Jak jsem týden byla vegan

Aneb jak přežiju bez jogurtu k snídani?

Vegetariánství, ale už i veganství není v naší společnosti nic šokujícího. Trend částečné nebo úplné rostlinné stravy uznává čím dál více lidí, a to z etického nebo zdravotního důvodu. A tak jsem si řekla, proč nezkusit týden na čistě rostlinné stravě a stát se vegankou.

Kdo je vegan?

Veganství je způsob stravování, kdy ze svého jídelníčku vynecháte úplně všechny potraviny živočišného původu. Nejedná se tedy pouze o maso, ale také o všechny mléčné výrobky, vajíčka a někdy i med.

Veganství je pro mnoho zastánců kromě definice jejich stravování také životním stylem a filozofií. Mnoho z nich je proti kožešinovému průmyslu, cirkusům nebo zoo, stejně tak si i často kupují kosmetiku, která nebyla testována na zvířatech. Vyhraňují se takto proti týrání, využívání a zabíjení zvířat. Přebírají zodpovědnost za své činy v širším měřítku než běžní jedlíci.

Často se setkáváme s utkvělou představou, že veganem musí být jedině rachitický jogín s copánkem ve vlasech, ale to zdaleka není pravda. Vegani jsou mezi významnými sportovci, jako například 115 kg vážící a dva metry měřící mistr světa v thajském boxu v supertěžké váze Jan Müller, bývalý americký boxer Mike Tyson, ale také zpěvák Ozzy Osbourne, herec Russel Brand nebo Bill Clinton.

Můj dlouhý týden

Na úvod bych ráda prozradila, že už jsem v minulosti zhruba jeden rok byla vegetariánem, a to v podstatě bez větších problémů. Takže jsem se výzvy zpočátku nezalekla a hrdinně začala týden rostlinné stravy.

Příprava byla celkem jednoduchá. Nakoupila jsem si rostlinné mléko, tofu, zeleninové pomazánky a spoustu ovoce a zeleniny. V můj prospěch hrál i fakt, že zelenina a ovoce jsou mými dobrými přáteli a zdravá výživa (většinou) taky.

První dva dny byly úplně v pohodě, ráno jsem si nad pohankovou kaší jen letmo vzpomněla na můj milovaný jogurt. Ovšem třetí den, známý jakožto kritický, už jsem se začala s jídlem trochu „nudit“. Jinými slovy mi chyběla obvyklá pestrost v podobě sýrů, mléčných výrobků, jako jsou různé tvarohy, pomazánky nebo právě jogurty.

Sladkosti, cappuccino, i když díkybohu už i to vám dokáží v některých kavárnách připravit se sójovým mlékem, a další potěšení běžného života ani nezmiňuji!

Snažila jsem se i nadále vytrvat a chuť na oblíbené produkty zaháněla zkoušením různých nových pokrmů. Jeden den jsem dokonce vyrazila i do raw restaurace. Syrová kuchyně bez překročení 42 stupňů Celsia během přípravy mě příjemně překvapila, dokonce jsem odcházela přejedená! A kdo by to upřímně po zelenině, ovoci, oříškách a semínkách čekal?

Jak vypadal můj jídelníček?

Snídaně

Pohankové nebo ovesné kaše byly mými nejlepšími spojenci, které zaháněly stesk po obyčejném bílém jogurtu. V kombinaci s banánem, burákovým máslem nebo hořkou čokoládou jsou fantastické! Příjemné, ale příšerně drahé překvapení byl sójový jogurt, když přišla krize.

Pohanková kaše s banánem a hořkou čokoládou a káva se sójovým mlékem.

Ovesná kaše s banánem, burákovým máslem a čokoládou.

Sójový jogurt s ovocem, ovesnými vločkami a müsli. Jogurtová krize byla překonána.

Svačiny

U svačin jsem musela trochu improvizovat, a tak jsem se nebála a upekla si třeba tyto veganské mrkvové sušenky nebo skvělý raw jablečný štrúdl.

Veganské mrkvové sušenky budu určitě svačit i normálně.

Raw jablečný štrúdl nebyl těžký na přípravu a skvěle chutnal.

Jako cestovní svačina se mi osvědčilo granátové jablko s müsli a oříšky.

Hlavní chody

Obědy a večeře byly občas náročnější, ale i tak se daly zvládnout. Člověk se musí akorát trochu víc snažit. A nesmí mít chuť na pizzu s rozteklým sýrem.

Jako lehká večeře jsou fantastické různé zeleninové pomazánky, mým favoritem se stala Provensálská.

Čočkové karbanátky.

Celozrnná tortila s čočkovými karbanátky.

Návštěva raw restaurace a mrkvová polévka z poledního menu.

Raw ravioli z červené řepy s ricottou a salátkem byly naprosto skvělé.

Na závěr syrového oběda jsem si dala banánovou palačinku o čokoládovým krémem. Mňam!

Nakonec jsem se úspěšně dočkala konce týdne a vydržela! Ale upřímně? Už jsem se na další pondělí těšila. Podle mého názoru, když chce být člověk skutečně veganem, musí k tomu mít svůj důvod a přesvědčení. Z nikoho nebude dobrý vegan, bude-li to dělat jen z pózy, donucení nebo se skutečně neztotožní s tím, čemu tato filozofie věří.

A není to jednoduché v dnešní době, zkuste se jen projít po ulici, aniž by vás nějaká reklama nelákala na kus masa, kávu s mlékem nebo dortík. Obdivuji všechny, kteří zvládají všechna pokušení, já sama podléhám. Chtě nechtě, stále patřím do řad gurmeťáků a dobrému jídlu neodolám v žádné podobě.

 

Uvažovali jste někdy o veganství jako způsobu života, nebo už veganem dokonce jste? Napište nám vaše zkušenosti na Facebook!

 

Foto: Karolína Hejlová, StudentPoint, deviantart.com (gsidis)

Podobné články