Páteční odpoledne přivítalo návštěvníky s otevřenou náručí. První hvězdou, která skočila na hlavní stage, byl Visací zámek. Rozbouřil publikum, rozpogoval pravověrné a rozloučil se odkazem na právě probíhající volby do Evropského parlamentu, na které o několik hodin později reagovali také Monkey Bussines. Apoliticky se projevili Prague Sk
a Conspiracy, kteří sice nedbali na situaci ve volebních místnostech, zato předvedli příjemný ska oddych laděný zvláštní barvou hlasu Mariany za mikrofonem. To a neoddiskutovatelný sex appeal zpěvačky přilákal i kolemjdoucí mířící do tanečního šapitó nebo na druhou stage. Největší hudební star večera ale byli Monkey Bussines. Svou fialovou elegantní choreografii zmákli na výbornou. Nadšené diváky mrazilo nejenom z hudby, ale i z show Matěje Rupperta, který lezl po kovové konstrukci pódia a troufal si do pěkné výšky.
Sobota zahajovala víceméně místními formace jako Projekt Lajka nebo Jet Stream, které ale není radno přehlížet pouze z důvodu lokálnosti. Mezitím si na U-rampě zařádili kluci na skatu a kolech. Jejich kousky zanedlouho neprodyšně obklopil dav a borce propustil až po autogramiádě. Do hudebního varu se publikum částečně rozehnané deštěm dostalo až při osvědčených Fast Food Orchestra. Dr. Kay vedl rozdával publiku písně, a to mu odpovídalo tanečním řáděním. Rozdováděný prostor pak zklidnil Zdeněk Bína svým standardně strohým „Díky moc!“, -123 minut ale jako vždycky přesvědčili. Neskutečná hudební zručnost a orientem říznuté melodie vygradovaly v závěrečném kousku Seven Ways to Heaven, který probudil i ty, jež do té chvíle jazzu a blues linoucímu se z pódia nevěnovali pozornost. Atmosféru velkého koncertu nasadili Tatabojs. Užilo si je publikum jak v první řadě, které se nechalo
naprosto strhnout, tak lidé ve stáncích opodál, kteří pozorovali symbiózu energické muziky a světel. Energii však tu noc nebyl konec, protože po Tatabojs obsadili pódium Skyline. Život na hlavní stagi ukončili Sunflower Carawan, naštěstí však jenom po stránce programové.
Druhá stage a šapitó zůstaly otevřené spíše pro věrnější fanoušky a nadšené hledače nových hudebních idolů. Tomu odpovídal i o mnoho menší prostor určený davům. Na druhou stranu se však z druhého pódia linuly často mnohem energičtější a odvážnější hudební tyjátry než ty předváděné na hlavním showroomu. Příjemným překvapením byl alternativní stan s taneční muzikou.
Zámostí má za sebou už třináctý ročník. V mnoha ohledech byl zvládnutý profesionálně, občas ale bylo cítit, že se organizátorům nepodařilo tak úplně kočírovat zaměstnanecký kolos. Patrné to bylo zejména ve chvílích, kdy se řešily problémy a nikdo z pořadatelského týmu neměl tušení, jak některé procesy doopravdy fungují.
Na druhou stranu ale kdo vyrazil o víkendu do Třebíče, rozhodně neprohloupil. Nejenže bylo co poslouchat a pít, kde se válet na dece a o čem diskutovat, potkat jste tu mohli třeba Ferdu Mravence v nadživotní velikosti a skutečně děsivého Fantomase. Nebo si koupit náušnice z léků na bolest.
Beze slov, zato objektivněji ve fotogalerii.
Foto by Tereza Pešková, StudentPoint
