Psychologické testy mohou sloužit k celé řadě účelů. Vedle toho, že vám mohou pomoci čistě pro zajímavost odhalit více o své osobnosti a lépe se poznat, jsou často součástí přijímacích pohovorů nebo přijímaček na prestižní školy. V tomto případě již pro mnohé končí sranda a nastupují obavy z vyplňování, protože výsledky mohou ovlivnit celý váš budoucí kariérní život. Prozradíme vám, co můžete očekávat a co udělat, aby výsledek dopadl co nejlépe.
Typ a účel psychotestu
Psychologické testy jsou velice široký pojem, pod který se schová prakticky jakýkoliv dotazník nebo pohovor za účelem zjištění vašich předpokladů. Jiný obsah bude mít testování při přijímání na školu, trošku jiný během žádosti o pracovní místo a zcela odlišný, když si žádáte o zbrojní průkaz či když přijdete o řidičák. Už podle účelu lze odhadnout, jakým směrem se bude testu ubírat a zda je jeho záměrem zjistit, jestli jste vůbec příčetní či jestli bude nutné dokázat nějaké speciální vlastnosti, které vás odlišují od konkurence. Všeobecně můžeme psychologické testy rozdělit na dvě hlavní kategorie podle toho, co zkoumají:
- Osobnostní testy
- Výkonové testy
Osobnostní testy
Osobnostní psychologické testy zkoumají, jaký jste člověk, jakou máte povahu, jak budete v konkrétní situaci reagovat a zda psychicky zvládnete dané úkoly či zda je vaše osobnost kompatibilní s budoucími úkoly, které na vás v práci či ve škole čekají. Osobnostní charakteristika se může zjišťovat pomocí mnoha metod od vyplňování dotazníku, přes rozhovor až po testování se speciálními pomůckami, jako je například známý rorschachův test (aneb co vidíte v inkoustových skvrnách). Ale nebojte, zkoumat abstraktní kaňky po vás nikdo na pracovním pohovoru chtít nejspíše nebude. Může se však stát, že budete třeba kreslit strom nebo postavičku, z čehož pak psychologové vyvodí, jací jste. Často se používají klasické dotazníkové metody, jako například:
- 16 PF – Cattellův šestnáctifaktorový dotazník – osobnostní profil na základě 16ti rysů
- MBTI – Myers-Briggs Type Indicator – osobnostní profil s 16ti osobnostními typy
- Kolbe test – zkoumá, jak lidé při práci jednají a jaký je jejich potenciál
- Via character strengths test – silné a slabé stránky různých pracovních rolí
- BELBIN – Belbinův test – test týmových rolí
- BIP – Bochumský osobnostní dotazník – profesní předpoklady pro výkon v zaměstnání
- SVF 78 – reagování ve stresových situacích
- NQ-S – odolnost vůči zátěži u náročnějších profesí
Jak je nejspíše všem již z označení „osobnostní test“ patrné, neexistuje zde správná nebo špatná odpověď. Souhrn odpovědí neříká nic o tom, zda jste odpovídali dobře, ale informuje o tom, jací jste. Samozřejmě je nutné myslet na to, že vaše výsledná osobnost sice není nikdy chybná, ale ne vždy bude v souladu s nabízenou prací. U obchodníka nebude nejsilnější stránkou ohleduplnost k druhým a při práci v sociálních službách vám zase bude velká soutěživost na dvě věci. Přesto se rozhodně vyplatí vyplňovat osobnostní test podle skutečnosti, nikoliv podle toho, co chce zadávající slyšet. Pokud si budete příliš vymýšlet, může se stát, že se sice na školu dostanete či práci získáte, ale bude to úplně něco jiného, než na co jste psychicky stavění a budete v dané pozici jen nešťastní. Osobnostní testy nejsou jen výběrovým řízením, ale i zpětnou vazbou pro vás, na co se nejlépe hodíte.
