Překážka jako příležitost: rozhovor s Petrem Šobrou

Co se děje se studenty, kteří z ochranného prostředí své fakulty mizí ve světě, odkud není návratu – ve světě pracovního procesu, kde vládnou upocení šéfové a stres nám říká sluho? O životě studenta a životě po životě studenta s psychoterapeutem Petrem Šobrou.

Na našem portálu se objevila nabídka kurzu přípravy na psychologii. Proto jsme se vydali za jedním z lektorů, abychom ho podrobili sadě rafinovaných a spektakulárních otázek.

Ahoj Petře. Máš vystudovanou psychologii na FF UK, ale mě zaujalo, že jsi studoval psychologii i na University of Jyvaskyla ve Finsku (r. 2006). Jakou formou studium probíhalo?

Ahoj, ve Finsku jsem psychologii studoval převážnou většinu času formou samostudia, což znamenalo, že jsem načetl určenou literaturu a z ní se nechal vyzkoušet. V průběhu mého pobytu jsem se postupně zaměřil na studium finské kultury a finské mentality. Dokonce jsem navštěvoval kurzy finštiny. Musím říct, že jsem si Finsko velice oblíbil. Mám rád lesy a Finsko je stát v lese i univerzita v Jyvaskyle byla s mírnou nadsázkou řečeno v lese. Strávil jsem asi týden v národním parku mimo civilizaci, je to jeden z mých nejsilnějších zážitků s přírodou. O sauně ani nemluvě. Rád se do Finska někdy vrátím.

Mnoho studentů, co nastupuje první rok na psychologii, přemýšlí o povolání klinického psychologa. Jaká byla tvá představa?

Ještě než jsem začal studovat na Katedře psychologie, chodil jsem vypomáhat do dětského domova. Asistoval jsem při vzdělávání dětí a vytvářel program pro volnočasové aktivity. Tato práce mě bavila a představoval jsem si, že budu pracovat jako dětský psycholog. V tomto zájmu mě utvrzovaly i přednášky profesora Matějčka. Pak jsem začal cestovat a poznávat i další možnosti využití psychologie.

Měl bys pár rad pro budoucí soukromé psychology? Čeho se třeba vyvarovat?

Domnívám se, že je užitečné soustředit se na svoji cestu, když se naskytnou překážky je třeba jich co nejvíc využít ve svůj prospěch. Moje zkušenost je taková, že čím víc se něčemu snažíme vyhnout, tím víc se k tomu blížíme. Takže se nechtějte ničeho vyvarovat.

To zní zajímavě. Jak lze překážky využít ve vlastní prospěch?

Překážkou obvykle nazýváme okolnost na cestě k cíli. Myslím, že pro většinu lidí by cesta bez překážek a úskalí nebyla ta pravá zábava, prostě bychom si to tak neužili. V tom tkví kouzlo překážky – nechceme ji a taky chceme zároveň. Překážky nám umožňují poznat sami sebe. Překážky nám dávají příležitost nalézat jiná řešení, testují nás a naše odhodlání. Jsou to právě zdolané překážky, které nás posilují a o kterých pak povídáme příběhy. Vlastně si můžeme vybrat, jak s překážkou zacházet a co z toho získat. Teď mě napadá-překážka jako příležitost.

V roce 2010 jste s kolegyní založili poradnu TEREPE. Co Vás motivovalo k práci na vlastní triko?

Společně s kolegyní Terezou Brotánkovou jsme už nějakou dobu dělali párové terapie, spolupráce nás bavila, a tak jsme se rozhodli využít našeho potenciálu a založili jsme skupinu TEREPE. Každý z nás je jiný a proto přinášíme často různé pohledy na věc. Rádi si děláme věci podle sebe a vytváříme možnosti tam, kde nejsou na první pohled patrné. Každý máme zkušenosti z jiného prostředí aplikace psychologie, proto věříme, že máme co nabídnout našim klientům.

Co všechno tedy v TEREPE poskytujete?

Zaměřujeme se hlavně na oblast systemické psychoterapie a systemického koučování. Protože jsme já i Tereza Brotánková psychologové, poskytujeme psychologickou diagnostiku a psychologické poradenství. Teď nově nabízíme dvakrát do roka kurzy přípravy na přijímací zkoušky na obor psychologie.

