…

Kousek za miliony? I ten se dá v second handu najít

Brněnská žena prodala pravý trenčkot po Humphrey Bogartovi na Ebayi za milion dolarů.‘„Moje láska k Humphreymu tak nějak roste s mým věkem,“ říká se smíchem a zapaluje si cigaretu. Seznamte se s Petrou. Je jí 38 let, je inženýrkou ekonomiky, módní závislačkou a ještě více instagramovou.

Lifestyle

Sedíme ve známém brněnském Café Savoy. Důvod, proč jsme se sešli, je její příběh. Příběh, který se skládá ze všeho – internetu, domácího podnikání, módy, mrtvých celebrit, klasických filmů, aukcí s oblečením a Martini. Petra nakupuje a prodává oblečení přes internet.

Něco jako makléř

Jsem něco jako makléř, říká, jako spousta dnešních žen funguji jako ‚dodavatel‘ kvalitních věcí pro takové, jako jsem já. Obvykle prodávám své zboží jen v uzavřených skupinách na facebooku, kde je o takové věci zájem, a lidé si vycházejí vstříc. Nevydělávám tím bůhvíjaké peníze, ale rozhodně víc, než jsem si vydělala za mých časů v bance. Místo nudné kancelářské práce jsem se dostala k tomuhle, za což jsem ráda.

Jako makléři kupují a prodávají akcie, já prodávám kvalitní second hand oblečení. Ty luxusnější kousky jsou prodány třeba i v řádech stovek euro. Můj model je jednoduchý – nemyslím si, že je to nějaké tajemství: monitoruji servery, jako je ebay a malé obchůdky, kde majitelé prodávají nejrůznější zboží. Spousta lidí odstřihne značku a tyhle obchůdky to pak prodávají za miniaturní cenu. A z toho je pak ten výdělek, protože většina lidí tu skutečnou cenu nikdy neodhadne. Ale samozřejmě to není žádná nepoctivost, je to jako každé jiné podnikání, směje se.

Bogartův trenčkot

Bogartův trenčkot jsem koupila na Unimodě (unimoda.cz). To je takový malý online obchod, s majitelem se znám osobně. Čas od času tam něco koupím a když jsem ji tam viděla, okamžitě jsem vycítila, že to není obyčejný kus oblečení. Když jsem si to pak doma prozkoumala, nevěřila jsem vlastním očím. Na štítku stálo: Ušito firmou Aquascutum pro Humphreyho Bogarta.

Aquascutum Kingsway je britský trenčkot, který můžete sehnat okolo tisíce eur na internetu. Je velice pravděpodobné, že jste ho viděli třeba v klasickém filmu Casablanca – právě na Boghartovi.

Ve svém reálném životě byl Boghart věrným zákazníkem právě této značky – a možná tím nejvíce ikonickým nositelem těchto kabátů.

Bogartův trenčkot, který Petra dobře koupila, a ještě lépe prodala.
Bogartův trenčkot, který Petra dobře koupila, a ještě lépe prodala.

A tento trenčkot, který právě od Bogharta známe, nějakým záhadným způsobem skončil na Unimodě. Poté už si ho vyčíhla Petra a prodala na Ebayi za 148 000 dolarů (3,5 milionu českých korun). Po zdanění byl její profit okolo 50 000 eur.

Nejdražším oblečením, které se kdy prodalo v aukci, byly šaty ‘’Happy Birthday Mr. President’’, které patřily Marilyn Monroe a prodaly se za neuvěřitelných 4,8 milionu dolarů v Julien’s Auctions v Los Angeles.

Chtěli, abych se cítila jako zločinec

Kupující Boghartova trenčkotu je známý Thomas Harvey, hlava Aquascutumského mužského designu. Prodala jsem jim jejich hadr zpátky, směje se Petra a upíjí si ze svého Martini.

