…

Ze života číšníků IV.

Někteří hosté občas mívají pocit, že číšník je něco jako superhrdina – má nekončné množství energie, končetin a oči i vzadu. Nutno dodat, že se pak...

Blog
Někteří hosté občas mívají pocit, že číšník je něco jako superhrdina – má nekončné množství energie, končetin a oči i vzadu. Nutno dodat, že se pak...

Někteří hosté občas mívají pocit, že číšník je něco jako superhrdina – má nekončné množství energie, končetin a oči i vzadu. Nutno dodat, že se pak tito lidé k číšníkům i tímto způsobem chovají. Domnívají se, že jsou v hospodě jediní, kterým se má věnovat, číst jeho myšlenky a ještě než je vyřkne mu splnit každé jeho přání.

Takový obyčejný číšník však mívá pouze dvě ruce a dvě nohy, také je čas od času unavený a ne každý den dokáže běhat po place jako šílenec. Taky nemá na starosti pouze jednoho jediného hosta a neumí číst myšlenky. Nedokáže splnit každé přání a i on mívá občas špatný den.

Zdravit je zbytečné

Někteří, velice vychovaní a slušní lidé, mívají pocit, že při příchodu do hospody není nutné zdravit a absolutně zbytečné na zdvořilý pozdrav odpovídat. Podle nich je totiž naprosto v pohodě zasednout za stůl, zaluskat si tučným prstíkem a zcela bezmyšlenkovitě zařvat svou objednávku.

Objednané jídlo si nemusím vzít

I to se občas stává. Na první pohled spořádaný člověk si objedná jídlo, číšník pěkně doručí objednávku do kuchyně a ta se začne připravovat. Po několika minutách, kdy už je jídlo téměř hotové, ho osvítí nádherná a smyplupná myšlenka, že by si radši dal něco jiného. Neváhá pak oslovit číšníka, že dané jídlo nechce, a že by si vlastně mnohem radši dal ten kuřecí steak s hranolkama..:)