…

Jana Maláková: Praxe mi otevřela hodně dveří

Jana Maláková nastartovala kariéru jako redaktorka StudentPointu, později se stala naší editorkou a manažerkou sekce. Jak jí tahle zkušenost pomohla?

Blog
Jana Maláková nastartovala kariéru jako redaktorka StudentPointu, později se stala naší editorkou a manažerkou sekce. Jak jí tahle zkušenost pomohla?

Jani, řekni nám, jak jsi trávila léto?

Úplně největším zážitkem bylo cestování po Rhodosu. Během téměř dvou týdnů jsme ho na skútru projeli křížem krážem. Je srandovní, že tam vám přes silnici místo srnek přecházejí polodivoké kozy. Viděli jsme toho tam fakt hodně – přírodu, památky i městský ruch.

Jinak byly moje prázdniny hlavně pracovní, ale je jasné, že bylo potřeba je trochu zpříjemnit a odpočinout si. Takže došlo i na čas s kamarády a naše české krásy, jako je třeba Karlštejn, Dobříš, Červená Lhota nebo výlet na historickém parníku Vyšehrad.

Výlet na Červenou Lhotu.

K tvé práci se ještě dostaneme, nejprve nám ale pověz, co jsi vystudovala?

Střední mám zdrávku, obor Zdravotní laborant, ale tak nějak jsem hned na začátku věděla, že to není nic pro mě. Nehodila jsem se na to, abych trávila dny v laboratoři, takže vysokou jsem si už vybírala v úplně jiném směru. Bakaláře mám z oboru Mediální a komunikační studia, magistra z Mediálních a sociálních studií se zaměřením na marketing.

Vzpomínáš ráda na studentská léta?

Studentská léta jsem měla trochu jiná. V prváku na bakalářském jsem začala pracovat, takže jsem lítala mezi prací a školou, na party pak nezbývalo moc času ani energie. To jsem suchar, viď? (smích) Někdy jsem se taky zapojila do dění, ale nemůžu říct, že bych měla taková ta pověstná studentská léta. Nelituju toho, praxe mi postupně otevřela hodně dveří.

Využiješ znalosti ze školy i ve svém zaměstnání? Nebo jde hlavně o praxi, kterou získáváš až právě konkrétní prací?

Stoprocentně jde hodně o praxi. Škola je užitečná a mě osobně i bavila, taky doufám, že příští rok budu ještě pokračovat, ale takové ty nejužitečnější věci jsem se naučila až za „provozu“.

Poměrně dlouhou dobu jsi působila jako redaktorka StudentPointu, později dokonce jako editorka. Zavzpomínejme na ty časy a řekni našim čtenářům, co u nás bylo náplní tvé práce?

Jo, jo, nejdřív jsem dělala redaktorku v Literatuře, pak editorku ve Student Girl. Bylo to hrozně fajn, a to hlavně díky lidem. Zvlášť tým SG neměl chybu. Holky jsem si hodně oblíbila a těžko se mi s nimi loučilo, ale jsme v kontaktu a já pilně sleduju jejich články.

Sraz sekce Student Girl v roce 2012.

Pomohlo ti psaní pro StudentPoint v rozjezdu další kariéry?

No jasně! Hlavně když jsem se chtěla stát redaktorkou portálu Móda.cz. I díky zkušenosti na StudentPointu mě vybrali z více než 200 uchazeček. Bylo velké plus, že jsem uměla editovat.

A teď se konečně dostáváme k tomu, kde a na jaké pozici působíš nyní?

Musím říct, že jsi mě zastihla v období plném změn. Od ledna jsem OSVČ, a to jako redaktor, copywriter a korektor pro různé firmy, plus tedy také redaktorka a editorka Móda.cz/Móda.sk. Jenže jsem hlavně markeťák, a tak se od října vracím na tohle bojiště. U psaní článků ale určitě zůstanu, protože je to můj koníček, ne povinnost. A musím taky přiznat, že mi chybí kontakt s lidmi. I když jsem tomu nevěřila, práce doma není pro každého. Je fakt, že si člověk všechno řídí sám, ale taky se po čase cítí docela osamoceně, takže teď se těším zpátky mezi lidi. (smích)

Co pro tebe na serveru Móda.cz/Móda.sk bylo zatím nejzajímavějším zážitkem?

Tím úplně největším zážitkem byl rozhovor s Pavlínou Němcovou. Mluvila jsem s ní o tématu, ke kterému mám hodně blízko – o nadačních aktivitách. Zapůsobila na mě svojí dobrosrdečností. Nesmím ale ani zapomenout na rozhovor s návrhářkou Blankou Matragi v jejím ateliéru a následné slavnostní otevírání butiku u Prašné brány. I to bylo moc fajn.

U serveru Móda.cz to ale nekončí. Píšeš si i vlastní blog  prozraď, o čem je a pod jakým odkazem ho můžeme najít?

Blog Janka – Fashion Journalist jsem založila po Bratislavských módních dnech. Původně jsem si říkala, že bude právě o akcích a zážitcích s portálem Móda.cz, ale nakonec se stal takovou směskou všeho možného. Nedá se specifikovat. 

Čtenáři tam najdou módu, kosmetiku, ale taky třeba vaření nebo literaturu. Nepociťuju ambice stát se veleúspěšnou bloggerkou. Píšu, protože mě to baví, a jsem ráda za každého čtenáře, kterého některý z mých článků potěší nebo třeba inspiruje.

Bratislavské módní dny, módní návrhář Lukáš Kimlička.

Tvůj vztah k módě jako takové se nedá zapřít, kdo nebo co tě nejvíce inspiruje? Případně máš v něčem svůj vlastní styl, do kterého si nenecháš mluvit?

Do ničeho si nikdy nenechávám mluvit, což je občas spíše na škodu. (smích) Nosím to, co se mi líbí. Neříkám, že se nenechám ovlivnit trendy, ale vybírám si z nich jen určité prvky, nepodléhám jim. Daleko lépe se cítím v šatech a sukních, v mém šatníku ani botníku nenajdete nic moc sportovního. Mám ráda prvky elegance a fascinuje mě móda 50. i 60. let. 

Máš nějaký recept na úspěch? 

Nejsem si jistá, jestli jsem ta pravá, abych odpovídala na tuhle otázku. Ale asi to chce mít „motůrek“, který člověka žene dál a dál. Nemůžu říct, co konkrétně to u mě je, asi určitá potřeba něco dokázat a věnovat se věcem, které mě baví. Osobně si taky myslím, že by se člověk neměl podceňovat ani přeceňovat, ale snažit se zdokonalovat a pracovat na sobě. 

Jak by sis svou kariéru představovala dál, jaké máš plány a sny?

Jít pořád dál a zlepšovat se. Plánů a snů je hodně, zrovna teď od října si budu jeden plnit, a to absolvování ročního literárního kurzu, určitě se o něm rozepíšu i na svém blogu. Dál se uvidí, pořád je o čem snít a za čím si jít. (smích)

 

Foto: Kamila Kyseláková, StudentPoint, moda.cz

Sdílejte se svými přáteli FacebookFacebook TwitterTwitter EmailEmail

Autor článku: Adriana Martinovičová

Zapoj se do diskuze