…

Tvrdé přistání pro Promethea

Recenze filmu Prometheus, který se tento týden chystá do našich kin.

Kultura
Recenze filmu Prometheus, který se tento týden chystá do našich kin.

I když Vetřelec rozhodně není takový fešák jako třeba Miley Cyrus, určitě má víc fanoušků než ona (a kdyby mu to tahle mladá dáma náhodou v popularitě natřela, alespoň v souboji jeden na jednoho by mimozemský xenomorph jistě vyhrál).

Recenzovat film, který se honosí statusem kultu

už dávno před svou premiérou, je docela ošemetná věc.

Právě proto bylo a je kolem Promethea takové halo – nejen, že jsme se konečně dočkali nového filmu z vetřelčího univerza, ale zpět ke sci-fi a ke svému nejslavnějšímu emzákovi se vrátil i režisérský gigant Ridley Scott, který to tehdy v roce 1979 všechno odstartoval. Filmová událost roku byla na světě a vykrmeni tučnými trailerovými hody o nemálo chodech jsme všichni svorně čekali na den D. A ten konečně přišel.

Recenzovat film, který se honosí statusem kultu už dávno před svou premiérou, je docela ošemetná věc. Ten obávaný špatný výsledek se může totiž dostavit vždycky a člověk s ním prostě musí počítat. Nepsal bych ale teď tuhle recenzi, kdybych nebyl fanda, a tak jsem samozřejmě z celého svého fandovského srdce doufal ve výsledek, který by byl přinejmenším velkolepý. No…
Ale popořadě.

Úvodní záběry vesmíru vás ujistí,

že tady jste coby milovník sci-fi správně.

Začátek je celkem slibný. Zvládá navnadit na malém prostoru a hned z kraje bez zbytečných okolků přechází do hlavního děje. Barvy jsou vybroušené k dokonalosti a úvodní záběry vesmíru vás ujistí, že tady jste coby milovník sci-fi správně. Všechno je poctivé a pro oko přitažlivé a samotný Prometheus, tzn. ústřední vesmírné plavidlo, pak svým vzezřením jasně svědčí o péči, která byla jeho vývoji věnována.

Prometheus

Nezáživná posádka

Příběh jede po klasických vetřelčích kolejích, tzn. posádka lodi míří kamsi do neznáma a divák ví, že to s ní nejspíš dopadne dost špatně. V tu chvíli ale ještě nemá šanci tušit, že na konci špatně dopadne i on sám. Prometheus totiž sice vypadá přesně tak, jak se podle tučného rozpočtu a Scotta za kamerou čekalo, ovšem po scénáristické stránce až překvapivě potupně selhává.

Už první hromadná scéna vám to vmete do tváře, když hrozně neobratně pracuje s charaktery. Posádku představuje a podává pomocí velmi primitivních informačních vsuvek, tu vložených do úst jednoho z jejích členů, tu okatě podstrčenou na monitoru počítače. Interakce mezi nimi a z nich vyplývající charakterové rysy pak až bolestivě šustí papírem, pročež si o lidském rozměru jednotlivých postav můžeme nechat jen zdát.

Prometheus sice vypadá přesně tak, jak se podle tučného rozpočtu čekalo,

ovšem po scénáristické stránce potupně selhává.

Paradoxně nejvíc vás nakonec přitáhne nevypočitatelný android David v podání v poslední době všudypřítomného Michaela Fassbendera. Jeho kreace rozpolcené bytosti, která osciluje mezi chladnou polohou bez emocí a sklony k opravdovým pocitům, je vynikající. Škoda, že jeho zvláštní chování není příliš opodstatněné. Jinak ale žádný z charakterů nijak víc zapůsobit nezvládá. Noomi Rapace jako „druhá Ripleyová“ neurazí, ale k ikoničnosti své předchůdkyně má zatraceně daleko.

Problémem je ale i množství postav. Zprvu to vypadá, že posádka moc lidí nečítá, ale v průběhu filmu se nečekaně objevují nové tváře, o kterých divák nemá ani tušení, což je matoucí. Nevím, proč tvůrci odhodili původní vetřelcovskou ideu malé posádky, velkého prostoru a tíživé atmosféry. Snaží se ji sice v další fázi děje nastolit, ovšem značně neúspěšně.

