6 věcí co dělat, když zapomenete něčí jméno při představování

Tuhle situaci moc dobře znáte. Představili vám někoho nového a už v okamžiku, kdy jste si podávali ruce, váš mozek postihla totální temnota a  děsivá vesmírná prázdnota. Jaké bylo jeho jméno? Byl to Petr? Michal? Nebo Honza? Co v takových situacích dělat, abyste si zachovali tvář a nevypadali jako naprostí sociální autisti? Pár řešení by se tu našlo.

Nepřipusťte si, že je to problém

Prostě okolo toho tématu tancujte a nikdy vašeho nového známého neoslovujte.  Přemýšlejte o něm ve vaší mysli jako o Voldemortovi, jako o o Tom, jehož jméno nesmíte vyslovit a tiše doufejte, že ho někdo osloví místo vás. Riskujete jen to, že se možná stane vaším nejlepším kamarádem a až za padesát na smrtelné posteli zjistíte, že se jmenuje třeba Olda nebo Luboš. Což je pořád lepší než pět vteřin trapnosti.

Dejte mu přezdívku!

Přezdívky jsou roztomilé, navozují pocit vnitřního propojení a budete navíc působit cool. Takže do svého slovníku zakomponujte oslovení jako „kámo“, „bro“ nebo „kočko“. Ok…bereme zpět, že by to náhodou mohlo působit cool. Nemohlo. Ale pomoct vám to může.

Riskněte to!

Zvyšte si trochu adrenalin a prostě ho nějakým jménem oslovte. Nedivte se ale pak, že můžete zažít podobnou konverzaci jako tuto. „Eeeh…a jak se máš Michale?“ „….já jsem Kristýna“

Rozptylte pozornost

Zapalte ubrus,  a zatímco budou všichni hasit, tak se nenápadně zeptejte nejbližší osoby, jak se sakra jmenuje ta holka, která právě tácem hasí svůj culík. Buďte mistři sociální improvizace!

Vemte je do Starbucks

Taky vás rozčiluje to infantilní popisování kelímků vašimi jmény? Teď by to ale mohlo zachránit situaci. Nezkoušejte to ale prosím, pokud bydlíte v Adamově a nejbližší Starbucks je vzdálen 30 km. Pokud byste osobu beze slova naložili do auta a jeli, tak by to mohlo vzbudit nepříjemné otázky.

Buďte upřímní

Oni vám hlavu neutrhnou a věřte nám, že jim se to děje taky. Budete působit lidsky a za to vás ostatní budou mít jenom rádi. A pokud to bude trapné, tak tu je vždycky možnost si nechat narůst knír, jít na plastiku a pod novým jménem se odstěhovat na Nový Zéland. No stress – no hard feelings.