První výhoda vlastního míchání se přímo nabízí. Neutratíte za namíchání žádné peníze. Druhá je taková, že můžete mít odstín přesně podle svých představ. Jistě, vzorníky v obchodech bývají široké, ale ne zdaleka tak široké, aby pokryly jeden milion barevných tónů. Tolik jich dokáže lidské oko rozlišit, a tolik možností máte.
Stejně jako strýc František od jisté doby věděl, že lít vodu do kyseliny je blbost, vy byste měli znát fakt, že není moudré lít světlou barvu do tmavé. Tmavší barvu přimíchávejte vždycky po troškách a vždy dobře promíchejte.
Používejte barevný kruh!
Podívejte se na barevný kruh (v hlavičce článku). Najděte barvu, o kterou se pokoušíte. Tvoří ji ty, které stojí vedle ní. Spojte je a jako kouzlem se před vámi objeví. Existují barvy primární, kterými jsou žlutá, červená a modrá. Nenamícháte je, ty prostě musíte mít. Základní odstín se dá ale hezky tónovat.
Pak máme barvy sekundární, jako je oranžová, zelená a fialová. Vznikají smícháním základních barev. A následuje nesčetně mnoho dalších kombinací.
Pokud si v obchodě koupíte barvu, se kterou jste naprosto spokojeni, jen byste ji chtěli ve světlejších tónech, stačí ji prostě po troškách opatrně přilévat do bílého základu. Nezapomeňte ho pokaždé dobře promíchat, abyste výsledek dobře viděli.
Modrá, zelená a fialová
Modrá a trocha žluté je tyrkysová nebo akvamarínová, záleží na tom, jak moc ji zředíte bílou. Modrá a trocha červené vám zaručí modrofialové odstíny.
Modrá a hodně žluté vám dá dohromady zelenou. Čím víc žluté, tím jasnější a světlejší tóny budou, převaha modré zaručuje chladné a tmavé tóny. Zelenou utlumíte tím, že do ní budete přidávat po kapičkách červenou. Začnou tak vznikat olivové až khaki odstíny. U všech barev platí, že pokud do ní přidáte kapku té barvy, která stojí v barevném kruhu přesně naproti, utlumíte její jas. Sytost zůstane. Čím více ji zředíte bílou, tím bude světlejší, méně jasná a méně sytá.
Fialová vznikne smícháním modré a červené. Jde ale v základu o poměrně tmavou barvu, takže ji doporučuji míchat rovnou v bílé. Samozřejmě jestli si nevěříte, kupte si fialovou v základu, nalijte ji do bílé a modrou nebo červenou ji jen dotónujte. Čím více červené, tím nachovější bude. Čím více dáte modré, tím bude chladnější a melancholičtější. Rozdíl mezi fialovou a lila je jen v poměru bílé.
Růžová, červená, oranžová a žlutá
A máme tu růžovou. Tu je sice možné získat přimícháním trochy červené do bílé, ale taková barva bude mít trochu nudný odstín. Pro růžovější růžovou kápněte do směsi ještě trošičku modré barvy (opravdu jen trošičku, jinak máte fialovou!).
Co se červené týče, pokud chcete opravdu sytou červeň a žádné vyšisované tóny, budete potřebovat opravdu hodně červené a málo nebo žádnou bílou. Když k červené přidáte trochu modré, půjdou její tóny do nachova. Čím víc přidáte žluté, tím víc budou její tóny jasnější a oranžovější. Koneckonců oranžová není nic jiného než červená a žlutá. Díky oranžové a bílé získáte meruňkovou.
A jsme konečně u žluté, a tím se náš kruh uzavírá. Když do ní přidáte kapičku červené (kapičku, jinak máte oranžovou), budou její tóny sytější a teplejší. Kapička modré z ní udělá citronovější chladnou žlutou. Žlutá je hodně světlá barva a o trochu víc jakékoli tmavší barvy ji umí přeměnit v zcela jinou. A jak je to s vanilkovou, banánovou a dalšími odstíny? Tady je to zase o troše žluté a hodně bílé.
A nakonec si dáme hnědou!
Tady smícháme všechny tři základní barvy. Samozřejmě to chce trefit ten správný poměr. Budeme míchat jednu primární a jednu sekundární barvu. Jedna možnost je nalít do červené zelenou. Trocha zelené ji utlumí, ještě o trochu víc a získáte červeno hnědou a čím více jí budete přilévat, tím tmavší hnědá to bude. Jestli nemáte zelenou, nebo si chcete s tónováním pohrát, nahraďte ji jednoduše žlutou a modrou.
Nebo můžeme smíchat oranžovou (žlutou a červenou) s trochou modré. A zase čím víc modré dáme, tím bude tmavší. Hezká barva je i okrová. Budete potřebovat hodně žluté, kapičku červené a opravdu mrňavou kapku modré.
A rada na závěr: Konkrétní barvu si vždy napřed zkuste namíchat v malém množství na papíře, a teprve až se vám povede, můžete začít připravovat nátěr.
Zaujaly vás naše rady, nebo máte nějaký svůj vytoužený odstín, ale v článku jste ho nenašli? Nebojte se na něj zeptat v komentářích, nebo na našem Facebooku!
Foto: Sxc.hu
