Kdo vyhraje?

Samostatné bydlení.  Jak krásně to zní. Stěhovali jste se na začátku školního roku plni nadšení a očekávání naprosté a dokonalé svobody, která vás naplnila pocity, jako byste cválali na indigovém jednorožci krajinou z cukrové vaty, zatímco váš oř zvracel duhu za zvuků Beethovenovy deváté symfonie. Ale je opravdu realita tak růžová? Pojďme si to hezky srovnat.

Jídlo

Permanentně plná kouzelná lednička, co se zaplňuje magickým trikem, byla největší kámoškou vašeho dospívání. A ani se nestydíte za to, že jste se s ní loučili dojatěji než s vlastními rodiči. Něžně jste pohladili její madlo a vydali se vstříc světu plného čínských polívek, mrkve ve slevě a rohlíků s paštikou. Oni vám sice možná vaši nějakou tu korunu na jídlo dali, ale za co si má pak člověk kupovat alkohol, že? Bývalí oplácanci se teď vrací na víkendy domů koncentráčnicky hubení a naopak slečny s ex- modelkovskými mírami si domů díky nepravidelné stravě přivezly nějaký ten ozdobný tukový pás.

Bydlení s rodiči v tomto bodě vyhrává 1:0.

Úklid

Zatímco dříve vás doma čekalo vyžehlené složené triko vonící aviváží, tak odteď, ať aplikujete deodorantu sebevíc, voní vaše oblečení tak trochu houbou dřevomorkou, co napadla tu starou divnou erární skříň a je plné faldů, i když se ho snažíte uhladit pomocí naklepávání a vytahování. Na druhou stranu na vás nikdo nekřičí, když si berete jídlo do postele, necháte talíř na kuchyňské lince nebo ve vašem hrníčku od čaje, co leží už týden na parapetu vedle mrtvé kytky, plave plesnivý sáček od čaje, jak nafouklá mrtvola.

V tomto případě mají oba typy bydlení remízu.

Spolubydlící

Museli jste brzo večer zhasínat, protože váš mladší bratr vstával do školy? Lezl vám do věcí a půjčoval si je bez ptaní? Pokud nebudete mít smůlu a nechytíte na koleji nějakého psychopata, co rád uctívá boha chaosu pomocí sypání soli na podlahu ve tvaru pentagramu, tak máte docela slušnou šanci, že narazíte na dospělého člověka, co si prostě hledí svého a nechá vás v klidu fungovat, ve svém prťavém koutku skládajícího se z rozvrzané postele a omláceného stolu s židlí.

Bydlení na koleji toto kolo vyhrává na plné čáře.

Společenský život

Pokud je vám povědomá situace, kdy se vracíte ve tři ráno domů, zakopnete o botník a máma vás naprosto NEPRÁVEM obviní z opilosti, jak se jí snažíte vysvětlit, zatímco máte do vlasů zamotaný pivní tácek, tak jste se možná na samostatné bydlení dost těšili. Žádné kontroly, žádná pravidla. Jen občasný telefonát domů jednou týdně. To by šlo.

Bod získává v tomto případě kolej. Tak ne asi.

Místní autorita

Zatímco doma na vás křičeli, že na žádnou divnou demonstraci vážně nepůjdete, dokud bydlíte pod jejich střechou a na ten fesťák vás taky opravdu nepustí, dokud nevyluxujete, tak na koleji je to trochu volnější. Uklízečka na chodbě na vás občas křikne, ať každý úterý opřete rohožku o stěnu, správce možná vyvěsí na dveře pasivně agresivní vzkaz o tom, ať nezvracíte ve výtahu a neházíte nedopalky z oken a  ten nejasertivnější spolubydlící vás všechny poprosí, ať v kuchyni nelepíte žvýkačky na spodní stanu stolu. To by šlo.

Tady získává jasně bod kolej.

Konečný výsledek?

Dalo se trochu očekávat, že souboj bydlení s rodiči versus na koleji je jako souboj paralytického morčete na vozíku s Ironmanem na koksu, ale i tak to neprojelo tak hrozně a bydlení na koleji vítězí se skóre 2:4.

Docela slušný výsledek.