Proč lidé používají slovo feminismus špatně?

Pojďme si konečně říct, co to ten feminismus je.

Určitě se vám někdy stalo, že jste  na internetu zahlédli, jak někdo používá slovo feminismus  s jistým pohrdáním k dané osobě. V poslední době se toto neutrální slovo stalo téměř nadávkou a v bahně internetových diskusí si můžete být jistí, že pokud vás někdo označí za feministku nebo feministu, tak to téměř zaručeně myslí pejorativně a vůbec vás nemá rád. Ale ví vůbec dnešní lidé, co to slovo doopravdy znamená?

Není feminismus jako feminismus

Člověk, který se ponoří do hlubin internetu musí mít zákonitě pocit, že feminismus je směr hlásající buď ženskou nadřazenost nebo se snaží setřít rozdíly mezi mužem a ženou. Popravdě feministických směrů je mnoho a podobné názory najdete jen ve velmi okrajových a rigidních hnutích, které s feminismem jako takovým nemají často nic společného. Za život nemáte většinou šanci se setkat s feministkou nebo feministou, kteří naplňují fetišistické představy jejich odpůrců o mužných ženách, která by nejradši s výkřiky „smrt patriarchátu“ kastrovaly muže, pálily podprsenky a chtěly zakázat všechny mužské a ženské rody v jazyce. Realita je poněkud jiná.

Liberální feminismus

Liberální feminismus má svůj základ v liberální politické filosofii. Nesnaží se říkat, že pohlaví jsou si rovna, ale měla by být zcela určitě rovnoprávná. Jejich cílem je, aby muži, ženi i trans lidé měli stejnou možnost rovnocenného přijetí ve všech oblastech společenského života. Pokud máte pocit, že v této oblasti je už dobojováno a ženy se musí více snažit, tak zkuste být třicetiletou bezdětnou ženou, která se snaží získat pracovní místo a nedostane jej kvůli tomu, že může být potencionální matkou. Ale to je jen jeden z příkladů z mnoha.

 Marxistický a socialistický feminismus

Marxističtí a socialističtí feministé tvrdí, že příčinou nerovnosti mezi pohlavími je ekonomická závislost žen na mužích a že patriarchát a kapitalismus spolu kráčí ruku v ruce. Socialistické feministky jsou ty, které budou bojovat za podmínky žen, jenž se kvůli špatně nastavenému systému při mateřství uvrhnou do naprosté chudoby na hraně existenciálního minima a závislosti na ostatních.

Rozvojový feminismus

Někdy se mu říká i feminismus třetího světa. Tento proud se zaměřuje na práva žen v hospodářsky rozvojových zemích. Takže až uslyšíte nějakého křiklouna, který vás usazuje, ať mlčíte o payment gap a radši se zajímáte o práva žen v Íránu, tak mu řekněte, že jiný proud feminismu má toto již pokryto.

 Radikální feminismus

Armáda, průmysl, věda i technika… všechny tyto oblasti jsou podle radikálních feministek prodchnuty patriarchátem. Částečnou shodu nachází se socialistickými feministkami, kdy také cítí, že ženy jsou kastovány do jiné třídy než muži. Zdroj tohoto útlaku pro ně není ale ekonomická moc mužů nad ženami, ale moc sexuální. Ženy jsou vykořisťovány a jejich hlavními tématy je sexualita, mateřství, tělesnost, manželství, násilí a pornografie. Bojují proti spojování ženskosti s pasivitou a měkkostí. Ženy i muži mají podle nich v celé škále zastoupeny androgynní vlastnosti a jen společnost jim přisuzuje specifické psychologické rysy jako skupině.

Psychoanalytický feminismus

Bylo vědecky dokázáno, že gender je podle vědců proměnlivý v kultuře a čase. Vlastnosti, zájmy a hobby, které přisuzujeme ženám často v minulosti patřily mužům a naopak. Příkladem z mnoha nám budiž geometrie a programování, která byly výsadní doménou žen nebo učitelství, které dříve provozovali pouze muži. Genderovou identitu se učíme. Muži a ženy podle nich od dětství procházejí odlišným vývojem osobnosti díky vedení rodičů a společnosti, což tvaruje jejich identitu. A často do obludných rozměrů.

Postmoderní feminismus

Lidé mají rádi protikladné kategorie. Světlo a tma, noc a den. Takovému pohledu na život  se říká dichotomické vidění světa a lidé jej pro snadnou orientaci potřebují. Pro postmoderní feministky je to právě dichotomie výrazů muž a žena, kterým se věnují a svůj výzkum spojují s filosofií jazyka. Tyto kategorie považují za umělé a rovnosti může podle nich být dosaženo pouze v okamžiku, když se zbavíme jazyka, který nás diskriminuje. Takže až se budete opět divit, že feministky chtějí nové slovo „hostka“, tak víte, u kterého směru tato myšlenka vznikla.

 Multirasový feminismus

Západní feminismus je podle tohoto proudu rasistický, protože ze zajímá pouze o situaci bílých žen a jejich specifických problémů. Tento feminismus se zabývá genderovým útlakem z pohledu menšin.

 Ekofeminismus

Jeden z aktuálně nejpopulárnějších směrů. Ekofeminismus reflektuje potřebu změny na nahlížení na náš vztah k přírodě a v návaznosti s tím na vztah k nám samým. Ekofeminismus často pracuje s některými spirituálními směry, oslavuje vnitřní ženskost a vnitřní bohyně. Většina globálních problémů ve světě je podle nich zapříčiněna patriarchálním vytěžujícím přístupem společnosti k přírodě.

Internalizovaná misogynie

Proč tedy ale tolik žen křičí, že i když si myslí, že ženy a muži mají stejnou hodnotu, tak „rozhodně nejsou žádné feministky“? Vždyť feminismus je právě o rovnoprávnosti? Hlavním důvodem je samozřejmě neporozumění plného významu toho slova. Tím druhým je, že se jedná o symptom internalizované (neboli přisvojené) misogynie (skrývaný či skrytý odpor k ženám). Vzniká u žen často tak, že jsou natolik zpracovány mužským náhledem na ženy, že jej automaticky přejímají.

Takové ženy často vyzdvihují aktivity, které jsou společností přisuzovány pouze mužům, dodávají si sebevědomí srovnáváním se s jinými ženami a celkově mají sexistické předsudky vůči jiným ženám. Ačkoliv sebe vnímají jako silné, tak ostatní jsou pro ně často hloupé. Jako častý argument mohou vůči feministkám používat jejich vzhled či sexualitu nebo soudit ženy za jejich životní volby (potrat, svobodné mateřství, vztahy).

Co říct závěrem? Snad jen vždycky si ověřujte fakta a buďte tolerantní. Protože jazyk a jeho významy jsou někdy záludná věc. A i správné používání slov může vést ke změně.

 

Podobné články