Ornitolog Kornel se žení se známou zpěvačkou, avšak svatba, osudový okamžik v životě ženy i muže, nevyjde úplně podle plánu. Nevšední vyústění pokaženého obřadu spojí sedm mužů, sedm rozdílných postav, kterým ale v žilách koluje stejný hormon. Postupně se dozvídáme více o každém z nich a zjišťujeme, že i živočišný číšník si má co říci s mikrobiologem a že jsou asi všichni obětí spiknutí žen.
Čeští diváci již mohli shlédnout Saramonowiczovu komedii v roce 2007 v Opavě či v Těšíně. Autor sám ji uvedl pro Polsko již před devíti lety. Tvůrce populárních filmových a seriálových scénářů posléze realizoval i filmovou adaptaci Testosteronu. Nenáročností děje a častými vtipy stavěnými slovně i situačně oslovil velice široké publikum. Kdybych si nečetl anotaci na stránkách Strašnického divadla, moje očekávání by se soustředilo ryze na zábavu. Díky zkušenosti z Saramonowiczova filmu Ciało (něco na způsob Lupiči paní domácí) bych se těšil, že se nahlas zasměji, odreaguji se a zapomenu. Což by se i stalo nebýt slov: „...postavy se ponoří i do filosofické roviny tématu, kde poodhalují pravdu o sobě a svých dosavadních a současných vztazích.“ Podle mne by ona „filosofická rovina“ nestačila ani čtenáři Blesku. Dost už k této připomínce.
Většina diváků se bavila od začátku do konce. Chvíli trvalo než jsme si zvykli na frekventované používání vulgarismů, hra vycházela v mnoha ohledech z běžných situací, v nichž se zkrátka nemluví vznosně jako na divadle. Realitě nás přibližoval i alkohol, cigarety, mobily nebo prosté nasvícení místnosti zářivkami. Scéna nás svou jednoduchostí vtahovala mezi svatebčany. Herci s grácií zvládli opilost a časté přechody z rozhovoru k agresivní výměně názorů. Vtípky a gagy létaly z téměř každé repliky a nemálo jich bylo povedených. Obzvlášť mě zaujalo přirozené ztvárnění otce ženicha, o které se zasloužil Jan Novotný. Na jevišti stál skutečně temperamentní řek Stavros. Každý z chlapů přispěl do celkové kompozice svým specifickým chováním, puzzle do sebe zapadly a my jsme viděli momentku ze života. Nasazený rytmus byl držen až k lehce patetickému závěru, kdy se muselo zvolnit, aby divák pochopil, že půjde domů. Po několikátém vytleskání herců si vyzvedl věci z šatny a skutečně kráčel ke svému bytu. Usmíval se, protože mu v hlavě běžely břitké hlášky, ne však velké myšlenky.
Osoby a obsazení:
Stavros, otec ženicha - Jan Novotný
Kornel, ženich - Jan Zadražil
Robal, kolega ženicha - Jaromír Nosek
Titus, číšník - Jiří Racek
Janis, bratr ženicha - Petr Jeništa
Tretin, z reklamní agentury - Jan Hofman
Fistach, rockový kytarista: Vojtěch Štěpánek
Scéna - Milan David
Kostýmy - Tomáš Kypta
Překlad - Tomáš Svoboda
Režie - Vojtěch Štěpánek a testosteron…
