Moment, ono to vlastně zní jako dobrý nápad, ne?

Historie moderních vynálezů je plná absurdních náhod, které vedly ke skvělým omylům jako objev antibiotik, stejně jako k myšlenkovým klopýtnutím jako klecová lůžka pro děti, fedora a nebo právě…kočičí piáno.

Německý psychiatr Johann Christian Reil (1759-1813) byl právě otcem tohoto bizarního konceptu.

Co to tedy bylo?

Kočičí piáno nezní zle, co? Kočičí piáno zní dokonce roztomile, protože si všichni představíme malá chlupatá koťátka, co měkkými pacičkami ďubkají do kláves. Něco zhruba takového.

Realita měla ale do takové idylky daleko. Ve skutečnosti šlo o přístroj, kde byly kočky ocasy uvázány k jednotlivým klapkám, které když byly zmáčknuty, tak je udeřilo kladívko, aby udělaly utrápený zvuk.

Proč to proboha dělal?

„Doktor“ Reil zastával teorii, že jediná léčba duševních onemocnění spočívá v tom, že se člověk setká s šokem plynoucím z něčeho nereálného. A co si budeme povídat. Takové kočičí piáno tyto parametry rozhodně nejen splňuje, ale dokonce je dalece překračuje.

Z jeho pohledu se dalo psychické onemocnění řešit leknutím jako škytavka. Jen sofistikovaněji a subtilněji. Kdyby věděl, že svět čeká vynález internetu, ve kterém na každém webovém rohu můžete vidět muže v plenkách, co mlátí ananas rybou za zvuků Hanky Zagorové, tak by se ani neobtěžoval s vymýšlením absurdnostní.

Jaké z toho plyne poučení?

Ne nadarmo se říká, že v některých případech je jediný rozdíl mezi lékaři a pacienty ten, že jeden z nich má klíče.