Odnikud nikam

V hororových scénách je to totiž samý přešlap. Udržet konstantní děsivou atmosféru se filmu vůbec nedaří, jelikož servíruje samé vysoce pochybné zvraty a skupinku charakterů nechává provádět často naprosto nesmyslná rozhodnutí. Nikoho pak ani v nejmenším nerozhodí, když dojde na první mrtvoly, protože sympatie ani chemie mezi postavami a divákem prostě neexistují, a tak sledujeme opravdu jen maso jdoucí na porážku.

"Prometheus, are you seeing this?"

Prometheus vlastně nikam nespěje. Jeho existenciální úvahy a neobratně položené otázky sice vykazují jistý vývoj, ale ke sklonku filmu už vám bude jasné, že žádné konkrétní odpovědi nedostanete. Je to vážně škoda, protože Ridley Scott se častokrát nechal slyšet, že do Promethea hodlá zakomponovat spoustu svých vlastních nevyjasněných myšlenek a pokusí se na ně alespoň nějak odpovědět, což se ale vůbec neděje. Přitom to není tak, že by řešení nebylo dostupné – možností, jak ústřední motiv filmu, tzn. hledání počátku lidstva, pojmout, je nemálo a pro uspokojení divákovy touhy po poznání by stačilo pouze si jednu vybrat a inteligentně ji zhmotnit. Nic takového tu ale není – směr, kterým se film ubírá, je nejasný, důležité pilíře příběhu chabé a na konci vlastně nedochází k žádnému rozuzlení ani překvapení. Jestli takhle vypadá Scottova velká filmová zpověď, tak toho slavný režisér na srdci příliš nemá.

 

Od Promethea k Vetřelci

Pravdou ale je, že většinu fandů stejně zajímá hlavně, jak moc Prometheus souvisí s Vetřelcem, především, zda-li se jedná o jeho přímý prequel, nebo děj jen volně navazuje. Nebudeme se zde dotýkat žádných detailů, ale rozhodně JE na co se těšit. Paradoxně je Prometheus fandovsky mnohem vděčnější, než se čekalo. Což je ale trochu na škodu, skoro to totiž vypadá, že scénáristé opravdu sází jen na slavnou značku, místo aby zkusili vyplodit svébytný film. Hlavní pisatelské duo by se vůbec mělo stydět – Jon Spaiths (Černá hodina) ani Damon Lindelof (Kovbojové a vetřelci, nový Star Trek) rozhodně nebyli nijak zdařilou volbou.

Triky jsou opravdu na perfektní úrovni a

Scottovy očekávané propracované kulisy vypadají skvostně.

Na druhou stranu se nesmíme nechat ovlivnit tou hromadou nedostatků, které Prometheus má, protože přes to všechno se pořád jedná o nadprůměrnou sci-fi. Triky jsou opravdu na perfektní úrovni a Scottovy očekávané propracované kulisy vypadají skvostně. Po technické stránce filmu skutečně není co vytknout a v kinosále s kvalitním obrazem i zvukem se rozhodně můžete těšit na pár nefalšovaně strhujících momentů.

"To go where?" "Earth."

Je vážně obrovská škoda, že Prometheus dopadl tak, jak dopadl. Jeho potenciál byl nezměrný, a tak i když ve finále není vyloženě špatný, pro fanoušky znamená obrovské zklamání a spoustu nenaplněných nadějí. Něco mi ale říká, že tohle není poslední Scottův výlet do světa Vetřelců, protože prostor na další film by tu rozhodně ještě byl. Osobně doufám, že za čas pan režisér přijde s něčím, co mu jeho nyní pošramocenou reputací patřičně napraví. Snad se toho dočkáme.


Verdikt: 65 %

Originálně název: Prometheus

Země původu: USA

Délka: 124 minut

Režie: Ridley Scott

Scénář: Jon Spaiths, Damon Lindelof

Hrají: Michael Fassbbender, Noomi Rapace, Charlize Theron, Idris Elba, Logan-Marshall Green, Sean Harris, Guy Pearce

 

Foto: Bontonfilm

 

Sdílejte se svými přáteli FacebookFacebook TwitterTwitter EmailEmail

Autor článku: Jakub Brych

Zapoj se do diskuze