Když načíná další, dodává: Daň byla 40%. Normálně takové daně neplatím, protože jsou transakce obyčejně velmi malé, ale po takhle velkém obchodu si mě hned předvolali, abych byla v 7:00 na úřadě a pokud ne, bude to mít následky. Chtěli, abych se cítila jako zločinec,potáhne si ze svého Marlbora, ‘’samozřejmě jsem tam nešla. Nemám ráda vstávání brzo ráno. Později jsem zjistila, že ty ‘následky’ měly být 0.1% ceny – takže 148 euro – denně. To je šílený! Hraju si s myšlenkou, že by všechny ženy udělaly politickou stranu a bojovaly bychom za hromadné snížení daní. Moji přátelé a klienti mě podporují. Zeptejte se vašich čtenářek, jestli by do toho šly s námi.“

Koupila jsem si červené Porsche,podotkla Petra a mávala před sebou svazkem klíčů, jako by se chtěla hypnotizovat,a zbytek pravděpodobně investuji do svého podnikání.

Ekonomika je dnes spíše alchymií, než exaktní vědou. Už jste pravděpodobně viděli ty nekonečné počty facebookových skupin, které prodávají oblečení, a zajímali se, jak fungují? Zeptal jsem se na to Petry.

Petra je je inženýrkou ekonomiky, módní závislačkou, a ještě více instagramovou.
Petra je je inženýrkou ekonomiky, módní závislačkou, a ještě více instagramovou.

Většina lidí, které znám, se necítí moc dobře, když nakupují v sekáčích. Přijde jim to špinavé. Ale nevadí jim nakupovat takové oblečení z druhé ruky třeba od svých kamarádů. Jsem takový jejich asistent – vím velikosti, jaké značky preferují a tak. Dokonce mám pár celebrit, které pravidelně kupují oblečení právě ode mě. Vsadím se, že více oblečení dnes projde rukama facebookových uživatelů, než se koupí v kamenných obchodech.

Unimoda.cz: šance, že se tohle stane, je jedna k milionu

Ruslan Dzumanijazov, vlastník e-shopu Unimoda.cz, kde Petra také zakoupila onen slavný trenčkot, se na věc dívá více filosoficky: Většina věcí, které prodáváme, je moderní. Jasně, občas tam přidáme i starší kousky, aby byla nabídka rozmanitější. Ten plášť musel být právě z těchto. Pravidelně kontroluji veškeré zboží, které dáváme do nabídky a myslím, že si ten trenčkot pamatuji.

Byl jiný, než ostatní věci. Myslel jsem, že bych si ho nechal. Máme takovou tradici s kamarády, že každou neděli grilujeme ve srandovním oblečení. Ale také to vypadalo, že bychom to mohli prodat za dobrou cenu a ta chamtivější část mé osoby zvítězila. Jsme v branži noví a nemáme s takovým případem ještě moc zkušeností. Chci říci — šance, že se tohle stane, je tak jedna k milionu. Nedávám to za vinu našim pracovníkům, většina z nich jsou mladí uprchlíci z Ukrajiny a neví, kdo byl Humphrey Bogart, říká a trohu smutně se směje.

A my rozumíme proč. Jeho společnost je ještě v plenkách a Ruslan nám řekl, že musí udržovat nejnižší ceny za největší kvalitu, aby se mezi konkurencí udržel. Nemáme moc zákazníků. Nepovedl se nám tah s Google Adwords a zbytečně jsme do toho investovali bez výsledku. Možná nám tenhle článek trochu pomůže, dodává s nadějí v očích.

Rybáři v oceánu starých hadrů

Petra říká, že zná osobně stovky lidí dělajících stejnou věc. Jsme jako rybáři v oceánu starých hadrů. Lidi mají rádi oblečení a tady je tolik na výběr, až z toho občas bolí hlava. Mám několik velkých objednávek od lokálních ‘celebrit‘ a filmových agentur. Od každého mi kápne troška, takže se neustále posouvám vpřed.

Během našeho posezení v Café Savoy Petra vypila čtyři Martini, vykouřila půlku krabičky Marlborek a poplácala po zadku všechny čtyři číšníky. Konečně jsem pochopil, proč trvala na meetingu zrovna tady.

Jsem trochu opilá, řekla s prosebným pohledem, nehodil byste mne domů?

Proč ne, řekl jsem si. Pěkná holka a pěkný příběh. Slíbil jsem jí pořádnou jízdu. A svůj slib jsem dodržel.

Sdílejte se svými přáteli FacebookFacebook TwitterTwitter EmailEmail

Autor článku: StudentPoint

Zapoj se do diskuze