StudentPoint Film

Černej dynamit – nenáročná „prča“, na kterou můžete jít beze studu

Černej dynamit – nenáročná „prča“, na kterou můžete jít beze studu
„Černej dynamit“ je skvělou ukázkou díla, u kterého jsem si vzpomněl na českou klasiku „Limonádový Joe“, případně poněkud novějšího „Mazaného Filipa“.

Americké parodie kdysi prožívaly svůj zlatý věk a to především pod taktovkou Mela Brookse nebo bratří Zuckerů. Bohužel, jejich styl vršení jednoho nesmyslu za druhým a nekonečné odkazování na všechno možné v populární kultuře se rychle vyčerpal. Navíc, když je začali napodobovat jiní, výsledkem byla takřka vždy katastrofa. Dnešní parodie se musí vydat úplně jinou, alespoň trochu promyšlenější cestou.

Ve chvíli, kdy parta černošských drogových dealerů zabije jednoho ze svých, poněvadž údajně „práskal“, nevědomky si tak podepisuje rozsudky smrti. Bratr popraveného je totiž Černej dynamit, absurdně nepřemožitelný bojovník se zkušenostmi z Vietnamu a CIA, fanatický milovník něžného pohlaví a obhájce práv černochů. Po smrti bratra vyhlašuje válku dealerům a jejich bílým šéfům, až se nakonec střetne s největším lotrem v USA soudobých sedmdesátých let.

Musím se přiznat, že mám nulovou zkušenost s „blaxploitation“ filmy, které si „Černej dynamit“ bere na paškál, ovšem překvapivě to není třeba. I když se film nikdy nebere přímo vážně, v některých okamžicích, především na začátku, by skoro mohl být zaměnitelný s autentickým sociálním dramatem ze sedmdesátých  let, a to nejen díky archaickému vizuálnímu zpracování a přehnaně dramatické hudbě. Základní konflikt určitou iluzi serióznosti zařídí. Nutno říci, že tato iluze naprosto zmizí v posledním aktu, kdy Černej dynamit a jeho parta odhalí „velký plán“ a kdo za ním vlastně stojí.

Stejně jako u Limonádového Joea stojí snímek z velké části na charismatu titulního hrdiny. Představitel hlavní postavy a spoluautor scénáře Michael Jai White se směsí osobního kouzla a především nadsázky dokáže udržet pozornost diváků celou hodinu a půl, byť v tomto případě mu to z velké části dovoluje přehrávání.

Humor se tedy pohybuje v jemné rovině, většinou vyhýbající se své toaletní i intelektuální podobě. Máme tu živočišnost Černého dynamita, vizuální gagy, scénář úmyslně nafukující klišé, čas od času směšně rýmující postavy, scénu, kdy Dynamitova parta prokáže neočekávatelné vzdělání, dokonce úmyslné „goofy“ měnící snímaný objekt během scény atd.

Verdikt: 80%

Většina Čechů nemá moc blízko k realitě amerických černošských ghett, už proto se filmu zasmějeme o něco méně než Američané. Vzhledem k jednoduché, snadno zapamatovatelné struktuře, si mnoho lidí na film nezajde víckrát. Pro mne se každopádně stal příjemným důkazem, že zdánlivě vymírající žánr dosud nebyl vyčerpán!

Černej dynamit (Black dynamite)
parodie
USA; 2009; 83min

Režie: Scott Sanders
Scénář: Scott Sanders, Michael Jai White, Byron Minns
Hudba: Adrian Younge
Hrají: Michael Jai White, Salli Richardson, Arsenio Hall, Kevin Chapman, Tommy Davidson

Premiéra: 21. 1. 2010

Trailer k filmu ZDE

foto: oficiální web filmu

reklama

Dále najdete na StudentPoint.cz...

Vytvořil GoodShape
Redakční systém AnyShape
Copyright student-point.cz 2012 | ODEBÍREJ RSS