Ten počáteční monolog Martina Fingera je mi odněkud povědomý… Ano, vždyť ten patří do Spílání publiku! Začínám se trochu děsit. Nečeká nás opět příliš intelektuální představení, které si hraje na nejmodernější umění? Naštěstí tentokrát se jedná o hru, kterou stráví i poněkud pohodlnější divák. Nikdo nebude nikomu nadávat, herci v druhé polovině mluví už jen spolu a od oslovování lidí z publika zcela upustí.
Po obvinění několika skutečných diváků v sále a několika imaginárních ve vozu metra Martinem Fingerem na scénu vstupuje Bolek Polívka. Herec běžně asociovaný s postavou ožralů tentokrát vystupuje jako kárající spolucestující s pokřiveným charakterem, jaký umí napsat pouze Peter Handke. Charakterem, který sice mluví o niterných pocitech a hlubokých myšlenkách, ale to všechno v něm zní jako v prázdné mušli. Pouze vápenatá skořápka bez masa a pocitů.
Je zajímavé, že i když se na scéně pohybují dva herci, skoro celá inscenace se nese v duchu monologu. Herci, třebaže na sebe mluví a vystupují na scéně spolu, hrají více takzvaně vedle sebe. Nedochází ke komunikaci, která by ovlivňovala názor druhého, nevyměňují si žádné emoce. Ze sterilních dialogů se stávají monology.
A ve chvíli kdy si nedokážou herci povídat spolu, jak mohou říct něco publiku? Mohou ho přímo oslovit, mohou na ně vrhat zoufalé pohledy, ale stěna mezi hledištěm a jevištěm je neproniknutelná. Bohužel, důsledkem je i hlasité chrápání ozývající se při premiéře z hlediště.
Na druhou stranu, člověk jde do divadla, aby poslouchal či přímo hltal sdělované myšlenky. Text, jako každý jiný v Komedii, opět přetéká hutnými teoriemi a každý si může odnést něco. K jednomu se přes zeď dostane smysl života, vesmíru a vůbec, jiný začne přemýšlet, jestli lze číst knihu v metru. Nejen louskat písmenka, ale nechat jejich význam rezonovat v nejzazší části mozku.
Inscenace Podzemní blues je poslední hrou sezóny a tak si nemůže odpustit trochu rekapitulace. Neustálé narážky nejen na Spílání publiku, ale i třeba na Neforemnost nebo Světanápravce se pro příznivce Pražského komorního divadla stává geniální, pro neznalého diváka je to jen další cihla do zdi mezi jevištěm a hledištěm.
Na podzim začne nejspíše poslední sezóna Divadla Komedie. Ředitel divadla se nechce už dál prosit na magistrátu o granty, které mu jsou ještě dodatečně kráceny. Opravdu se dočkáme konce "posledního pražského divadla pro intelektuály"?
Závěrečné hodnocení: Formou sice osloví více lidí než Spílání publiku nebo Poslední chvíle lidstva, ale stále se drží stylu, na který jsme v Komedii zvyklí. Jestli je ten styl dobrý nebo ne, to už musíte posoudit sami.
Jméno inscenace: Podzemní blues
Divadlo: Divadlo Komedie
Režie: Dušan D. Pařízek
V hlavních rolích: Martin Finger; Boleslav Polívka;
Žánr: Monolog pro dva
Cena vstupenek: 300 – 220 Kč podle místa v sále. Sleva pro studenty 40% na lístky 2. a 3. kategorie
Premiéra: 25. 6. 2011
Hodnocení: 70%
