Čím se živí obyvatelé subarktických oblastí?

Podívejte se s námi, z čeho je tvořen jídelníček Eskymáků, Čukčů nebo Saamů!

Nekončící tundra a sníh téměř po celý rok. Tak vypadají podmínky na pobřeží táhnoucím se od poloostrova Kola až k Beringovu průlivu. Obyvatelstvo tohoto území čítá velké množství navzájem odlišných jazykových a národnostních skupin. Poloostrov Kola je obydlený Saamy, poloostrov Jamal Něnci, kteří jsou společně s Dolgany také jednou z nejpočetnějších skupin poloostrova Tajmyr, a nejvýchodnější části patří Eskymákům, Čukčům a Korjakům. I přes etnickou odlišnost mají tito lidé něco společného – životní styl a způsob obživy.

Eskymáci obývají nejvýchodnější části subarktické oblasti.

Vzhledem k zaostalosti a nepříznivým podmínkám v těchto oblastech dominuje syrová strava, a to hlavně živočišná. I když není moc možností jak ji ohřát, milovníci teplých nebo alespoň vlažných pokrmů si stejně přijdou na své – maso se konzumuje z čerstvě uloveného, často ještě živého zvířete, a tak je samozřejmě teplé. Eskymáci argumentují tím, že dokud nenastoupí posmrtná ztuhlost, je maso nejkřehčí a nejvláčnější. Je tedy nutné jíst opravdu rychle, jelikož mrtvý kus tuhne během chvíle. To je důvod, proč se všichni diví hltání seveřanů.

Velice oblíbené je maso, které není vykrvené. Chycené zvíře, nejčastěji sob, se buď škrtí řemeny, nebo se omráčí údery do hlavy. Tímto způsobem připravují pohoštění například Něnci, kteří ho nazývají jako ajbarč. Břišní dutina, ze které se vyjmou orgány, se naplní krví. Něnci si v ní pak namáčí kousky odřezaného masa. Požívání krve je rozšířené po celém pobřeží. Některé národy ji konzumují výše zmíněným způsobem a některé ji pijí z kalíšků, občas ještě smíchanou s mlékem.

Domorodci však maso také konzervují. Prvním způsobem konzervace je zmrazování. Pokud se ale náhodou teplota pohybuje nad nulou, přichází metoda sušení na vzduchu nebo takzvaný kopalgyn. Kopalgyn se využívá především pro konzervaci ploutvonožců, ale i mořských ptáků a velryb. Maso se i s kůží rozřeže na velké kusy. Ty se poté srolují kůží navrch, čímž vzniknou „závitky“, které se zakolíkují a skládají do jam s kameny. V jámách je taková teplota, aby mohly probíhat mikrobiologické procesy, které maso konzervují a dodávají mu výtečnou chuť.

Čím se nechat pohostit od Eskymáků a Čukčů?

Domorodci turistům rádi nabídnou vyhlášené speciality. Jedná se například o mantak – asi centimetrovou velrybí kůži s vrstvou podkožního tuku. Tento pokrm se nijak neupravuje. Pokud se však najde zmlsaný cizinec, domorodci kůži osolí a uvaří. Po této úpravě údajně připomíná houby.

Další pochoutkou jsou například chrupavky z hlav lososovitých ryb, syrové rybí oči nebo mozky.

 

Foto: wikipedia.org

Podobné články