Nad očekávání. Pokud jste jako já četli knižní předlohu, tedy stejnojmenný román Michala Viewegha, neubráníte se srovnání. A kdo z tohoto souboje vyjde vítězně? Rozhodně divadelní verze!
Příběh popisuje osudy tří hlavních postav – po uznání toužícího Mojmíra (Filip Čapka), roztomiloučké Hedviky (Petra Hřebíčková) a všudypřítomné duly (Kristýna Frejová). Mojmír a Hedvika jsou zamilovaní, plánují rodinu, ale ouha! Do jejich života vstupuje dula a všechno mění. Z Hedviky se stává domácí puťka a její zájmy se točí kolem domu, zahrady, mateřského centra a laktační poradny. Jak se Mojmír vyrovná s tím, že si manželka všímá všeho kolem, jen ne jeho?
Děj neplyne klasicky, setkáváme se i s lehkou retrospekcí, to když hrdinové vyprávějí, jak se poznali. Celá hra je stavěná na rozhovoru hlavních postav, které spolu často nesouhlasí a přou se. To chvíli působí trochu zmateně, protože herci často mluví jeden přes druhého a není jasně slyšet, co říkají.
Z celé hry je cítit snaha o inovaci – po jevišti se prohání autíčko na ovládání, které znázorňuje Mojmírovo fáro, Hedvika se mazlí s panenkami, pod kterými si divák představuje malé dcerušky a v jednu chvíli herci přejdou z jedné dějové linie do druhé, to když začnou své role předčítat přímo ze scénářů. Ocenit musím také schopnost improvizace, kterou předvádí především Filip Čapka. Několikrát do svého monologu zapojí publikum, například když vypráví o sexu s Hedvikou, nakloní se k divákům a prohodí: „Máte to tak taky, pane?“
Herecké výkony, to je to, co hru pozvedává na vyšší úroveň. Není divu – všichni herci z Biomanželky mají zkušenosti s filmovou kamerou a pravidelně září v repertoáru Švandova divadla. Petra Hřebíčková je ve své roli tak přirozená, že jí věřím jak ženu toužící po Mojmírově ochraně, tak i emancipovanou paní. Kristýna Frejová je krásně cynická a už z jejích postojů a grimas je jasné, že se do role vžila na sto procent. Za zmínku určitě stojí i výkon Tomáše Pavelky, který v inscenaci ztvárnil dvě role – Mojmírova přítele Felixe a ujetého šamana Ládi.
Trochu nevýrazně zde působí hudba, což je kupodivu, protože David Rotter se jako skladatel osvědčil už ve Sluhovi dvou pánu či v Poprasku na laguně. Jediné dva songy, které divákovi utkví v paměti, je sladký Sonet 56 a dramatická píseň My Peace Drunken, které dobře doplňují atmosféru na jevišti.
Závěrečné hodnocení: Skvělá komedie, která knižní předlohu poráží o pořádný kus. Herci Švandova divadla se Biomanželkou rozloučili se starým rokem vskutku bravurně!
Jméno inscenace: Biomanželka
Divadlo: Švandovo divadlo
Režie: Dodo Gombár
V hlavních rolích: Mojmír – Filip Čapka, Hedvika – Petra Hřebíčková, Dula – Kristýna Frejová, Felix/Láďa – Tomáš Pavelka, Architekt/Doktor – Gustav Řezníček, Výpravčí/Instruktorka Andrea – Réka Derzsi
Žánr: Komedie
Cena vstupenek: 490 Kč přízemí / 390 Kč balkon
Premiéra: 30. 6. 2011
Hodnocení: 85%
Měli jste možnost vidět tuto inscenaci? Líbila se vám více knižní verze? Komentujte pod článkem nebo na facebooku!
Foto: http://www.svandovodivadlo.cz/
