Scéna jako z blázince. Spousty nepohodlných postelí, podivní nezdravě vypadající lidé a mezitím vším výstřední postava v tmavém kabátě. Maestro dorazil do Moskvy.
Morávkova inscenace Maestro a Markétka navazuje na jeho cyklus her na motivy Dostojevského románů. Po temném devatenáctém století se pustil do ještě šílenějšího dvacátého, které v ruské literatuře reprezentuje Bulgakovův Mistr a Markétka.
Z mnohovrstevnatého románu se na jeviště nedá přenést všechno, proto ten, kdo miluje knihu, bude možná zklamán přílišnou plochostí textu. Celý děj tvůrci smrskli do jediné noci. Rovina románu o Pilátovi se srazila na prakticky jen na rozhovor římského prefekta a Ješui. Teď přichází otázka, zdali je tento proces důsledkem použití špatné teploty a levného prášku nebo mistrným přešitím starých šatů na nový šmrncovní outfit.
Větší důraz je přikládán vztahu Markétky a Wolanta, ztělesněného Satana. Největší část hry se věnuje putování na ples a jeho následnému průběhu. Zvrácená zábava prohnaného pekelníka se čisté Markétce hnusí, ale zhroucení brání vidina toho, že se na konci snad dozví, co se stalo s jejím milovaným Mistrem. Noc ilustrují světelné řetězy z diod, temné oblečení i ohlušující hudba. Let provází touha a hlad po informaci, co se stalo s Mistrem. Pomsta z knihy se nekoná, literáti se potrestají sami, Andrea Buršová (alternace Martina Krátká) visí na hrazdě dva metry nad zemí a letí kamsi na jih, na ples.
Po přestávce následuje krátké intermezzo z počátku letopočtu. Pilát se setkává s Ješuou a přemýšlí o jeho osudu. Historii známe všichni a ani tentokrát se nezměnila. Na kříž! Soud se odehrává v hledišti a po jeho rychlém přestavění se už klasicky na jevišti odehraje poslední část.
Během ní jsme svědky až hysterického vyprávění Mistra o jeho románu. Křičí, zmítá se na podlaze a naslouchající Bezprizorní se začíná bát o jeho život. Ale vždyť smrt je vlastně vysvobozením.
Při závěrečném vysvobození se Mistr a Markétka setkají a společně letí do nebe. Po vysilujícím Bulgakovském maratonu už diváci nemají sílu hledat další poselství (které se ostatně oprati knize docela vytratilo) a jen se pousmějí, když malá Markétka už visí na hrazdě a vysoký Mistr stále stojí a kouká.
Inscenace rozhodně působí na všechny divákovi smysly. Smršť dobrých hereckých výkonů, vtipných i srdceryvných scén doplňují originální rekvizity. Nechybí ani Morávkův tradiční vyjadřovací prostředek mikroporty, které umožňují měnit hercům hlas tak i nudnou deklamaci textu přeměnit v zajímavou výpověď. To vše působí jako svébytný celek, který je úplně jiný než kniha, ale rozhodně stojí za vidění. Stejně jako Bulgakovo dílo za přečtení.
Závěrečné hodnocení: Svébytné dílo, o které Vás ohromí, ale po myšlenkové stránce možná i trochu zklame.
Jméno inscenace: Maestro a Markétka
Divadlo: Husa na provázku (repríza v Divadle Archa)
Režie: Vladimír Morávek
V hlavních rolích: Woland a Centuria a Afranius - Jan Kolařík; Korovjev, tajemník - Milan Holenda; Kocour - Jiří Kniha; Hela - Gabriela Štefanová; Mistr a Pilát - Michal Dalecký; Markéta a Ješua - Martina Krátká nebo Andrea Buršová; Berlioz a 2. tajný - Robert Mikluš; Bezprizorný - Ondřej Jiráček a další.
Žánr: Drama
Cena vstupenek: 270/170 Kč, v Praze vyšší, informace v Divadle Archa.
Premiéra: 12. 11. 2010
Hodnocení: 90%
