Zpočátku spojitost mezi jarryovským tématem a cestováním letadlem nepozorujeme (a snad až na název aerolinek U. B. U., vyslovovaných jak jinak než jú bí jú, není blíže patrná), postupně ale začíná být paralela jasnější. Přestože situace skupiny Čechů setkávajících se na palubě letadla může působit jako klišé připomínající známou tematiku Účastníků zájezdu, není tomu tak. Tvůrcům se zkrátka jen úplně nepodařilo předestřít záměr hned na počátku a „rozjezd“ představení je tudíž jaksi pozvolný.
Většina vtipů inteligentně pobaví, jejich cyklické opakování však začíná diváka poměrně rychle nudit. Situace jsou místy okoukané, a co je jejich hlavní slabinou: trvají vždy příliš dlouho a jejich kouzlo nechávají inscenátoři zbytečně vyčpět. Představení chybí údernost, jakou bychom od parafráze na absurdní drama asi čekali – a některé potenciálně nosné charaktery či nápady, jako například nekonkrétní postava muslimky na zadním sedadle, zůstávají nedotažené.
Důmyslné je střídání ženských hereckých představitelek (N. Drabiščáková, K. Maděričová, G. Pyšná, M. Spurná) na jevišti – jsou chvíli letuškami obsluhujícími s umělým úsměvem cestující, po chvíli zase cestujícími sedícími po obou stranách scény u okénka. Divák zůstává ve střehu, přesto mu ale jejich rychlé změny charakterů unikají. Zajímavým aspektem je i fakt, že po většinu představení jsou k nám herci otočeni zády, případně bokem. Intonace i celková zvukomalebnost některých slov tak nabývá na významu.
Zápletka se začíná rozvíjet až ve chvíli, kdy udivení cestující zjišťují, že každý z nich letí jinam. Stárnoucí matka (M. Spurná) se synem (P. Liška) do Sydney navštívit umírajícího otce, dvě manželské dvojice typicky českých „baťůžkářů“ na dovolenou do Egypta, vědecký pracovník do Toronta na konferenci. Absurditu situace dokresluje fakt, že se nikdo z cestujících nemůže prokázat palubní letenkou, protože ji vyměnili za „kouzelnou lžičku Bulsaru“, která byla na palubě daný den v akci zcela zdarma. Prvotní zoufalství donutí cestující, aby se vzájemně seznámili, čímž dají prostor další drobné narážce – všechny ženy na palubě se jmenují Eva, všichni muži naopak Vašek. Palubní párty vrcholí ve chvíli, kdy na scénu přichází kapitán (M. Čtvrtníček), původně představitel cestujícího, který si myslel, že letadlo letí do Brna na veletrh. Prvek mystična vnáší svým prohlášením, že je právě konec roku a letadlo přelétává pásmo půlnoci, což je příležitost k oslavám. V této chvíli je napětí vystupňováno na maximum, a my záměr inscenace konečně lépe chápeme.
Na tomto vrcholu nás však tvůrci nechají opravdu jenom chvíli. Anarchie na palubě pokračující postupným obnažováním jednotlivých aktérů a předbíháním se v trapnostech pro diváka nevyzní. Spíše nás nechává na pochybách, zda jsme se místo cíle letu neocitli opět někde na začátku.
Závěrečné hodnocení: Inscenace s velkým potenciálem, která ale očekávání pocty absurdnímu dramatu zcela nenaplňuje.
Jméno inscenace: Ubu se baví
Divadlo: Divadlo Na Zábradlí
Režie: Jiří Havelka
V hlavních rolích: Natália Drabiščáková, Ladislav Hampl, Pavel Liška, Kristina Maděričová, Josef Polášek, Gabriela Pyšná, Marie Spurná, Petr Čtvrtníček, Leoš Noha, Václav Petrmichl
Žánr: komedie
Cena vstupenek: 350-100 Kč podle místa v hledišti, 40% sleva pro studenty, 20% sleva při koupi v prvním týdnu předprodeje (nelze kombinovat).
Premiéra: 22. února 2010
Hodnocení: 65%
Foto by www.nazabradli.cz
Autorkou textu je Karolína Macáková
