…

Je nám líto, ale svého partnera si opravdu vybíráte podle svých rodičů

Očividně jsme eroticky přitahováni k lidem, kteří se jim fyzicky podobají.

Lifestyle
Očividně jsme eroticky přitahováni k lidem, kteří se jim fyzicky podobají.

Je to tady. Freud měl pravdu. Ten zvuk, které slyšíte, vydávají odzátkované lahve šampaňského všech psychoanalytiků po světě. Ačkoliv nám je taky proti srsti představa, že si svého sexuálního partnera vybíráme podle podoby svých rodičů, tak na tom Elektřině a Oidipově komplexu něco bude. A za tento výzkum můžeme poděkovat partičce Čechů. Tak to teda dík.

Ale není Freud už trochu passé?

Zmíněné teorie si v minulosti prošly dost dramatickými vlnami přijetí. Většina psychologů a psychiatrů se od nich již před delší dobou distancovala a pohlíželi na ně blahosklonně jako na první pokusy dřevní psychologie.

Pokud se ale začtete do této studie, tak přijdete na to, že bychom měli Freuda přece jen oprášit a trochu vrátit na výslunní.

Na co tedy přišli?

V této studii 769 heterosexuálních žen a 149 gayů srovnávalo nahé fotky mužů. Na fotografiích byla zachycena těla všemožných zajímavých typů a tvarů. Poté dostali zúčastnění za úkol vybrat tři fotografie. Fotku, která jim nejvíce připomínala otce v jejich dětství, jejich aktuálního přítele a ideálního snového partnera.

A podle všeho převážná většina heterosexuálních žen označila těla svých vysněných partnerů jako těla, která velice připomínala jejich otce. A je jedno, jestli šlo o muže malé, svalnaté, zakulacené nebo vyloženě obézní. Nicméně gaye to ovlivňovalo o něco méně.

Takže jenom tělo? To není tak zlé…

Tímto to  bohužel nekončí. Váš otec má podle všeho na vás vliv i v tom, jakou barvu vlasů, očí a míru ochlupení budete u mužů preferovat. Včetně výšky.

Proč to ale příroda tak zařídila?

Na první pohled to nedává smysl. Proč bychom se měli chtít pářit s lidmi, kteří by teoreticky mohli nést podobný genom? Podle Konrada Lorenze to je způsobeno tím, že stejně jako jiná mláďata tak i my zažijeme v dětství imprinting. Lorenz tuto teorii demonstroval tak, že dělal kdysi poněkud zvláštní pokusy s kachňátkem. Po narození se s ním setkával a ukazoval mu lidské fotografie. V dospělosti se tato kačenka chtěla pářit pouze s lidmi. Eh.

Mláďata si podle všeho vtisknou do podvědomí podobu člověka, který jim dokázal zabezepečit péči a podvědomě tento pocit bezpečí hledají i v dospělosti. Příroda nás podle všeho nenutí hledat dvojčata našich rodičů, která jsou jim tak podobná, že by to zavánělo incestem. Ale určitá genetická podobnost prostě na škodu není. Podle všeho je totiž fakt, že se vzdálenějšími  příbuznými (např. z třetího, čtvrtého) kolene se naopak vaše šance na oplodnění výrazně zvyšuje, aniž by se dramaticky narůstala deformace plodu.

Aby tento imprinting fungoval, tak ale musí platit jedna důležitá věc – kvalitní láskyplný vztah se svým rodičem v kritickém raném období  v dětství. Teoreticky proto měli homosexuální účastníci, kteří se cítí méně často v dospívání přijímání svými rodiči, jiné výsledky.

Ok, začínáme se bát

Než začnete panikařit, tak vás musíme uklidnit. Nemusíte se děsit, že se jednoho dne probudíte vedle věrné kopie svého otce. Tento imprinting se vztahuje totiž i na vlastnosti jako humor, inteligence a něha. Takže ženy s chladnými nepřístupnými otci budou radši zdolávat tajemné muže a naopak. A možná díky tomu sáhnete ve výběru po někom, kdo se vizuálně vašemu tatínkovi vůbec nepodobá.

Takže se nebojte. A přestaňte už laskavě pozorovat vašeho spícího partnera s fotkou vašeho otce v ruce. Prostě se s tím smiřte.