer si nenecháme ujít českou ska-reggae klasiku Sto Zvířat s jejich osvědčenými hity jako Alice se dala na pití, Pochyby, Nikdy nic nebylo a dalšími, které nás dostanou do té správné nálady. Je ale jasné, že sobotní večer bude patřit hlavním hvězdám festivalu, jamajské legendě Toots & The Maytals, což se vzápětí při jejich vystoupení potvrzuje. Zaslechneme např. Light Your Fire, Monkeyman, dále jejich patrně nejznámější hit, Pressure Drop, ale i další. Jejich první vystoupení v České republice jsem si opravdu užil a myslím, že ostatní určitě také.

Hodinky ukazují hodinu po půlnoci a to znamená přesun na Radio 1 Dancehall Yard stage, kde by v tuto chvíli měl vystoupit známý britský MC Deadly Hunta, doprovázený Damalistikem a jím selektovanými reggae a dancehallovými beaty. Místo pod stage se rychle zaplňuje a objevuje se Deadly Hunta se svými ostrými, ale přesně padnoucími texty. Dočkáme se i jeho velkého hitu Talk Out Loud a soudě podle ostatních lidí si všichni vystoupení užívají. Ke konci jeho vystoupení se přesunujeme na Mungo’s Hi-Fi Dub Station stage, jelikož jsem v předchozích dnech neměl možnost okusit věhlasný zvuk soundsystému tohoto skotského uskupení. Už zdáli je slyšet výrazná basová linka a pohled na masivní reproduktory následně vysvětluje, proč tomu tak je. Z beden se line mně známý jungle, tím hůř, že si na jméno tracku nemohu vzpomenout. Následují rychlejší drumandbassové tóny, které jsou vzápětí střídány pomalejším, ale o to nabasovanějším dubstepem, kde rozpoznávám track Ice Cream od producenta jménem Borgore. Zvuk je opravdu hodně silný a doslova s vámi hýbe, je to velmi zajímavý zážitek a pokud se tu zase někdy toto trio z Glasgow objeví, v což doufám, určitě si jejich vystoupení nenechám ujít. Mě ale přepadá únava a přichází čas odejít do stanu a dát sbohem letošnímu ročníku Real Beatu, který se podle mého názoru až na pár negativ velice povedl.

Negativy mám na mysli např. malý počet záchodů v celém areálu a vzhledem k vedrům, která po celou dobu festivalu panovala, i míst s (pitnou) vodou, ale snad vždy je co zlepšovat. Jinak si myslím, že celková organizace festivalu byla zvládnuta dobře a přivést hvězdy takového formátu za cenu vstpuenky, která se při spuštění předprodeje pohybovala kolem 350 Kč a ani později nebyla nikterak dramatická, si opravdu zaslouží pochvalu. Pro mě na festivalu určitě převažovala pozitiva - hlavně v podobě výborné atmosféry, kterou spoluutvářelo na 3000 dalších návštěvníků a která se na festivalu jen tak nenajde. A proto se těším na příští léto a doufám, že se severočeský Žizníkov opět na pár dní promění  na slunnou a pohodovou Jamajku.

Kompletní Fotogalerie od Pavla Klůse ZDE