Bojíte se tmavých ulic? Už možná nemusíte.

Jak se říká ve Hrách o trůny- Noc je temná a plná hrůz. A ačkoliv většina sexuálních napadení se statisticky stává mezi nejbližšími lidmi, známými, kolegy a přáteli, tak často i taková hrůza může mít podobu neodbytného člověka, který se po vás ve tmě na ulici sápe.

Sesbírali jsme tedy pro vás pár základních informací o sebeobraně. A nenechte se zmást názvem článku. Samozřejmě, že jsou pro všechny, nejen pro cis gender ženy. Ale přiznejme si- těžko se přenáší ten pocit, když jste holka a jdete sama v noci tmou. Ten strach zná opravdu každá žena. A protože si myslíme, že každá dívka má právo jít kdekoliv, v jakoukoliv denní dobu a jakkoliv oblečená, tak se vám to alespoň pomocí těchto několika praktických informací pokusíme usnadnit. Takže jdeme na to.

Váš svazek klíčů není účinnou zbraní

Která z nás to někdy v životě nezkusila? Vracíte se ve tři ráno domů a v ruce držíte mezi prsty klíče jako malého ostrého boxera s myšlenkou, že když se k vám někdo přiblíží, tak mu vyškrábete obličej jako Wolverin. A věřte nám, že některé ženy chodí po setmění jako Klíčoruký Edward celý svůj život. Proč je to ale špatně?

Při útoku klíči je velice pravděpodobné, že se stanou tři věci: Vypadnou vám z ruky leknutím. Vypadnou vám při útoku. Zlomíte si o ně prsty. A najednou zjistíte, že stojíte jen pár metrů od svého domu nebo auta bez možnosti, jak se dostat dovnitř.

Základní myšlenka útočení na oči je správná. Jen místo toho použijte spíše své prsty. Škrábejte, dloubejte, zapíchněte svůj palec pod bulvu. Prostě cokoliv. Ale nikdy, nikdy neriskujte ztrátu klíčů, které vás mohou od útočníka separovat a dostat vás tak do bezpečí. Ono deset prstů je vždycky lepší než pět klíčů a navíc- lépe se z nich sbírá DNA.

Nespoléhejte na všemocný kopanec do rozkroku

Když se zeptáte kohokoli na základní techniku sebeobrany, tak často uslyšíte velice zapálenou mantru „kopnout ho do koulí!“. A z velice dobrého důvodu. Varlata jsou velice citlivá oblast a úder do nich může útočníka paralyzovat na pár kruciálních vteřin, během kterých můžete utíkat jako o život. A ve všech filmech to tak magicky funguje!

Bohužel realita skýtá mnohé nebezpečí. Většina lidí nestihne tak rychle vykopnout, ztratí při švihu balanc nebo jsou dávno díky horší stabilitě na jedné noze povaleni na zem. Ve skutečnosti je vaše šance, že se opravdu někomu trefíte do rozkroku, velice malá. A to se týká i školených sportovců. Trochu snadnější je úder kolenem, ale pokud na to nejste trénovaní, ta to radši nezkoušejte.

Protože pro útočníka není nic jednoduššího než natočit bok, lehce se pohnout, nastavit koleno a vaše noha po něm neškodně sjede. Pokud opravdu trváte na zneškodnění útočníka přes rozkrok, tak je daleko účinnější zaútočit pomocí ruky, kdy ho do citlivého místa praštíte, chňapnete a nebohými varlaty pořádně zakroutíte. Z kopů samotných je praktičtější kop do holeně nebo kolena. Ale jako u všech útoků na jedné noze – riskujete zde, že budete okamžitě povaleni.

Nemějte plán sebeobrany pouze na kontakt zblízka

Neexistuje něco jako místo, kde se stávají znásilnění. Lidé jsou znásilněni doma, v parku, ve dne, v noci, u bankomatu, v garáži, v zábavním parku i na koupališti. Naprosto kdekoliv. Nelze se proto takovým místům vyhýbat. Čemu se ale lze vyhýbat je přímý kontakt s útočníkem.

Většina pomůcek pro sebeobranu je konstruována tak, aby vám pomohla, když vám úchylák už dýchá na rameno nebo na vás pokládá ruku. A trefit ho jimi máte šanci pouze v případě, že s ním stojíte v přeplněném výtahu.

