Tradiční pokrmy má leckterá země nebo národ a na Islandu tomu samozřejmě není jinak. Je tu ovšem jedno ALE! Některé jejich speciality zvládnou sníst jen otrlejší obyvatelé a cizinci mnohdy nemají šanci. Pojďte se podívat, jaké dobrůtky si dokážou připravit!
Skyr
Začneme trochu zvolna s pokrmy, které nám svou chutí nebo podobou něco trochu říkají. Mezi ně patří pochutina Skyr, což je mléčný výrobek, který je podobný našemu jogurtu. Konzistencí může připomínat nějaký měkký sýr, ale chuťově běžnou českou snídani. Existuje v mnoha příchutích a Islanďané si ho dopřávají i k obědu.
Rúgbrauð
Z druhé poloviny názvu lze odhadnout, že jde o druh chleba. „Rúg“ znamená v islandštině žito; jde tady o žitný chléb, velmi hutný a vzhledem trochu podobný našim slunečnicovým fitness chlebíkům – má totiž zpravidla čtvercový nebo obdélníkový tvar.
Flatkökur (Flatbrauð)
Tato dobrůtka je pro změnu podobná chlebové placce Naan. Tyto placky jsou z nekynutého těsta a pečou se na kameni. Slouží jako podklad pro máslo a plátky uzeného masa. To zatím nezní tak špatně, no ne? Teď se ale podívejme na to, co bych já osobně nedokázala vidět ani přimhouřeným okem. Ale jak se říká: proti gustu …
Lundi (Papuchalk)
Ať se vám to líbí nebo ne, na Islandu patří mezi tradiční pochoutku papuchalk neboli mořský pták. Jde o ptáčka s pestrobarevně zbarevným zobákem (někteří ho berou za papouška), který je mimo jiné jedním ze symbolů Islandu. My máme slepice, krůty a tak dále; Islanďané zase mořského papoucha. Dnes ho ale na talíři najdete (prý) jen výjimečně.
Súrsaðir hrútspungar
Co se týče bizarnosti, patří mezi jednoho z mých favoritů následující „lahůdka“. Jde o něco, co bychom my přirovnali k naší tlačence. Háček je ovšem v tom, že jejím obsahem jsou beraní varlata. Jak říkám, nic pro mě.
Hákarl
A do třetice tu máme specialitu s velkým „S“. Jedovaté žraločí maso, které se dá konzumovat teprve poté, co je na několik týdnů (až měsíců) zakopáno pod zem, zasypané hromadou písku či hlíny a stlačeno kameny. Díky tomu se jedovaté látky z masa vytlačí, může se nakrájet, zavěsit a usušit.
Tím jejich seznam zvláštností rozhodně nekončí. Máme tu ještě ovčí hlavu, rosol z ovčí hlavy, krvavý puding, klobásu z ovčích jater. Ale také třeba koblihy smažené na skopovém loji, sušené rybí maso, humří a jehněčí polévku nebo nakládané slanečky. Z nápojů je to například tradiční pálenka Brennivín, která má v islandštině přezdívku „černá smrt“. Moderní doba ulehčila přípravu některých pokrmů, proto se onen jedovatý žralok dnes již do země neschovává.
Nejlepší hot dogy v Evropě? Navštivte Reykjavík!
Údajně je ochutnali i Bill Clinton, James Hetfield z Metallicy nebo Madonna. Kde je najít? U stánku s hot dogy, který nese název Bæjarins beztu pylsur. V islandštině to neznamená nic jiného než „nejlepší hot dogy ve městě“. Onen nejznámější stánek najdete v lokalitě Tryggvagata, nicméně v okolí Reykjavíku jsou ještě další tři. Místní dokonce tuto rychlovku berou jako národní jídlo Islandu. Vzhledem k tomu, že je zde jehněčí maso nejpoužívanější, jsou z něj i tyto hot dogy. Dále v nich najdete relativně klasickou náplň: kečup, sladkou hořčici, opečenou cibulku i její syrovou verzi a remuládu – omáčku (podobnou majonéze) se sladkou příchutí.
Vypadá to, že na Islandu najdete několik tradičních jídel, která jsou i pro místní tak trochu tvrdším oříškem. Snad nás může lehce uklidnit fakt, že mladší generace těmto pochoutkám obecně příliš neholduje. Jsou tedy servírovány spíše příležitostně – u oslav různých svátku a podobně. Je ale otázka, pro které z jmenovaných to ve finále platí!
Jak se vám líbí islandská kuchyně? Měli byste žaludek třeba na ovčí hlavu nebo jiné bizarnosti? Napište nám o tom na Facebooku!
Foto: sxc.hu, wikipedia.org (The blanz, Chris 73, ThomasWF)
