StudentPoint

V prvním kole dorazilo mužstvo 1.FK Příbram na Letnou otevřít jarní část fotbalové Gambrinus ligy. Na trávník vedl tým jeden z nejmladších kapitánů v české lize-dvaadvacetiletý stoper Jakub Štochl. Hráč, který už při svém mladém věku má na svém kontě 52 ligových startů, absolvoval testy v Celticu Glasgow a umístil se na 32. příčce v anketě o fotbalistu roku 2009. Hořovický odchovance, který má před sebou velkou budoucnost.

Jaký jsi měl pocit, když jsi svůj tým přivedl tunelem na trávník a před tebou byla zaplněná Letná?

Musím přiznat, že jsem byl ze začátku trošku nervózní. Byl jsem kapitánem poprvé v životě a navíc hned před takovou návštěvou na Spartě. Cítil jsem velkou odpovědnost vůči ostatním spoluhráčům. Ale s počátečním hvizdem rozhodčího to ze mě všechno spadlo a soustředil jsem se jen na fotbal.

Určitě je to jiný pocit, když ti levou paži svírá páska. Cítil jsi větší odpovědnost za výkon týmu?

Jak jsem už říkal, cítil jsem velkou odpovědnost vůči ostatním spoluhráčům i trenérovi. Jako kapitán jsem mohl řešit určité věci s rozhodčím jen já a z toho jsem měl určitou obavu. Nakonec ale vše dobře dopadlo a nám se povedlo uhrát na Spartě dobrý výsledek.

V čem je specifické pro „menší“ klub jako je Příbram hrát na Spartě? Jsou hráči pod větším tlakem  a dokáží  rudé dresy navodit pocit strachu?

Tak určitě patří Sparta Praha k  nejlepším klubům české ligy, takže se každý chce proti nim ukázat. Mladí kluci mají  z takového týmu, jakým je Sparta, respekt. Ale když se začne hrát, všechno to z člověka spadne a užívá si tu atmosféru a fotbal.

Příbram vstoupila do jarní části ligy remízou, pohybuje se v první polovině tabulky a stále ještě pokračuje v domácím poháru ČMFS. Co je hlavní příčinou tohoto příjemného faktu?

Máme v kabině skvělou partu, jsme i dobře věkově a zkušenostně složení. S menšími změnami hrajeme spolu už třetí sezonu, takže se dobře známe. Trenér nás naučil  nebát se hrát směrem dopředu a dal hře řád. A to všechno dohromady zatím skvěle klape.

Vrátil bych se k tvé osobě. Představoval sis někdy před 3 - 4 roky, že bys mohl pravidelně nastupovat v lize ba dokonce, že dostaneš kapitánskou pásku?

Určitě ne! (směje se) Já vím, že to říká každý, ale před 3 lety jsem byl v B-týmu a ani se mi o tom nesnilo. Měl jsem obrovské štěstí v tom, že těsně před koncem přestupového období odešel Jakub Navrátil do Plzně a mě si trenér Barát vytáhl do A-týmu.

Řekl bych, že bys mohl být vzorem do učebnice nebo knížky a její název by byl: Jak se skromný kluk poctivou prací k pásce dostal. Mohl bys jít příkladem pro další mladé fotbalisty, kteří začínají svoji kariéru. Co bylo tvým hlavním mottem při zimních a letních drilech a přípravách?

Vyloženě žádné motto jsem neměl, ale nesnáším prohry a když někdo něco vzdává. Vždycky si říkám, že mi ta dřina pomůže k úspěchu.

Vím, že jsi i studentem VŠ. Skloubit tyto dvě profese (student a fotbalista) určitě není jednoduché. Dokázal by si se rozhodnout jen pro jednu z nich?

Rozhodně to není jednoduché a přiznávám, že mám někdy chuť školu vypouštět.

Ale zase na druhou stranu nikdy nevím, co se může stát. Vždycky může přijít vážné zranění a něčím se člověk živit bude muset. Škola je tedy určitě třeba.

V českém hokeji i fotbale se nyní hodně hovoří a krizi, která souvisí  s přechodem generací. Nebudu teď daleko od pravdy, když řeknu, že jsi alternativa pro reprezentaci. Dokážeš si sám sebe představit v dresu  se lvíčkem na prsou? Jaký by to pro tebe byl pocit?

Myslím si, že musím ještě na sobě hodně hodně pracovat, aby se to povedlo. Ale kdyby ta šance přišla, bylo by to naprosto úžasné. To by byl sen (směje se)

Na závěr prozraď čtenářům tvé nejbližší osobní i fotbalové cíle.

Ve fotbale bych se chtěl s Příbramí umístit co nejlépe a třeba se probojovat do finále Ondrášovka cupu. Potom , když se to podaří a já si to svými výkony vybojuji, bych chtěl zkusit nějaké zajímavé zahraniční angažmá. V osobním životě se chci co nejvíce věnovat své přítelkyni, rodině a kamarádům.

Děkuji za rozhovor a přeji hlavně zdraví.

Autor : Vlastimil Ševr