Kdo by to neznal. Právě jste nastoupili na vysokou školu a vyučující vás okamžitě zahrnuli záplavou referátů a seminárních prací. Dobře, řeknete si. Je to dobrá generálka na bakalářku. Ale proč musím neustále přesně odkazovat na všechny zdroje, a navíc dodržovat přesnou podobu tzv. bibliografického záznamu? Právě proto, aby už to pro vás nebyla novinka, až začnete psát bakalářku.
Seminárka je stejně jako bakalářská nebo diplomová práce odborným textem. A jako takový musí obsahovat i uvedení zdrojů, ze kterých jste čerpali. A nestačí je jenom uvést na konci v seznamu literatury, ale musíte odkázat přímo na každou převzatou myšlenku, ať už ji přímo citujete, nebo jen parafrázujete.
Odkazovat nemusíte jen v případě tzv. všeobecně známého faktu. To je zpravidla nějaká informace, kterou můžete najít v encyklopedii, nebo která je všeobecně známá v rámci vědního oboru, kterému se vaše práce věnuje. Takže například nemusíte uvádět zdroj u informace, že T. G. Masaryk byl prvním prezidentem Československa, ale zmínka o tom, co 30. května 1921 posnídal, by si už odkázání na zdroj zasloužila. Pravdou je, že někdy je dost těžké určit, co je všeobecně známé, a co ne. V tomto případě se řiďte pravidlem, že ani zdánlivě zbytečný odkaz práci neuškodí.
Než se pustíte do odkazování, zjistěte si, jakou citační normu u vás ve škole požadují. Většina fakult a kateder má někde na svých internetových stránkách uvedený jakýsi návod pro odkazování. Někdy se to zdánlivě týká pouze závěrečných prací, ale tím se nenechte zmást. Platí to i pro seminárky. I když vám vyučující řekne, že mu na podobě odkazů nezáleží, raději se hned od začátku řiďte normou pro bakalářky. Později za to budete rádi.
Na otázku, jakou že citační normu máte používat, vám ve škole většinou řeknou, že Českou státní normu (ČSN), popř. The Chicago Manual of Style. Jejich podobu najdete snadno na internetu. I přes jejich podrobnost v nich ale nenajdete vzor odkazu pro všechny zdrojové materiály (např. archiválie, edice). Když píšete seminárku, postačí vám se v tomto případě řídit vlastním instinktem, ale u bakalářky doporučuji se pro jistotu poradit se svým vedoucím práce. Na co se pak při obhajobě zbytečně nervovat.
Foto : sxc.hu
