…

Zavzpomínejme na Fesťáček u vody v Droužkovicích

Letos se již po třinácté konal zdejšími domorodci oblíbený a hojně navštěvovaný Fesťáček u vody.

Kultura
Letos se již po třinácté konal zdejšími domorodci oblíbený a hojně navštěvovaný Fesťáček u vody.

O co jde:

Jedná se o stále větší a větší folk-country hudební akci, již od roku 2000 pořádá Martin Pipek s přáteli, přičemž mu velkým pomocníkem bývá písničkář Jindřich Kejak. Fesťáček u vody se realizuje v Droužkovicích, což je sice poměrně malá víska v těsné blízkosti Chomutova, zato však co do obveselování svých usedlíků poměrně činná. Letos, jak již bylo řečeno, se konal již třináctý ročník této akce. V minulosti na festivalu vystoupily takové osobnosti jako Jiří Schmitzer, Wabi Daněk, Ivan Hlas nebo Pavel Dobeš. Ač se tento výběr může jevit jako vhodný ku poslechu a obdivu našich rodičů, občas věru neuškodí usednout u piva a klobásy na trávu a zaposlouchat se do známých melodií.

O co šlo:                                      

Festival se letos opět konal na droužkovickém koupališti a započal skoro přesně úderem 15. hodiny 14. července zvučným projevem moderátora Jardy Koeniga. První odváživší se formací byla dvojice vystupující pod názvem Demofóbie. Divákům nabídla řadu velmi vtipných a nápaditých skladeb, zejména po textové stránce, ve kterých nebylo možno nepostřehnout jejich silnou náklonnost k rodné Plzni. S dalším posunem hodinové ručičky vystoupil na pódium můj oblíbenec Ivan Hlas, jenž pouze s vlastním kytarovým doprovodem předvedl sluchu i oku lahodící zážitek a neochudil diváky o žádný ze svých nejznámějších hitů.

skupina Demofóbie

Oděn v přiléhavé modré triko a ozdoben permanentně přátelským výrazem představil se publiku písničkář Martin Maxa, který svým drsným chraplákem obdařil v tuto chvíli převážně přítomné dámy svými nejznámějšími popěvky, neopomněl ani tu a tam humorem glosovat situaci. Ti z nás, kteří by již uvítali změnu na pódiu, museli počkat (nebo zaujmout místo v jedné z front na klasický mok), neb Maxa byl prvním potleskem a jekotem znovu vyžádaným vystupujícím na festivalu. Během jeho přídavků se již mnozí mohli těšit na umělce poněkud jiného druhu, a to na Jindru Kejaka, takto charismatického obra s něžným srdcem a drsným hlasem.

Během vystoupení následující revivalové formace The New Age Of Smokie byla již značná část publika dostatečně rozveselena a díky stoupající hranici promilí v krvi zbavena eventuelního studu, proto doprovázela skladby jako Living Next Door To Alice (Alice!), Wild Wild Angels nebo Have You Ever Seen The Rain bujarým tancem, což kapela (oděna v patřičně britské barvy) kvitovala úsměvy. To již ale většina z nás netrpělivě vyhlížela avizovaného Petera Nagye, který se dostavil s kudrlinami, kytarou, zářícím úsměvem a ani Kristýnku nenechal doma. Snažil se nevynechat žádný svůj hit, divil se mladým tvářím a zamilovaným očím v publiku, a po vyměřené hodince se již bohužel odebral kamsi na východ.

Jedno z největších lákadel festivalu, chlapci z Dědy Mládka, se přišourali s otráveným výrazem a nepochopitelně dlouho zvučeli svá benja a jiné struny, načež ohlásili možnost předvedení vlastní tvorby. Toho se někteří (včetně mě) zalekli a vzhledem k pokročilejší hodině zamířili ke svým domovům, byvše ochuzeni nejenom o zmíněné, ale i o závěrečné vystoupení Kosti Rosy. I přes tyto mezery nutno přiznat, že tento jednodenní festival byl velmi příjemným zpestřením červencových dní a nezbývá než těšit se na další ročník a doufat v podobně rozmanitý program.

 

Foto: www.mujchomutov.cz, rajce.net

Sdílejte se svými přáteli FacebookFacebook TwitterTwitter EmailEmail

Autor článku: Hana Bulejová

Zapoj se do diskuze