Přejet hranice znamená zlepšit (či zhoršit) vysvědčení o sto procent
V mnoha kulturách se setkáme s obráceným známkováním, kdy pětka je nejlepší možný dosažitelný výkon. Takto jsou hodnoceni žáci v Bosně a Hercegovině, Estonsku, Chorvatsku, Maďarsku, Makedonii, Portugalsku, Rusku, Slovinsku či Srbsku. Stejný systém užívají i finské odborné školy. Šestistupňovou škálu, kdy jednička je nejlepší, užívá německé školství. Obrácený význam, to jest šestka jako nejlepší známka, znají bulharské, polské a švýcarské děti.
Šestkou to nekončí
Ve světě se však setkáme s mnohem divočejšími variantami. Mezi ně patří například desetistupňová hodnotící škála. Nejlepší je desítka, nejhorší jednička. Tento systém umožňuje učiteli více rozlišit mezi znalostmi jednotlivých studentů. Může se zdát férovější. Nemělo by se stát, že jsem se učil a dostanu trojku, stejně jako někdo, kdo měl štěstí a odešel se stejnou známkou. Hodnocení deseti stupni nás může potkat v Belgii, Brazílii, Finsku, Francii, Nizozemsku, Itálii, Mexiku, Rumunsku, Řecku a Španělsku. V Belgii a ve Francii se můžeme setkat i s dvacetistupňovou klasifikací, nejlepší známka je zde dvacítka.
Čísla? Nepoužíváme
Anglosaské země, jako je Velká Británie, Kanada či USA, numerická hodnocení neznají. Běžně se zde setkáme s písmenky od A do D. A je nejlepší, D je nejhorší. Můžeme se setkat i s odchylkami, např. A* či A+. Některé školy mají známkování rozšířené a žáci tak odcházejí s písmeny E, F, G či U.
Alternativní hodnocení
Existují školy, které na tradiční hodnocení zanevřely úplně. Alternativní hodnocení nabízí jak individuální učitelé, tak celé školy, většinou waldorfského typu. Místo číselného či jiného symbolu zde žák obdrží slovní hodnocení – toto je na jednu stranu přínosné pro rodiče, kteří mají větší a bohatší přehled o výkonnosti a znalostech svého dítěte. Na druhou stranu těžko se smířit s tím, že kamarád z jiné školy dostal na vysvědčení pět jedniček a já jen pět odstavců textu. I takováto úskalí školské systémy přinášejí.
Foto: sxc.hu
