Plakat málo

Ať se přihlásí ten, kdo nikdy neslyšel větu od rodičů „toto pochopíš, až budeš starší„. A je jedno, jestli vám ji říkali v pěti, patnácti nebo třiceti letech. Nikdo? Nu dobrá. Dodnes  v naší společnosti probublává představa, že se stářím získáme nějaké tajuplné vědomosti o životě, které nás udělají moudrými zenovými starci. Problém je, že se to bohužel nikdy nestane.

Podle sociálních psychologů nemá věk na naši moudrost žádný vliv. Nevěříte nám? Tak čtěte dál.

Tak jak to tedy je?

Na Yalské univerzitě nedávno proběhl pokus, který vyůstil v publikaci šesti odborných studií. 1 000 účastníků si zde nechalo testovat své společenké dovednosti – zkoušeli, jak reagují, jednají, cítí a myslí v různých modelových situacích. A přišli na to, že minulé zkušenosti nabrané v těchto situacích nepredikují, že se v nich lidé v budoucnu budou lépe orientovat. Starší lidé dokonce měli větší problémy s pochopením všech nuancí mezilidského chování.

Test se zakládal ze čtyřiceti situací, kdy měli účastníci číst podtext sdělení a celkově se orientovat v situaci a číst mezi řádky.

Jak ale definují moudrost?

Autoři se zaměřovali na analyzování kognitivních schopností jako zvědavost, melancholie nebo instrospekce. Introspekce například pomáhá lidem více chápat ostatní na principu toho, že pochopíme sami sebe.

Schopnost řešit problémy a rozhodovat se spolu s ochotou přijímat nové nápady  a chutí poznávat, nám spřesňují psychologii společenského chování.

Dobrou zprávou je, že tyto dovednosti se dají podle výzkumného týmu naučit, pokud tito lidé projdou kurzem sociální psychologie.

Zajímavostí bylo, že lidé z nižší sociální příjmové skupiny dopadli v těchto výsledcích mnohem lépe. Častěji se dokázali na situaci podívat z mnoha perspektiv a dosáhnout kompromisu. Čím víc měli lidé starosti se svým peněžním vyžitím, tím vyšších dosahovali výsledků.

Samotní autoři chápou, že možnosti jejich testu jsou limitované, protože každý člověk je individualita, ale stále práci na tomto fenoménu prohlubují, ve snaze jednoho dne pomocí podobných studií odvrátit rizika masové paniky destruktivních politických, kulturních a společenských změn.