Proč mají oběti znásilnění často sexuální fantazie o násilí ?

Nebojte, je to naprosto normální, i když je to více než komplikované.

Pokud se třicetileté Brigitě její manžel při předehře dotkne krku, tak automaticky ztuhne a její chuť na sex je pryč. S partnerem má heslo, které použije vždy, kdy se cítí ohrožena. Musí ho mít, protože pro zhojení jejího traumatu je velmi důležité. Sama byla totiž v životě třikrát obětí sexuálního násilí. Ale i přes nezpochybnitelné psychické následky, které z těchto zážitků má, v jejích minulých i současných vztazích stále přetrvává touha po hře na znásilnění.

Čím to je?

Brigita patří jen k jednomu z desetitisíců lidí, kteří mají takové fantazie a přehrávají si je rádi v ložnici. Podle studie má až 62% žen sexuální představy o znásilnění. Nicméně vědci naznačují, že toto číslo bude reálně mnohem vyšší. Někteří lidé se stydí přiznat, že podobné scénáře by je mohly vzrušovat. A těmi jsou právě často oběti reálného sexuálního násilí.

Podle doktorky Claudii Six je nejvíce důležité uvědomit si, že není potřeba se kvůli tomu stydět.

Znásilnění je akt násilí a se sexem nemá nic společeného. Je to něco, co se vám stalo a vy nejste zodpovědni za jednání osoby, která to udělala.

Sexuální fantazie o znásilnění jsou z jejího pohledu jen možností, jak si užít tuto submisivní roli, aniž bychom si psychicky ublížili.

Danai Gurira as Michonne and Andrew Lincoln as Rick Grimes – The Walking Dead _ Season 6, Episode 10 – Photo Credit: Gene Page/AMC

Jakou to má spojitost?

Brigita z našeho příběhu měla sexuální fantazie již v období puberty, i když jim v té době příliš nerozuměla. V jejích představách akcentovali silní muži, kteří ji unášeli a používali pouze pro sex. Její aktuální fantazie jsou tedy jen kontinuálním pokračováním těch minulých a nemají naprosto nic společného s traumatizujícími zážitky, kterými si prošla.

Sexuoložka Madeleine Castellanos uvádí, že je typické pro oběti, které si již v minulosti pohrávali s myšlenkou na fantazijní znásilnění ještě před znásilněním reálným, že jejich představy prostě jen zůstanou stejné. Nic víc.

Jak to zpracovat?

Nicméně opravdový zážitek dokáže sex více než zkomplikovat. Brigita o podobných praktikách pouze sní a při pokusech o jejich realizaci se svým partnerem a myšlence, že právě podobnými hrátkami by si mohla ulevit, dosáhla jen pocitu hlubokého zármutku.

Nikdy se mi nepodařilo zpracovat své trauma. Pocitově stále nedávám souhlas k tomu, co se s mým tělem dělo a děje. Moje hranice byly posunuty do extrému, na který jsem nebyla nikdy připravena a pokusy o přehrání mě traumatizovaly ještě víc. Asi dokážu snadněji odpustit lidem, kteří mě napadli, než sobě, že to neustále zkouším ve snaze o své sexuální osvobození. Dlouhou dobu jsem zkoušela používat BDSM techniky jako prostředek pro přehrávání svých zážitků. Ve snaze získat zpátky svou sílu a kontrolu nad situací. Doufala jsem, že když tu kontrolu přenechám na partnerovi, tak se budu konečně cítit osvobozená ze svého traumatu.

 

Doktorky Six i Castellanos se shodují v tom, že přehrávání svých zážitek není u obětí znásilnění nic neobvyklého. Snaží se ovládnout své trauma a přetvořit jej v něco pozitivního. A některým se to povede. Protože pokud si dokážete zahrát na znásilnění a místo strachu cítíte jen vzrušení, tak jste pokročili mnohem dále. U některých lidí se pak emoce strachu postupně změní v lehce erotické pocity. Není ani neobvyklé, že spousta obětí se někdy naopak začne vciťovat do role násilníka a tuto hru do svého sexuálního života vnáší.

Oběti tak přepíšou svou historii a vezmou nad ní navládu.

Nicméně zvládnutí takového traumatu je silně individuální a doktorka Six rozhodně doporučuje všem navštívit psychoterapeuta, než se do takových pokusů pustí. Zezačátku jsou tyto pokusy nutně spojeny s pocity studu, ohrožení a selhání.

Ale pokud se vám to povede a tyto fantazie dokážete realizovat i po tomto zážitku, tak věřte, že to neznamená, že jste divní. V tomto místě neexistuje prostor pro stud.

 

 

Podobné články