Slovní spojení ekologické cestování pro někoho může znít nereálně, možná i trochu směšně. Neustálé přesouvání lidí z místa na místo je jedním ze zásadních důvodů, proč se naše planeta ocitá v klimatické krizi. Nejlepší variantou by tedy pochopitelně bylo zůstat doma, píše Dům zahraniční spolupráce ve své brožuře. Je však zřejmé, že to je záležitost pouze utopická. Cestování je nedílnou součástí lidských životů, proto má smysl, spíše než o jeho omezení, hovořit o jeho udržitelnějších variantách.
Před zásadním rozhodnutím stojí člověk již v okamžiku, kdy volí vhodné (ekologické) dopravní prostředky. Obecně platí, že udržitelnější variantou je vlak než letadlo a rozhodujete-li se mezi veřejnou dopravou a autem, je lepší sednout na metro či tramvaj. V některých situacích, především v případě mezistátních cest, však nelze zvolit jinak než letadlo. I tehdy ale můžete vybírat mezi lepšími a horšími variantami. Lze si zvolit nízkoemisní let, které nabízejí například letecké společnosti Atmosfair Airline Index nebo Skyscranner. Místo často vyhledávaného luxusu cestujte v nejlevnější třídě. Podle Domu zahraniční spolupráce se totiž celková kapacita letadla nejefektivněji využívá právě v ekonomických letech. Luxus si naopak můžete dopřát například při cestování vlakem.
Program Erasmus+ společně s Evropským sborem solidarity podporují udržitelné cestování pomocí finančního příspěvku na dopravu. Ten může využít jakýkoli student, který do destinace svého vzdělávacího pobytu odcestuje vlakem či autobusem.
Choďte pěšky, využijte kola nebo ekologické spolujízdy
Na ekologickou dopravu byste měli myslet i po příjezdu do cílové destinace. Její výběr má totiž zásadní vliv na ovzduší, hluk a prudkci skleníkových plynů. Záleží přitom na počtu a délce jízdy, dopravním prostředku a využívané technologii. Zkuste si hledat ubytování v blízkosti školy, práce či centra, abyste mohli co nejvíce chodit pěšky či využívat například kolo. Ve spoustě zemích si jej můžete zapůjčit prostřednictvím různých bike-sharingových služeb.
Pokud však potřebujete překonat delší vzdálenost, zvolte tramvaj, trolejbus, autobus, metro nebo příměstské vlaky. Jakákoli veřejná doprava je mnohem lepší varianta než auto. V situacích, kdy se do dané lokace nelze dostat prostředky hromadné městské dopravy, zkuste využívat spolujízdy, a to buď se známými či pomocí různých aplikací. Kromě přínosů pro klima s sebou spolujízda přináší také úlevu pro peněženku a možnost poznat nové lidi.
Před cestou byste také neměli zapomenout na přípravu vlastní svačiny a láhve s vodou. Nejenže ušetříte zbytečné plasty, ale také peníze, které se vám budou hodit na dovolené. Investovat se vyplatí také do zavazadla. Vybírejte si pečlivě a kupte kvalitní, které vám vydrží několik let. Na cestách byste neměli zapomínat na správné zacházení s odpadky, stejně tak jako na šetření energií. Spíše než drahé restaurace je dobré navštívit lokální podniky a pochutnat si na místních specialitách.
„Nejen že poznáte místní chutě, doprava z nedaleka navíc neznečišťuje ovzduší a má nízké emise. Podporujete místní farmáře. Místní potraviny jsou sezonní – a v sezoně chutnají nejlépe,“ píšou autoři brožurky. Ochutnávání místních dobrot s sebou obvykle přináší další příjemný benefit, a to v podobě ceny. Zatímco v některých luxusních restauracích v zahraničí zaplatíte vysoké sumy, lokální pokrmy bývají cenově dostupnější. Myslete také na to, abyste porci zvládli dojíst a jídlem zbytečně neplýtvali.
K omezení plýtvání jídlem přispívají také různé mobilní aplikace – například Nesnězeno. Ta sdružuje podniky, které zájemcům nabízí možnost levněji si zakoupit potraviny či hotové pokrmy, které se blíží datu expiraci. V evropských zemích pak můžete využít další aplikace, jako například Too Good to Go či ResQ Club.
Na správné ekologické návyky byste však měli pomýšlet i v pohodlí vlastního domova. Dům zahraničí spolupráce proto doporučuje přejít na energii z obnovitelných zdrojů, využívat přírodní materiály či vyměňovat a sdílet předměty, které už u vás nenajdou využití. Kromě teoretických znalostí či individuálního praktikování udržitelného života se můžete zapojit i do dobrovolnických aktivit. Vyberte si organizci či iniciativu, která vám je blízká a vyražte zachraňovat planetu. Kromě jednoznačného benefitu pro klima poznáte také nové lidi, zajímavá místa a naučíte se novým věcem. Dobrovolnické aktivity se navíc budou skvěle vyjímat ve vašem životopisu.
Pět pravidel R
V boji proti odpadu může pomoct základní sada takzvaných pěti R – Refuse, reduce, reuse, recycle, rot. „Nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Kdykoli to jde, odmítněte jednorázový odpad a věci, které hned vyhodíte,“ říká první pravidlo refuse, neboli odmítnutí. Druhé pravidlo (reduce) nabádá ke snižování odpadu, kdykoli je to možné. Třetí R vyzývá k tomu, abychom nevyhazovali věci hned po prvním použití a dali jim další šanci. A pokud je to možné, měli bychom využívat především opakovaně použitelné výrobky.
