Staňte se hrdinou vašich lokálních ježků!

Je vedro tak strašné, že leckteří z nás přemýšlí o změně kariéry a chtějí se stát průvodci v krápníkových jeskynních, ošetřovately ledních medvědů, patology nebo doplňovači zmraženého zboží v Tescu. Protože pokud v tyto dny nemáte u sebe klimatizaci nebo jste se neobložili preventivně mraženými pytlíky zeleniny, tak začnete mít problém.

Vedro je tak strašné, že i ti nejstabilnější z nás ve slabých chvilkách uvažují o tom, že se radši podřežou. Akorát mají ruce zalité potem natolik, že jim často žiletka neškodně sjede po mokré ruce.

Ale jak jsou na tom zvířata?

Obecně dost špatně. Zatímco ta domácí můžeme občas osprchovat, dělat jim masovo-ledové nanuky, dávat na čumáčky opalovák a venčit jen po setmění, tak ta divoká v přírodě trpí. Včely, ptáci, srnky, kuny i ostatní hraboši nemohou v těchto teplotách ve městech nikde najít vodu.

A nejhůř jsou na tom ježci. Tito bodlináči začali stejně jako předchozí generace ostatních zvířat postupně migrovat do města, kde získali víc potravy. A dlouhou dobu jim to fungovalo. Nicméně díky teplotním výkyvům způsobeným globáním oteplování, se jim taková strategie začala mstít.

Urbanizované části republiky zalité betonem nasávají teplo a nemají tolik travnatých ploch, které by mohly vstřebávat déšť nebo na nich růst stromy, jenž poskytují stín a vláhu. Město se tak mění ve vyprahlou žhnoucí poušť neslučitelnou s životem.  A past. A právě ježci, nejžíznivější ze všech zvířátek, to odnáší nejhůře.

Tyto bodlináče můžete spatřit v posledních dnech, jak se často i během dne zmateně potácí v podvyživeném a dehydrovaném stavu. V přírodě se často zavlažují tak, že konzumují velké množství žížal. Pokud ale teplota dramaticky stoupne, tak žížaly přečkávají tato období hluboce v hlíně, kam na ně žádný ježek nedosáhne. Už jsme vás dostatečně emocionálně načali? Výborně. Tak s tím půjdeme něco udělat.

Co s tím?

Systémové řešení by bylo samozřejmě pracovat na změně infrastruktury města, ale tyto radikální metamorfózy se přes noc nedějí a zvířátka umírají již teď. Ale aspoň to můžeme zmírnit. Nezapomeňte tedy každý den dát na zahradu mělkou misku s vodou. Protože i jedna taková pravidelně doplňovaná miska může reálně zachránit života mnoha bodlináčům, hmyzákům i ptáčkům, kteří v ní  budou udržovat své peří.