Specifický útvar ozbrojených sil České republiky stráží a zabezpečuje Pražský hrad nepřetržitě dvacet čtyři hodin denně. Provádí však i ostrahu a obranu objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta. Členové Hradní stráže zajišťují také ceremonie a vojenské pocty při oficiálních návštěvách představitelů jiných států a v případě nařízení prezidenta mohou být využiti i při jiných úkolech, například při živelných katastrofách a podobně.
Ne každý však může tuto funkci vykonávat. Především vás limitují fyzické předpoklady. Výška vojáka musí být v rozmezí 180 až 188 cm, BMI nesmí mít vyšší než 25, nesmí mít jakoukoliv formu vousů a delší vlasy, nesmí nosit dioptrické brýle, nesmí mít žádnou fyzickou vadu, tetování nebo piercing, musí být ve výborné fyzické kondici a mít výborný zdravotní stav. Každý zájemce musí úspěšně absolvovat základní psychologické vyšetření vojáka z povolání a speciální psychologické vyšetření pro výkon strážní služby u Hradní stráže a mít kvalifikační předpoklady. Celková doba od rozhodnutí zájemce sloužit u Hradní stráže do samotného zařazení k jednotce může trvat téměř rok.
Hradní stráž čítá 653 osob, její příslušníci se oblékají do specifického stejnokroje, který byl zaveden v roce 1990. Jeho autorem byl návrhář Theodor Pištěk (který mimo jiné obdržel Oscara za kostýmní výpravu ve Formanově filmu Amadeus). Stejnokroje obsahují několik historických znaků, které odkazují na sepětí Hradní stráže s legionáři, kteří byli první oficiální stráží prezidenta T. G. Masaryka, přičemž Hradní stráž byla založena až na počátku prosince 1918. V prvních dnech samostatné republiky zajišťovali ostrahu Hradu členové Sokola.
Služba není jen o stání v budkách, jak by se mohlo zdát. Hradní stráž hlídá v zahradách či na zámku v Lánech. Dopravní četa má na starosti především přepravu osob nebo materiálu, motocyklová četa ochraňuje čelní představitele cizích států. Samotné stání v budce patří mezi méně příjemné části. Voják se nesmí hnout, nesmí se usmívat, mluvit a podobně. Výjimku tvoří pouze záchrana lidského života nebo nevhodné chování turistů. V případě ohrožení mohou vojáci kontaktovat nadřízeného vysílačkou, narušitele pak zpacifikuje policie.
Vojáci vstávají časně ráno, provádějí se pořadová cvičení, nácvik střelby nebo sebeobrany a vše je zakončeno 24hodinovou službou, kdy se střídá tzv. hodinová stojka, hotovost na strážnici a odpočinek.
Údajně nejčastějším zraněním nováčků jsou zlomeniny prstů na nohou. Ty mají od úderů pažbami pušek o zem. Dnes mají vojáci pušky znehodnocené, fasují ale pistole a samopaly. Neodmyslitelnou součástí stráže je i Hudba Hradní stráže, která hraje téměř každý den, nepanují-li kruté mrazy. Své sídlo má stráž od roku 2001 v areálu bývalého kláštera voršilek v Kanovnické ulici.
Dnes je Hradní stráž plně profesionalizovanou jednotkou. Podílí se na zabezpečení vnější ostrahy, na ochraně objektů a na organizování a zajišťování vojenských poct. Také plní vítací funkci při příjezdu významných státních návštěv na Pražský hrad. V jednu chvíli střeží areál Hradu přes 40 vojáků a střídání stráží patří mezi vítané zážitky mnoha turistů!
Líbí se vám tradice Hradní stráže? A viděli jste již střídání stráží? Podělte se s námi o vaše zážitky na Facebooku!
Foto: wikimedia.common.cz: Florin Draghici, Marek BLAHUŠ, H2OMy, Jorge Royan
