Vegetariánství, ale už i veganství není v naší společnosti nic šokujícího. Trend částečné nebo úplné rostlinné stravy uznává čím dál více lidí, a to z etického nebo zdravotního důvodu. A tak jsem si řekla, proč nezkusit týden na čistě rostlinné stravě a stát se vegankou.
Kdo je vegan?
Veganství je způsob stravování, kdy ze svého jídelníčku vynecháte úplně všechny potraviny živočišného původu. Nejedná se tedy pouze o maso, ale také o všechny mléčné výrobky, vajíčka a někdy i med.
Veganství je pro mnoho zastánců kromě definice jejich stravování také životním stylem a filozofií. Mnoho z nich je proti kožešinovému průmyslu, cirkusům nebo zoo, stejně tak si i často kupují kosmetiku, která nebyla testována na zvířatech. Vyhraňují se takto proti týrání, využívání a zabíjení zvířat. Přebírají zodpovědnost za své činy v širším měřítku než běžní jedlíci.
Často se setkáváme s utkvělou představou, že veganem musí být jedině rachitický jogín s copánkem ve vlasech, ale to zdaleka není pravda. Vegani jsou mezi významnými sportovci, jako například 115 kg vážící a dva metry měřící mistr světa v thajském boxu v supertěžké váze Jan Müller, bývalý americký boxer Mike Tyson, ale také zpěvák Ozzy Osbourne, herec Russel Brand nebo Bill Clinton.
Můj dlouhý týden
Na úvod bych ráda prozradila, že už jsem v minulosti zhruba jeden rok byla vegetariánem, a to v podstatě bez větších problémů. Takže jsem se výzvy zpočátku nezalekla a hrdinně začala týden rostlinné stravy.
Příprava byla celkem jednoduchá. Nakoupila jsem si rostlinné mléko, tofu, zeleninové pomazánky a spoustu ovoce a zeleniny. V můj prospěch hrál i fakt, že zelenina a ovoce jsou mými dobrými přáteli a zdravá výživa (většinou) taky.
První dva dny byly úplně v pohodě, ráno jsem si nad pohankovou kaší jen letmo vzpomněla na můj milovaný jogurt. Ovšem třetí den, známý jakožto kritický, už jsem se začala s jídlem trochu „nudit“. Jinými slovy mi chyběla obvyklá pestrost v podobě sýrů, mléčných výrobků, jako jsou různé tvarohy, pomazánky nebo právě jogurty.
Sladkosti, cappuccino, i když díkybohu už i to vám dokáží v některých kavárnách připravit se sójovým mlékem, a další potěšení běžného života ani nezmiňuji!
Snažila jsem se i nadále vytrvat a chuť na oblíbené produkty zaháněla zkoušením různých nových pokrmů. Jeden den jsem dokonce vyrazila i do raw restaurace. Syrová kuchyně bez překročení 42 stupňů Celsia během přípravy mě příjemně překvapila, dokonce jsem odcházela přejedená! A kdo by to upřímně po zelenině, ovoci, oříškách a semínkách čekal?
Jak vypadal můj jídelníček?
Snídaně
Pohankové nebo ovesné kaše byly mými nejlepšími spojenci, které zaháněly stesk po obyčejném bílém jogurtu. V kombinaci s banánem, burákovým máslem nebo hořkou čokoládou jsou fantastické! Příjemné, ale příšerně drahé překvapení byl sójový jogurt, když přišla krize.
Svačiny
U svačin jsem musela trochu improvizovat, a tak jsem se nebála a upekla si třeba tyto veganské mrkvové sušenky nebo skvělý raw jablečný štrúdl.
Hlavní chody
Obědy a večeře byly občas náročnější, ale i tak se daly zvládnout. Člověk se musí akorát trochu víc snažit. A nesmí mít chuť na pizzu s rozteklým sýrem.
Nakonec jsem se úspěšně dočkala konce týdne a vydržela! Ale upřímně? Už jsem se na další pondělí těšila. Podle mého názoru, když chce být člověk skutečně veganem, musí k tomu mít svůj důvod a přesvědčení. Z nikoho nebude dobrý vegan, bude-li to dělat jen z pózy, donucení nebo se skutečně neztotožní s tím, čemu tato filozofie věří.
A není to jednoduché v dnešní době, zkuste se jen projít po ulici, aniž by vás nějaká reklama nelákala na kus masa, kávu s mlékem nebo dortík. Obdivuji všechny, kteří zvládají všechna pokušení, já sama podléhám. Chtě nechtě, stále patřím do řad gurmeťáků a dobrému jídlu neodolám v žádné podobě.
Uvažovali jste někdy o veganství jako způsobu života, nebo už veganem dokonce jste? Napište nám vaše zkušenosti na Facebook!
Foto: Karolína Hejlová, StudentPoint, deviantart.com (gsidis)
