…

Návod pro vaše rodiče: jak poznat fake news a hoax?

Fake news nebo šokující novinka? Toť otázka, přátelé.

Kariéra
Fake news nebo šokující novinka? Toť otázka, přátelé.

Dřív měly zprávy z deníků váhu a byly často jediným objektivní informačním zdrojem. Bohužel díky rozvoji internetové žurnalistiky a tomu, že poslední dobou má přístup na internet jakýkoliv troglodyt, přestalo dávno platit, že co je psáno, to je dáno. Zatímco vy se pohybujete na webu jako draví žraloci, tak vaši rodiče s tím občas mají problém. A někdy je těžké jim citlivě říct, že s nimi weby manipulují tak, aby měly díky jejich rozvířeným emocím čtenost. Jak je ale opatrně nasměrovat a před čím je varovat, aniž by se neurazili s pocitem, že je poučujete? Zkusíme vám vytvořit tento přehledný systém varovných znaků toho, že by daný článek mohl být hoax.

Zdrojová stránka je díky minulým kauzám podezřelá

Pokud se na nějaké médium provalí jednou manipulování informacemi, tak je velmi pravděpodobné, že to v budoucnu udělá znovu. Důvěra se v tomto případě získává hůře než po velice ošklivé nevěře. Jako příkladem nám může být TV Prima se svými záměrně špatně přeložené rozhovory s iráckými uprchlíky tak, aby vzudily negativní ohlas a poprask.

Při rychlé vizuální kontrole názvy ostatních titulků webu působí nedůvěryhodně

Nejste si jisti, jestli věřit článku o tom, že EU právě zakázala vánoční stromky v Berlíně na náměstí z náboženských důvodů? Tak se podívejte na titulky dalších článků. Jsou stejně provokativní a vzbuzují stejné pochybnosti? Pak to nebude náhoda, ale strategie pro velký počet kliků.

Důvěryhodná média o této zprávě vůbec nereferují

Pokud jste na nějakou zprávu narazili na nějakém malém obskurním webu a neprolétla hlavními deníky a televizí v prime timeu, tak je velice pravděpodobné, že je to hoax. Tyto velké mediální domy mají na rozdíl od osamělých bloggerů tým rešeršistů, kteří na ověření pravdivosti pracují.

Zprávy věstí budoucí katastrofu

Demografie muslimů se vymykají kontrole? Supervirus zasáhne Evropu? Ano, asi jste právě narazili na fake news. Podstata podobných článků je bulvární a její strategie je pracovat s emocemi. A nic nedonutí lidi sdílet víc než strach o sebe a své blízké.

Článek slibuje vyléčení smrtelné nemoci

Určitě se vám stalo, že jste někdy narazili na článek typu Neuvěříte, čím si tato žena vyléčila nádor,  jen abyste se o pár řádek později dočetli, že pila každé ráno smoothie z řepy. Spousta lidí je ve velmi tristní situaci a doufá, že vědci brzy objeví superlék na rakovinu, protože je pro ně nepochopitelné, že  v době, kdy máme smartphony a létáme do vesmíru, nás může stále něco takového zabíjet. Bohužel ale nemůže existovat jednotný superlék, když ani neexistuje jednotná nemoc rakovina. Typů rakoviny jsou tisíce a každá reaguje na něco jiného. Proto tyto revoluční zprávy o komplexním řešení  budou vždy jen hoax.

Článek se zaštiťuje bezejmennou autoritou

Vědci z Ameriky zjistili! Kanadští biologové prokázali!  Francouzští politologové varují! Na mnoho lidí tato věta o autoritě funguje jako kouzelné zaříkání. Co je na tom, že o takové autoritě třeba nikdy nikdo neslyšel nebo nejde dohledat?

Zpráva ve vás vyvolá pocit exkluzivity ze sdíleného tajemství

Co před námi vláda tají? Věci, které korporáty nechtějí, abyste věděli! Informace, co zničí farmaceutickou lobby!

Řekneme vám to takto. Kdyby se opravdu jednalo o tajemství, co před vámi vláda, zednáři nebo ekonomové chtějí tajit, tak už byste byli vy i autor webu dávno mrtví. Autor ve vás chce jen vyvolat pocit, že díky němu jste majiteli velice výlučných vědomostí. Větších, než má Máňa ze sámošky nebo Véna z výčepu.  Nakonec se přitom ukáže, že článek je jen o nějaké blbosti typu, že pojídání placenty by vám mělo zlepšit pleť nebo vyrovnat konstelaci vztahů roce Draka.

Články jsou podezřele zábavné až anekdotické

A tu urban legendu o čerstvě zakoupeném štěněti čivavy, co unesl majitelům sokol(nemyslíme toho herce), znáte? Nebo tu o mladíkovi, co kvůli sázce strčil hlavu do kontejneru na pet lahve a pak ho někdo sexuálně obtěžoval? Tyto urban legendy jsou starší než kalhoty do zvonu a vždy jsou vytaženy v okurkové sezóně jako zaručeně pravdivá historka, kterou nakonec vytáhnete na párty jako něco, co se zaručeně stalo kamarádce vaší kamarádky, protože to je přece haha ne?

Články obsahují šokující statistiku

Ano, statistika je zcela legitimní nástroj výzkumu, ale v neseriózních médiích se často používá jen k vyvolání emocí. Určitě jste četli články jako 80% mileniálů neví, co se stalo 17. listopadu nebo 40% lidí by rádo shodilo autory podobných článků ze schodů. Vytvořit kvalitní statistiku chce čas, peníze a kvalitní vzorek lidí. Z naší zkušenosti víme, že autoři takovou anketu sice udělají, ale pošlou ji dvaceti kamarádům ze své sociální bubliny. Takže jejich čísla nelžou, ale o ničem nevypovídají.

Název stránky je sám o sobě divný

Paralelní listy místo parlamentní? Onion news? Středoevropan? Samotný název webu bývá často příznakový. Nechte se v tomto případě radši řídit svým selským rozumem.

Článek ve vás vzbudí emoce

A ne zrovna pěkné emoce. Pohoršuje zpráva vaše morální hodnoty? Cítíte se otřesení? Máte vztek na nějakou menšinu? Bezpráví? Možná jste si právě přečetli hoax. Objektivní žurnalistika nepotřebuje používat vaše emoce proti vám. Zkuste se zklidnit a přečíst si článek znovu a hledejte citově zabarvená slova a sugestivní věty. Bingo.