…

MDŽ slavíme díky uprchlické levičácké aktivistce, smiřte se s tím

Pojďme se spolu podívat na drsný příběh jedné velmi tvrdohlavé a úžasné ženy

Popkultura
Pojďme se spolu podívat na drsný příběh jedné velmi tvrdohlavé a úžasné ženy

MDŽ nebylo jen vždycky o karafiátech, panácích a přeslazených slovíčkách. Tento den slavíme díky houževnaté tvrdohlavé imigrantce, která nechtěla být umlčena. Mladičká Theresa Malkiel uprchla z Ruska bublajícího antisemitskými náladami, aby v USA o osmnáct let později založila Den žen – předchůdce dnešního Mezinárodního dne žen.

Kdo byla Theresa Malkiel?

Theresa jako imigrantka zasvětila svůj život v Americe několika tématům – zlepšení pracovních podmínek žen, získání volebního práva a jejich lepší přístup ke vzdělání. I díky svému nespornému podílu na emancipaci, která je stále v pohybu, je její jméno historiky spíše pozapomenuto.

V roce 1891 ve svých pouhých sedmnácti letech utekla se svou rodinou ze země po smrtící vlně antisemitismu, jenž v Rusku řádila. Test své houževnatosti jí čekal hned po příjezdu. Jako všechny ostatní imigrantky jí čekala možnost pracovat pouze v notoricky známých fabrikách na textílite, jenž své zaměstnance tvrdě vykořisťovaly. Pracovní podmínky v té době byly děsivé, 65 hodinové směny, kdy zaměstantci byli zamykání, aby nemohli odejít na přestávku a všechny materiály na šití si museli platit sami.

Malkiel již brzy poznala, že ženská solidarita pro zlepšení těchto podmínek nestačí a je potřeba ji systematizovat. Život sám jí radikalizoval.

Využila svého spisovatelského talentu a začala dopisovat jako externí redaktorka pro Socialistické listy v New Yorku, kde referovala i o velké dramatické stávce dělníků v roce 1909. Koncept stávky jako možnosti boje proti dysfunkčně nastaveným pravidlům jí okouzlil. A stal se zbraní, kterou si lidé v tehdejší době vybojovali to, co dnes považujeme za normu – víkendy, zrušení přesčasů, důstojnější pracovní podmínky.

A Den žen?

Za socialistickou stranu Ameriky byla následně zvolena do Národního výboru žen. V roce 1909 uspořádala první „Den žen“. Přednášku v ulicích o feminismu a lidských právech, které se účastnilo asi 2000 lidí.

Ten den se řešilo nejen právo žen na volbu, ale možnost získat adekvátně placenou práci. Ta je i dodnes jedinou cestou k naprosté samostatnosti  a svobodě, ačkoliv stále není placená stejně dobře jako práce mužská. A za právo na ni bojují ženy doteď.

A dnes?

Ačkoliv se tento svátek dnes jmenuje trochu jinak, tak Theresiny radikální činy jsou stále globálně slaveny jako den oslavy ženskosti. A tím nemyslíme křehkou, něžnou a půvabně generickou ženskot. Na mysli máme tu rebelskou, která v sobě neemancipuje ženu, ale svou vlastní lidskou bytost.