Via ferrata: Aktivní dovolená s kapkou adrenalinu

Už tě nebaví každoroční lenivá dovolená u moře? Máš rád výzvy? Právě pro tebe jsou určeny ferraty.

“Ne, už nejdu dál. Nedosáhnu tam! Prostě jsem malá, a to lano je moc vysoko.” Ale spolulezec Tomáš mi nedá na vybranou: “Vidíš tamten výklenek? Zapři se kolenem, odraz se pořádně a na lano dosáhneš. Pak už to přeručkuješ a jsi vedle mě.”

Pečlivě následuji jeho pokyny a světe div se, stojím konečně na vrcholu. Tělo se ještě třese. Částečně po náročném fyzickém výkonu, ale z velké části i díky svůj adrenalinu. Hormony se vyplavují do znaveného těla.

Pokořila jsem ji. Dala jsem svoji první ferratu v životě. Jméno lezeckého parťáka je smyšlené, ale jinak pocity odpovídají skutečnosti. Slézt ferratu v italských Dolomitech bylo jedno z dlouhodobých přání na mém wish listu (seznamu přání, co si chci v životě splnit). Inu, proč nespojit dovolenou s trochou té fyzické aktivity. Už bylo dost přímořských destinací.

Je libo řetězy, lana či kovové stupínky?

Zajištěná cesta je český ekvivalent k tolik rozšířenému označení ferrata, které pravděpodobně pochází z italského via ferrata. Na internetu ale nalezneš i názvy jako feráta nebo německé označení klettersteig.

Ať už tento “sport” nazveme jakkoliv, vždy se jedná o cestu v náročnějším horském terénu. Tato stezka je obvykle od horolezců vybavena jistícími lany či řetězy. U skal můžeš narazit i na kovové stupínky či žebříky. Je to prostě adrenalin pro ty, co už jim obyčejný výlet v horách nestačí.

Výhledy stojí za námahu, zdroj: foto autorky

Nejznámější jsou asi italské ferraty, které se těší velké oblibě. Ale pokud si chceš ověřit fyzičku, zažít aktivní dovolenou, nemusíš hned jezdit do Dolomit. Ferratu najdeš i u nás, například nedaleko Děčína.

V sousedním Slovensku nebo v Rakousku se jich nachází taky celá řada. V každém případě ale nepodceňuj svoji bezpečnost a připrav se na výlet včas. Sama mám jednu v nohách (nebo snad v rukách?), tak ti poskytnu pár rad do začátku.

Na co myslet před ferratou

Pokud nemáš žádné lezecké zkušenosti, bedlivě si zkontroluj, jakým stupněm obtížnosti je zvolená ferrata označena. Označení se liší stát od státu.

Dříve se v Itálii používala písmena A až E (od nejjednodušší po nejnáročnější). Dneska se tady spíše setkáš s písmeny F, MD,D, MOD a ED v této rostoucí náročnosti. Naopak v Rakousku je populární barevné označení podobné tomu, co znáš ze zimních sjezdovek.

Moje zkušenost: Chtěli jsme s parťákem zdolat největší “perlu Dolomit” – Marmoladu. Ovšem špatně jsme si rozvrhli čas a začali bychom ji lézt až někdy ve 12 hodin odpoledne. Nakonec jsme zvolili jinou půldenní ferratu s nižší obtížností.

Konečně nahoře, zdroj: foto autorky

Nechceme sýčkovat, ale mysli na své zdraví a hlavně peněženku. Lezení po horách spadá do kategorie extrémních sportů, a pokud by sis ho v pojištění nepřiplatil (nebo neměl ani základní cestovní), mohl bys v případě neštěstí smutně koukat na svůj bankovní účet.

Moje zkušenost: Tím, že ferratový výlet vznikl jako spontánní víkendový nápad, můj parťák neměl ani základní cestovní pojištění pro pobyt v Itálii. Přiznám se, že jsem z toho nebyla zrovna nejklidnější. Za zdraví je vždy lepší si připlatit.

Ferraty od stupně B nebo nově MD jsou místy doplněny lany, kde by ses měl jistit. Pokud nemáš základní lezecký set (helmu, sedák se dvěma karabinami), tak si ho v blízkém středisku půjč. Ceny se liší podle lokace. Nás to vyšlo na 15 euro za den.

V obchodě se poraď, zda se nevyplatí mít i lano, mačky a cepín (záleží, zda je ferrata pokrytá ledovcem). O kvalitní turistické obuvi (pohorkách) se snad zmiňovat nemusím. Samozřejmost!

Počasí může být zrádné

Vycházíš ráno a na obloze září sluníčko. Začneš stoupat po žebřících a na tvou helmu dopadají první kapky deště. Vrchol se topí v mlze a vane silný vítr. Počasí na horách bývá značně proměnlivé. Určitě do batohu přibal pláštěnku (horské pončo s kapsou na batoh je ideál). Chybu neuděláš ani s návleky na boty.

Hory při slunečném počasí, zdroj: foto autorky

Moje zkušenost: Nám vyšlo extrémně horké počasí. Bundu jsem užila pouze na samotném vrcholu, kdy při sednutí k horké čokoládě mi začal stékat studený pot na zádech. Nicméně ze Slovenska mám zkušenost, že bez návleků byly pohorky totálně promočené, což vedlo k tvorbě puchýřů.

Pokud už tě nebaví polehávání na plážích a koupání se ve slané vodě, tak vyraz s kamarády do hor. Nemusí to nutně být ferraty, i tak si užiješ výhledů. Horolezci, zdar!

Podobné články