Výkonové testy
Výkonové testy dle názvu očekávatelně měří váš výkon. Většinou se nejedná o všeobecné testování, ale spíše o zaměření na jednu konkrétní dovednost. Odpovědi se zde dělí na správné nebo špatné. Není tu příliš místa pro vyjádření vaší osobnosti. Buďto máte dané předpoklady nebo nikoliv. Nejčastěji se jedná o inteligenční testy, o testy speciálních psychických funkcí a dispozic jako dlouhodobá nebo krátkodobá paměť, matematické a logické schopnosti či verbální dovednosti. Dokonce sem lze někdy zařadit i kreativní vlastnosti, byť ty jsou na pomezí výkonových a osobnostních psychologických testů.
S většinou těchto dotazníků (výjimečně pohovorů) moc neuděláte a výsledky příliš neovlivníte… možná krom možnosti je schválně zkazit, ale předpokládáme, že většina lidí má opačný záměr, když už je hodlá absolvovat. Přes noc se z vás matematicky založený člověk prostě nestane a se svým IQ během víkendu před testem vážně nepohnete. Přesto existuje několik chytrých rad, jak zvýšit šanci na úspěch a jak si vlastními chybami nepohřbít předpoklady pro úspěšné absolvování psychologického testu.
Jak se připravit na testy?
Základ již byl řečený u obou kategorií – nepodvádějte a snažte se odpovídat podle skutečnosti. Nejlepším pomocníkem je si zjistit co nejvíce informací o zadání. Rozhodně se hodí informace, zda se vám strhávají body za špatné nebo nevyplněné odpovědi výkonových testů. Podle toho můžete nastavit strategii a míru riskování u částí, kde si nejste jistí či kde vůbec netušíte.
Skvělou pomocí je zkusit si daný test nanečisto. Například u IQ testů sice nedostanete stejné otázky, ale systém bude prakticky stejný. Průzkumné vyplňování může pomoci dokonce i u osobnostních dotazníků, byť předem nevíte, jaký dostanete. Všechny jsou si hodně podobné a po absolvování některých z nich již budete vědět, co máte přibližně čekat. Testy nanečisto si můžete vyzkoušet na internetu. Některé jsou zdarma, jiné vám ukáží výsledek za drobný poplatek.
Předběžné psychotesty si udělejte pár dní před testem – ne měsíc předem, abyste si z toho vůbec něco pamatovali, ale také ne v noci nebo nedej bože ráno před vyplňováním. Poslední den raději věnujte odpočinku. Dobře se vyspěte a vynechte pařby, zejména ty s alkoholem. Po dostatečném odpočinku mozek funguje daleko lépe. Při únavě se vám bude hůře soustředit na samotné zadání. Jeho pochopení je mnohdy u psychologických testů půl úspěchu.
Než budete sedět před dotazníkem nebo na rozhovoru, zkuste se předem uklidnit například dechovým cvičením, dobrým jídlem či třeba uvědoměním si, že se svět nezboří, když neuspějete. Pokud nebudete čemukoliv v zadání rozumět, raději se ptejte. I když budete chvíli za mimoně, je pořád šance, že pochopíte, o co jde, a test zvládnete. Všechny otázky si v případě dotazníků dočítejte do konce a uvědomte si, co jimi chtěl autor říct. Často se v osobnostních testech setkáte s „kreativními“ formulacemi jako „není pravda, že nemám rád XY“. Pokud máte na vyplnění časový limit, neplašte, ale na druhou stranu se ani nezasekávejte u jedné otázky. Nepůjde-li vám nějaká, přeskočte ji a vraťte se k ní nakonec.
Témat o změně školy či zaměstnání najdeme víc, co u toho budete potřebovat? Klidně si u nás přečtěte i to Jak napsat průvodní dopis, Jak podnikat během studia či Jak napsat email, nebo se na to psaní motivačního dopisu připravte jinak a přečtěte si Jaký je podle vědců nejlepší čas na práci. Pro odlehčení máme 9 bláznivých otázek z pracovních pohovorů. A pokud jste teprve v závěru svých studijních let, máme pro vás Jak napsat závěrečnou práci.
