Spor dobra a zla, materiálna a duchovna. Právě v tomto duchu chtěl Ondřej Lážnovský pojmout hru Mistr Hus. Autorský projekt zpracovává osud našeho národního hrdiny, mapuje jeho život jak ho známe, ale konec přesto zůstává až do poslední chvíle nejistý.
I přes na první pohled vážné téma, zůstává divadelní společnost u svého žánru komedií. Od začátku na diváky herci střílí projektily ukované z originálních vtipů a gagů, které svou trefností zasáhnou publikum přímo do srd… bránice.
Hlavní role se zhostil principál Lubor Šplíchal. Jeho švejkovská tvář se na Husa moc nehodí, postavu hraje až příliš naivně a po pár obrazech máme pocit, že Hus je hloupoučký maminčin mazánek, který sice říká hezké věci, ale moc zaujmout osazenstvo Betlémské kaple nemá.
Ostatní herci rychle střídají role. Chvíli se vydávají za rozjívené studenty, dětinského krále, hospodského arcibiskupa nebo ukřičenou Sofii Bavorskou, panovníkovu manželku. I kvůli tomuto mumraji chybí hře silný ústřední charakter, kterého by se divák mohl chytnout a skrz něj sledovat celý děj, tomu kterému fandit či přát nejhorší smrt.
Typickým znakem inscenací z repertoáru Divadla Aqualung je živá hudba. Tu tentokrát obstarává čtyřčlenná dechová kapela. Dvě trubky a dva pozouny hezky navodí duchovní atmosféru, ale živé pasáže už jim tolik nejdou. Navíc, občas má člověk pocit, že slyšel jakýsi disharmonický tón, což ale není nutně vina hudebníků. Původní hudba si bere velkou část motivů ze známých melodií, které každý slyšel už tisíckrát, a i proto inovace v několika taktech působí rušivě.
Pozornost v neposlední řadě patří i scénografii. Jako multifunkční prvek tvůrci zařadili tři dřevěné krabice. Zepředu vypadají jako kadibudky, ale vzadu se zároveň skrývá schodiště. To slouží hercům k vystoupání vysoko nad hlavy v hledišti, ale i jako lavice v zaplněné karolinské aule. Později se mění v jakési bojové vozy, na kterých proběhne souboj papežů.
Zajímavý je celkový vzhled nejen scény, ale i kostýmů. Všechno působí jaksi ošuměle, jakoby vytáhly šaty ze staré zavšivené skříně a kulisy stloukli narychlo vzadu za scénou. Tento styl není na závadu. Dá se říct, že byl snad i záměrný, protože výstižně popisuje prostředí špinavého středověku.
Hra zatím našla domov na prknech Žižkovského divadla Járy Cimrmana. Na podzim se však možná přesune na loď Tajemství, která je nyní v rekonstrukci a kde Aqualung uvadí v posledních letech zbytek repertoáru. Vedle Mistra Husa můžete temtéž vidět i Pytlákovu schovanku a Cestu kolem světa za 60 dní.
Závěrečné hodnocení: Inscenaci chybí výrazná hlavní postava. Ne všechny vtipy se úplně povedly, ale i tak jde o dobrou inscenaci, která si zaslouží vaší návštěvu. Pokud hledáte v divadle pobavení, Mistr Hus je dobrá volba.
Jméno inscenace: Mistr Hus
Divadlo: Divadlo Aqualung (Hostuje v Žižkovském divadle JC)
Režie: Ondřej Lážnovský
V hlavních rolích: Hus – Lubor Šplíchal; Zita Morávková; Zbigniew Kalina; Petr Gelnar; Viktor Dvořák/ Václav Krátký; František Čachotský; Ondřej Lážnovský;
Žánr: Komedie
Cena vstupenek: 250/150 Kč
Premiéra: 13. 5. 2011
Hodnocení: 80%
Foto: Archiv Divadla Aqualung (autor: Ivan Prokop)
