…

Mileniálové: Co si o nich myslí společnost a jací ve skutečnosti jsou?

Milenálové: Kdo jsou a co po nás chtějí? Moment, to máme být jako my?

Lifestyle
Milenálové: Kdo jsou a co po nás chtějí? Moment, to máme být jako my?

Mileniálové. Ačkoliv se jedná o terminus technicus, tak pro spoustu lidí je to slovo skoro nadávka. Jak se na ně dívá starší generace a jak se vnímají oni? Člověk by řekl podle diskusí na internetu, že kontakt těchto táborů probíhá někdy jako setkání třetího druhu, kdy jedna ze skupin komunikuje klingonštinou a ta druhá pantomimou a výrazovým tancem. Obě se tedy radši jen obezřetně pozorují, nadávají a chodí okolo sebe po špičkách. Jak je to ale ve skutečnosti?

Vztah k práci

Společenský obraz:

To čím se dnes mladí živí prostě často pro naše rodiče není práce. Nesnažte se jim vysvětlit, že pokud jste správce sociálních sítí nebo v reklamce vymýšlíte nové strategie, že doopravdy mentálně makáte. Pro ně často budete arogantní flákači, co očekávají, že jim budou pečení tofu holubi a art frappucino létat do huby.

Realita:

Na 98% lidí po škole nečeká nic jiného než utrpení. Pokud chcete získat vysněnou práci, pro kterou nemáte praxi, tak často dopadnete tak, že děláte zadarmo stážistu nebo eléva, zatímco si po večerech v mekáči vyděláváte peníze, abyste si mohli dovolit ten luxus pracovat někde zadarmo. Takže naši generaci neprovází ani tak naivita jako spíš trpký realismus.

Pocit nedoceněnosti

Společenský obraz:

Dnešní generace má pocit, že jí svět něco dluží! Každý má prý právo na cestování po světě, maca a avokádové raw sandwiche. My si museli vše tvrdě odpracovat!

Realita:

Jenže ono nebylo tak těžké si něco tvrdě odpracovat v době, kdy byla 100% zaměstnanost společenským konsensem a vymýšlela se umělá pracovní místa, jen aby se plán pětiletky splnil, co? I když většina rodičů vám přeje, abyste mohli mít to, co oni nemohli, tak pocit zahořklosti a pachuť z kapitalismu, ve kterém spousta lidí selhala, pořád probublává. A tahle frustrace se svaluje na aroganci mladých.

Vše zdarma!

Společenský obraz:

Mileniálové lidé si myslí, že se o ně stát kdykoliv postará! Nejenže zbytečně riskují a vyžírají naše zdravotnictví a státní příspěvky, ale dokonce se dobrovolně vydávají vstříc nebezpečí a pak za ně doplácíme. Pamatujete na Hanču a Tonču?? Výjezdy k domácím porodům?? Za naše daně! Všechny tyhle výjezdy by si měli zaplatit! A neziskovky? K čemu jsou?? Paraziti!

Realita:

Eh. Ano, toto opravdu často čteme v internetových diskuzích. Mladí lidé mají zdravotní a sociální pojištění jako kdokoliv jiný a opravdu se jim nedostává speciální pozornosti. Zajímavostí naopak je, že starší lidé, co nejvíce piští nad „zbytečnými“  výjezdy záchranky nebo prostředky na zachránění našich spoluobčanů často ani nemrknou okem nad dotačními a korupčními podvody. Nebo  v nich minimálně nevzbudí takové emoce. Protože nadávat na mladou holku nebo neziskovku pomáhající romským dětem je mnohem jednodušší než se rozčílit nad zloději částky tak vysoké, že se pro nás stává abstraktní. I když by se za takové peníze zachránilo 7 906 podobných Hanč a Tonč. Že ano.

Občanská odpovědnost

Společenský obraz:

V myslích generace našich rodičů je zakořeněný obraz mladého člověka polehávajícího na gauči, co dělá revoluci jen přes krafání a stěžování si ve facebookových komentářích. Elitní zástupci těchto angažovaných potížistů jsou ještě podle nich tak maximálně schopni napsat příliš přemoudřelý článek plný cizích slov na nějaký levicový web, aniž by kdy přišli do kontaktu s realitou, protože si nikdy „nemákli rukama“. Největší vlna společenské odpovědnosti je pro ně přetweetnutí hashtagu #metoo.

Realita:

Ano, přetweetli hashtag #metoo, ale krom toho stihli ještě zorganizovat přednášku na téma prevence sexuálního násilí a vymysleli i nový edukativní systém do škol věnující se tomuto tématu. Představa krafajícího intelektuála bojujícího s problémy jen slovy je pak více než mimo realitu.

Vymýšlení umělých problémů

Společenský obraz:

Představa, že si naše generace vymýšlí umělé problémy, je v myslích našich prarodičů a rodičů zakořeněna hlouběji než mylná domněnka o tom, že Orteláci dělají hudbu. Genderově neutrální záchody? Nepřechylování ženských příjmení? Takové prkotiny přece nemohou nikoho trápit, Češi jsou tolerantní, ale čeho je moc, toho je příliš!

Realita:

Ale ano trápí. Mileniálové si to uvědomují a právě empatie je pohon pro řešení těchto problémů.  A ačkoliv společností hýbou jen extremistické názory na provokativní témata jako domácí porody, manželství a adopce pro všechny bez rozdílu pohlaví, tak mladší generaci jde o jediné. Možnost vlastní svobodné volby pro všechny. A tím myslí opravdu pro všechny.