Zásadní jsou pak samozřejmě recyklace a třídění odpadu (recycle), které následují teprve poté, co jste odpad minimalizovali či zcela odmítli. „Do recyklace patří i ZEVO, kde se odpad spaluje a recykluje na teplo nebo elektřinu,“ připomíná brožurka. Posledním pravidlem doplňujícím ekologickou pětku, je „rot, neboli lít“. „Bioodpad je poklad, ze kterého vzniká humus. Čtyřicet procent směsného odpadu tvoří bio, což je nejen škoda, ale zároveň to komplikuje spalování odpadu.“
Omezení plastů
Plasty jsou a pravděpodobně ještě dlouho budou nedílnou součástí našich životů. Pokud se je nerozhodneme odmítnout z vlastní vůle, je jen málo míst, na kterých se s nimi nesetkáme. Problém však není v plastech, ale v tom, jak je používáme, připomína brožurka. Za poslední dekádu trvale stoupala potřeba po různých materiálech, poptávka po plastech však rostla nejstrměji.
„Plasty začaly sloužit účelům, které dříve plnily jiné materiály. Dnes tvoří zhruba pětinu běžného auta a polovinu moderního Boeingu 787-8,“ uvedl Dům zahraniční spolupráce. Nejvíce problematické jsou však takzvané jednorázové výrobky. Více než třetina plastů se využívá právě na tyto předměty, které po spotřebování okamžitě končí v odpadkových koších. Z tohoto pohledu tedy není nutné zakazovat všechny plasty, nýbrž pouze ty jednorázové, jako jsou například plastové příbory, kelímky či nákupní tašky. Plastové tašky jsou v současné době zakázané ve třiceti zemích Afriky, jako první k tomuto kroku v roce 2002 sáhl Bangladéš.
Přestože Evropa určitě není tak daleko jako například „zelený stát Kostarika“, určité kroky k ekologické budoucnosti podniká také. Lidé nakupující v supermarketech už například poměrně dlouhou dobu nedostávají tašky zdarma. Plánem Česka a dalších unijních států od roku 2021 je skoncovat s produkcí některých jednorázových odpadů a naopak zahájit zálohování plastových lahví, za které by lidé dostávali peníze. Podobné cíly si klade také Chorvatsko, Německo a některé části USA.
Proč jsou ale jednorázové odpady tak špatné? Jejich škodlivost lze ilustrovat na jednoduchých příkladech. Například nákupní taška, do které poskládáte potraviny, se rozkládá až 300 let. Daň za několik desítek minut využívání tedy zaplatí lidé během tří dalších století. Jste-li milovník kávy a každé ráno se s oblibou stavíte pro svůj oblíbený nápoj do jednorázového kelímku v kavárně, v koši po vypití nápoje končí jeden z milionu kelímků, který se na světě vyhodí během jedné minuty.
Dejte si pozor na „greenwashing“ a důvěřujte ověřeným ekologickým certifikacím
Ve snaze o ekologičtější život byste si však měli dávat pozor na „marketingové podovody“. Odhalení rozdílu mezi opravdovou pomocí planetě a pouhém šikovném marketingovém tahu není vždy snadné. Vždycky se však můžete spolehnout na ekologické certifikace, jako jsou například Oficiální ekoznačka Evropské unie, Certifikace dokládající, že produkt byl vyroben v souladu s cirkulární ekonomikou, Certifikace produktů z ekologického zemědělství používaná v EU a mnoho dalších.
Omezte maso a nakupujte ekologické bio potraviny
Rozhodnutím omezit živočišné produkty a sáhnout po rostlinné variantě, přispíváte k šetření vody a ochraně planety před odlesňováním, nadměrným spásáním a znečištěním. Z posledních odborných studií vyplývá, že vegetariáni mají zhruba o polovinu menší uhlíkovou stopu než lidé konzumující maso a mléčné výrobky. Pole s krmivem pro hospodářská zvířata navíc zabírají až třicet procent zemského povrchu. Zvířata zároveň vypouštějí skleníkový plyn metan, který dokáže planetu ohřát dvacetkrát rychleji než oxid uhličitý.
„Vědci doporučují, aby lidé ve vyspělých zemích omezili denní příjem především červeného masa o více než polovinu,“ píšou tvůrci brožury. Vegetariánskou stravu mimojiné podporoval i fyzik a vědec Albert Einstein. „Nic nebude lidskému zdraví prospěšnější a nic nezvýší šance na zachování života na Zemi více než přechod na vegetariánskou stravu,“ domníval se.
Pokud si však život bez masa a dalších živočišných produktů nedokážete odpustit, volte aspoň bio produkty ekologického zemědělství, což znamená, že zvířata žila v dobrých podmínkách. BIO produkty jsou však přínosnější nejen pro přírodu, ale i pro lidské zdraví, protože bio farmáři nevyužívají umělá hnojiva či jiné chemické postřiky.
Mezi další tipy na udržitelnější stravování kromě rostlinných a bio potravin patří ekologické farmářské produkty nebo spravedlivý obchod, který zajišťuje dobré životní podmínky pro zvířata a férové odměny pro prodejce. Poznáte je podle značek BIO a FAIR TRADE. Vhodné je také vyhýbat se produktům zabaleným v plastových obalech a nenakupovat, když máte hlad. „S kručícím žaludkem nakoupíte víc, než dokážete sníst, a pak spoustu jídla vyhodíte,“ připomíná brožura. Dobré nejen pro klima, ale také pro zdraví, je omezení průmyslově zpracovaných potavin.