Základním pravidlem je udržet si od něj vzdálenost. Mnoho žen nosí po kapsách drobné nožíky a je pravdou, že pokud jej v tmavém podchodu držíte v ruce, tak to může někoho odstrašit. Nicméně jsou často tak maličké, že byste potřebovali spíš bajonet k tomu, aby si ho útočník všiml a radši se vám vyhnul.

Popřemýšlejte tedy o zbraních, které můžete použít tak, abyste mohli útočníka zahnat. Pepřové spreje, vystřelovací tasery. Někdy stačí obyčejné zuřivé mávání batohem. Některé ženy nedají dopustit na silnou baterku, která posvícením do očí útočníka zmate a tím získáte čas utéct. Ty šikovnější si mohou vyrobit opičí pracku uvázanou ze silného lana, kterou se dá mávat a případně pořádně praštit do obličeje.

Pokud se vám stane, že na vás někdo zaútočí v místnosti, tak okamžitě sáhněte po židli a začněte jí mávat před sebou. Je nám jasné, že v tmavém parku se budou židle shánět hůř a nebudete kvůli tomu odteď všude nosit kus nábytku, ale vzpomeňte si na to, pokud se útočník dostane k vám do bytu, obchodu nebo kanceláře.

Udržujte oční kontakt

Viktimizace obětí je vždycky zlo a kravina. Vždycky. Ale pravdou je, že většina žen se snaží pohybovat po městě v noci nenápadně, se sklopenou hlavou a být tak malými a nenápadnými, až úplně zmizí. A jsou vychovány k tomu, že příliš silným očním kontaktem a sebevědomou chůzí si často říkáte o problémy.

Pravdou je, že většinou to funguje naopak. Pokud se setkáte s někým potenciálně nebezpečným, tak je lepší udržet pevný oční kontakt a neignorovat pokřikování. Když se totiž scvrknete do sebe a budete se snažit vysílat prosebné signály, aby vám nikdo neubližoval, tak je více pravděpodobné, že se to stane. Většina sexuálních zločinů není způsobena nezkrocenými pudy. Ale čistým sadismem a chutí ukázat dominanci někomu slabšímu.

Nikdo vám neradí, abyste začala svým pohledem propalovat všechny lidi na světě a citovat jim drsné hlášky z Predátora. Někdy ale jen obyčejná věta jako: „Hej, co si jako myslíš, že děláš?!“ nebo „Vidím tě, vypadni!“ může v rozhodujícím momentu překvapit útočníka tak, aby zaváhal. Co se může stát nejhoršího? Když i tak po vás půjde, tak budete aspoň připravená.

Střelná zbraň není ultimátní řešení

Také si myslíte, že když si pořídíte zbraň, tak se vám už nemůže nikdy nic stát? Jasně že každý útočník se vám omluví a nasadí výraz prosebníček, když na něj namíříte pistolí. Ze statistiky ale vyplývá, že při přepadení nemá většina lidí nejen šanci vystřelit, ale natož dostat zbraň do ruky. Berte na vědomí, že útočník vás chce většinou překvapit a nedá vám minutku na to, abyste našla svou pistoli ukrytou pod nánosy papírových kapesníčků, klíčů a mobilů v kabelce. Zbraň vám tak naopak může dodat falešné sebevědomí, díky kterému spoustu alarmujících signálů přehlédnete.

Každopádně myslete na to, že ani tento článek nebo jakékoliv instruktážní video vám nikdy plně nenahradí zkušenost, kterou můžete mít s pravým trenérem ženské sebeobrany nebo jednoho z nejúčinnější umění pouliční obrany- krav maga.

Nicméně nejdůležitější věcí je ale vědět, že pokud i tak na vše budete připravena a zamrznete – není to vaše chyba. Jedná se o naprosto přirozenou reakci těla na nebezpečí. Není to nikdy chyba toho, co pijete, co si oblékáte nebo jestli se rozhodnete někomu věřit. Vždycky je to chyba člověka, který se rozhodne vám ublížit. Sebeobrana vám může zvýšit šanci na ubránění se, ale ne vždycky se to povede i s nejlepší přípravou na světě. Ale nikdy, nikdy, nikdy to není vaše chyba, ať se vám to snaží namluvit kdokoliv.