StudentPoint Divadlo

A je to... PRODÁNO!

A je to... PRODÁNO!
Ponecká divadelní scéna se v pondělí 17. října proměnila na truhlářskou dílnu a posléze malou aukční síň. Co všechno si diváci z vystoupení odnesli a kolik je kuriozity stály?

Odbila osmá večerní hodina, když režisér Jan Bárta a nizozemský herec Daan Simons vítali příchozí diváky stiskem ruky v divadle Ponec. Už to lze s klidem považovat za příjemný začátek české premiéry inscenace A je to (Bob´s Your Uncle), při níž se na jevišti objevila dvojice připomínající legendární duo z večerníčků Pata a Mata proslulé svou „šikovností“. Šedesátiminutové představení ve dvojjazyčném podání si přitom vytyčilo jeden hlavní cíl - naučit diváky jak zacházet se svým časem.

V první části usměvavý Daan Simons na pozadí truhlářského řemesla a jeho bohaté terminologie připomněl, že pospíchat se má pomalu. Zvláště když toužíme po kvalitním výsledku. Řečeno jeho slovy: „Zajížďka může být i zkratkou.“ Při této truhlářské lekci jsme se však dozvěděli pouze poněkud starou a nepřekvapující pravdu, jež se protagonistům nepodařilo nijak ozvláštnit a která se i svým ztvárněním silně pohybovala na hranici vkusu a nevkusu. Celá inscenace postrádala také tvůrčí projevy po stránce doprovodných prvků, neboť zdobným nosníkem experimentální grotesky nebyly naprosto žádné zvláštní kostýmy či zajímavý hudební doprovod. Ve své podstatě totiž vystoupení nepředstavovalo divadlo v pravém slova smyslu. Nepochybně se jako osvěžující ukázal osobní přístup obou protagonistů založený na kontaktu s diváky. Značnou radost v hledišti způsobila také možnost procvičit si angličtinu.

Daan Simons a Jan Bárta

V druhé půli pak několikrát zaznělo aukční kladívko. Celkem tři netradiční výrobky z javorového dřeva, z čehož dva byly neužitečné a slušně řečeno ozdobou na prach, se staly předmětem napínavé aukce, při které nakonec padaly i závratné částky, přestože vyvolávací ceny se rovnaly pouze materiálnímu. Dražba se pak nesla v duchu žertovné akce, kterou samotní diváci pojali jako zábavu. Nemalé obnosy pak zapříčinily, že i Jan Bárta byl chvílemi jako Alenka v říši divů z nekonečné řady čísel. Zájemci s naditými peněženkami v divadle nakonec nechali více jak tři tisíce korun. Neodpustím si ovšem fakt, že aukce byla jakousi proklamací toho, že i na ničem se dá hodně vydělat. Těžko říci, jaký byl hlavní dražební úmysl, nicméně vystoupení jasně ukázalo, jak snadno se dá přijít k penězům.            

Foto by: Adéla Křížová, latrynask.blog.cz 

loading...
reklama


Anketa

Jaký druh umění máte nejraději?





Partner sekce

Národní Divadlo Brno

Dále najdete na StudentPoint.cz...