Pražské koleje: Díl druhý – Koleje ČZU

Jak se studentům žije v areálu "živé univerzity"?

Že studentské ubytování je složité vybrat, a ještě složitější v něm fungovat, to už jsme vám naznačili v prvním dílu našeho seriálu. Jako další vám představíme výhody a nevýhody bydlení na kolejích České Zemědělské Univerzity.

Ubytování na ČZU je zajišťováno čtyřmi kolejními komplexy, který je každý trochu jiný a něčím specifický. Dohromady je zde k dispozici skoro 2 000 lůžek. Společné mají všechny koleje jen vybavení pokojů – všude najdete postel, psací stůl, skříně, jejich počet je shodný s počtem postelí a lednici. Výrazně už se ale liší stáří vybavení a velikost samotných pokojů.

Jako první po vjezdu do areálu hlavním vchodem narazíte na kolej A. Je nejmenší, nejtišší, ale zároveň nejmoderněji vybavená. Studenti zde bydlí v takzvaných buňkách – dva pokoje mají vždy společné sociální zařízení. Studenty rozhodně potěší oproti ostatním budovám nový nábytek a klid, který na koleji A panuje. Je to obecně taková „kolej pro šprty“, slušněji řečeno pro lidi, co chtějí svůj klid, a moc nepaří. V budově se nachází také posilovna, sice se vstupem zdarma, za to ale s jedním umrněným rotopedem a stepperem. Nic to ale nemění na tom, že má alespoň snahu. Ještě je důležité umínit, že o plnost vašich žaludků se postaráte v kuchyňce, která je společná pro celé patro, a je vybavená elektrickým sporákem a mikrovlnou troubou.

Areál je uzavřený, vše je po ruce.

Pokud budete postupovat areálem dál, narazíte na dvě budovy naproti sobě. Po pravé ruce naleznete největší kolej, BCD. Je zhruba třikrát větší než kolej A. Jedná se o party kolej do poslední cihly – studenti pořádají takzvané „chodbovice“, na které je lepší jít, protože spát stejně nebudete moct. Není ani výjimkou porušování kouření na chodbách a hlučné párty na pokoji do brzkých ranních hodin. Pojďme se ale na kolej podívat ze stavebního hlediska. Bydlet tu můžete ve čtyřech typech pokojů. Ty nejmenší jsou dvoulůžkové bez sociálního vybavení. Jsou malé, stísněné, a vybavené nábytkem, který nejspíš pamatuje i kolejní léta mých rodičů. Druhá možnost bydlení bez sociálního zařízení, jsou naopak prostorné čtyřlůžkové pokoje. Ty jsou řešené palandami, a proto je tam relativně dost místa. Navíc od dvoulůžek zde najdete i umyvadlo. O nějakém soukromí ale nemůže být řeč.

Častěji jsou na „bécédéčku“ zastoupené dvou a třílůžkové pokoje se sociálním zařízením, opět jsou ale menší, než by pro takový počet lidí bylo potřeba. Vybavenou kuchyňku naleznete na každém patře, sociální zařízení jsou na chodbách, ve většině se čtyřmi sprchami a dvěma toaletami. Pokud chcete zažít kolejní život se vším všudy, a mít o čem vyprávět vnoučatům, rozhodně si BCD vyberte. Ale nepočítejte s klidem a soukromím.

Pokoje na BCD jsou zbytečně malé a o soukromí se nedá ani mluvit.

Naproti se nachází kolej JIH, a za ní EFG, které jsou v podstatě shodné. Pokoje jsou opět buňky, koupelnou se ale na rozdíl od A propojeny, a každý má svojí chodbu. V té se nachází i jednoplotýnkový vařič, tudíž odpadají starosti se společnou kuchyňkou. Na obou kolejích je ale zákaz mikrovlnných trub. Koleje jsou relativně klidné, setkáte se tam ale s větším, množstvím cizinců, než na ostatních dvou.

Nejlevnější pokoje na BCD stojí 2900 korun, nejdražší na A seženete za 3 500. Internetové připojení je dostupné na všech kolejích, sympatické také je, že se koleje nacházejí v areálu školy, tudíž vám odpadá dojíždění, hned vedle je i několik hospod, restaurací a klubů. Každopádně si ale podejte žádost o ubytování včas, a pokud jste studentem jiné školy, než ČZU, raději se rovnou porozhlédněte jinde. Koleje praskají ve švech, a problém se ubytovat mají i místní studenti.

 

Foto: wikipedia.org, Háta Sassmannová, Studentpoint.cz

Podobné články