Dnes jsem vyzpovídala dva velice zajímavé muže, Jindřicha (student, 23) a Michala (obch. zástupce, 27). Oba jsou sympatičtí, pohlední a gayové.
Jak a kdy u vás proběhl coming out?
(Proces, během něhož člověk rozpoznává, akceptuje a prezentuje svoji sexuální orientaci.)
Jindřich: Ten vnitřní coming out u mě proběhl v pubertě, kolem 16 let. Líbili se mi holky i kluci, ale u holek jsem spíš obdivoval to, jak se oblékají. Nedokázal jsem si představit, že bych mohl s holkou navázat vztah. Cítil jsem, že mám větší náklonnost ke klukům, což se mi potvrdilo, když jsem se na střední zamiloval do kamaráda. Představoval jsem si, jak za ním přijdu a vyznám mu lásku, ale nikdy k tomu nedošlo. Svoji sexualitu jsem v podstatě potlačoval. Když jsme se s klukama bavili o holkách, měl jsem naučené fráze. Vnější coming out, tedy odhalení se okolí, přišlo až na vysoké. Přišel jsem do jiné společnosti, seznámil se s lidmi, kteří na tom byli podobně, a já si uvědomil, že nemá cenu a hlavně, že není třeba nic skrývat.
Michal: U mě teprve nedávno. Dlouhou dobu jsem chodil s holkama a sem tam jsem si „ulítl“ s klukem. Muži mě přitahovali sexuálně, ale nedokázal jsem s nimi, na rozdíl od žen, navázat vztah. První vztah s mužem jsem zažil až v pětadvaceti.
Setkali jste se od okolí s nějakou nenávistí?
Jindřich: Já jsem se jednou setkal s násilím kvůli mé sexuální orientaci. Byl jsem s kamarádem v gay baru a dal se s námi do řeči kluk. Kluk byl v pohodě, dali jsme pár drinků a chtěli jít domů. On trval na tom, že půjde s námi a kousek nás doprovodí. Vyšli jsme před bar a on si rozepnul mikinu, kde měl nějaký nápis a zeptal se nás, jestli víme, co to znamená. Odpověděl jsem, že to nevím a on začal s nějakýma ultrapravičáckýma kecama. Když skončil, tak mi jednu vypálil. Než jsem se stačil rozkoukat, ta se rval s kamarádem se slovy, že to z nás vymlátí.
Michal: Byl to nějakej nácíček, co si nedokázal přiznat, že je gay a jako se to z něj snažil vymlátit jeho táta, zkoušel to tak i na nás.
Co na to rodiče a okolí?
Jindřich: Máma to obrečela s tím, že nebude mít vnoučata. Táta se mnou od té doby prohodí jen pár slov. Ale máma říkala, že o tom v mé nepřítomnosti dost debatují. Táta to nemohl nejdřív přenést přes srdce, ale chce to jen čas. Zbytek rodiny je úplně v pohodě. Možná to řeší, ale ne přede mnou. Jinak to nikdo neřeší, ale myslím, že je to tím prostředím, ve kterém se pohybuji.
Michal: Moji rodiče to vzali naprosto v klidu. Ptali se, proč jim to říkám tak pozdě. Jediný, kdo to nesl těžce, byla moje spolubydlící, která je do mě zamilovaná.
Kde má gay největší šanci se s někým seznámit?
Jindřich: Především na eboys.cz nebo v baru. S Michalem jsme se ale seznámili při práci. Takže vlastně kdekoliv.
Chodíte po ulici za ruku, líbáte se na veřejnosti?
Jindřich: Já jsem z velmi malého města, tak na sebe radši neupozorňuji. Jednou jsem vzal svého přítele tam u nás do hospody, seděli jsme blízko sebe, sem tam jsem ho objal, no bylo vidět, že k sobě patříme a všichni divně koukali, začali šeptat a projevovat se.
Michal: Na ulici ne, jinde nemám problém.
Měli jste holku?
Jindřich: Já ne. Ale když vidím pěknou holku, rád se za ní otočím.
Michal: Já jsem měl do 25 let jedině přítelkyně.
Chcete se v budoucnu registrovat a mít případně děti?
Jindřich: Rád bych.
Michal: Ano.
Jste věřící?
Jindřich: Já ano. Pravidelně chodím do kostela.
Michal: Nejsem.
Co se vám na mužích líbí a co naopak nesnášíte?
Michal: Já nesnáším ty zženštilé typy mužů, kteří jsou samolibí, sebestřední a povrchní. Tyto vlastnosti nemám rád u lidí obecně. Mám rád vtipné a inteligentní muže. Takové, se kterými můžete debatovat o různých tématech. Na vzhledu nezáleží, ale musí mít, jak se říká, to charisma.
Jindřich: Mě teda na vzhledu záleží. Ale není to nejdůležitější. Mám rád vzdělané muže, s nadhledem a vtipem. Nesnáším spoustu věcí, jsem dost netolerantní.
Co byste poradili někomu, kdo se to chystá oznámit rodičům?
Michal: Pro některé lidi to i v dnešní době může být pecka. Každý jistě ví jak na své rodiče. Neoznamoval bych to jako: „Mami, tati, mám pro vás zprávu…“, to v nich může vyvolat, že chcete oznámit nějakou tragédii. Spíš bych řekl, že bych se jim rád svěřil s něčím, co by je mohlo vyvést z míry, nicméně bych byl rád, kdyby to přijali a podpořili mě.
V příští části nám budou kluci bez obalu odpovídat na otázky z oblasti sexu. Můžete se těšit na peprné odpovědi!
Zajímá vás toto téma? Napište nám svůj názor do diskuze nebo na facebook!
Foto: sxc.hu