Právě v systemické terapii jsi absolvoval výcvik. Zkus mi jako laikovi vysvětlit, v čem spočívá jádro terapie.

Systemická terapie se zaměřuje na řešení problému. Důležitým nástrojem terapie je sebereflexe terapeuta. Terapeut se soustředí na hledání výjimek, kdy klient situaci zvládal, a pro tyto výjimky potom společně hledají uplatnění v konkrétní situaci. Systemická terapie vychází z předpokladu, že jsou situace, které nelze změnit, co však změnit lze, je přístup k těmto situacím, proto je klient terapeutem podněcován, aby o problému uvažoval jinak, aby se na problém podíval z jiných úhlů pohledů. Já se klientů například často doptávám co je na tom špatném vlastně dobré. Tímto rozrušováním původního pohledu na problém, má klient možnost vytvořit si nový pohled na situaci, ve kterém se už může cítit dobře nebo lépe. Celá terapie vede klienta k tomu, aby si byl schopen poradit sám.

Proč jsi zvolil právě systemický psychoterapeutický přístup?

Zažil jsem gestalt terapii, rogersovskou terapii, ale až systemika mi sedla. Naše kultura se vyznačuje tím, že se zaměřuje na to, co je špatně a co se nedaří. Už od mala nosíme brýle, skrze které jsme schopni perfektně vidět, kde je chyba, co by mělo být lepší a hezčí. Umíme krásně nadávat na tmu místo toho, abychom rozsvítili. Na systemice se mi líbí, že se zaměřuje zejména na ty světlé pozitivní momenty naše života. Umožňuje mi vidět život z mnohem širších souvislostí a tuto možnost potom můžu nabízet i svým klientům.

Pomohl ti výcvik k větší životní spokojenosti? Případně jak?

Teď mám pocit, že jsem spokojený, výcvik mi umožnil vytvořit si různé přístupy k životu a situacím. Situace už se zdaleka nejeví tak neřešitelné jako dřív.

Myslíš si, že máte co předat?

Myslím, že ano. Přicházíme s netradičním přístupem k řešení problémů. Způsobů, jak rozvíjet lidský potenciál nebude nikdy dost. Našim klientům nabízíme partnerský přístup a spolupráci šitou přesně na míru. Nesvazujeme se konvencemi a uplatňujeme tvořivost tam, kde je jí potřeba.

.. často se říká, že jak by mohl mladý psycholog poradit starému manželskému páru, když nemá ten prožitek. Co bys na to odpověděl?

Tyto předpoklady chápu a občas je od klientů slýchám, nicméně při své práci vycházím z toho, že klient je odborníkem na svůj život, proto moje zkušenost není limitujícím faktorem při hledání vhodné cesty. Společně vytváříme klientův vlastní způsob, jak vyřešit danou situaci. Zrovna nedávno jsem se kolegyní Terezou bavil, povídala mi, jak úspěšně spolupracovala s klientkou, které bylo 85 let. Domnívám se, že zkušenost každého věku má své kouzlo a nevidím důvod, proč by nemohla být oboustranně přínosná.

S čím nejčastěji klienti přicházejí?

Klienti často mluví o potřebě něco změnit-pocity, nálady, každodenní život. Často se přichází poradit pro co se rozhodnout, kterým směrem se vydat. Někdy potřebují najít motivaci jindy zase povzbudit a nalézt novou energii nebo se někomu vypovídat. Všeobecně lze říci, že nejčastěji klienti přichází s otázkami v oblasti vztahů, komunikace, nízkého sebevědomí a nespokojenosti se sebou samými ať už jde o vzhled nebo výkon.

A co by jsi jim vzkázal?

Stejně tak jako se člověk stará o své tělo, tak se může starat o svou duši. Pokud chcete něco ve svém životě změnit a nevíte odkud začít, zkuste si najít psychoterapeuta či kouče.

Myslíš, že to člověk už v dnešní době nezvládne sám, starat se o svou duši?

Naopak věřím tomu, že každý z nás je schopný se o svou duši dobře postarat. Jako terapeut se snažím klienta doprovázet, naslouchat mu, podporovat ho v tom, co již dokázal. Jsem si jistý, že každý člověk má své zdroje a výjimečné schopnosti, které možná jen právě teď neumí využít anebo je využívá jinak, než by si zrovna přál. Mým cílem je, aby mě klient co nejdřív nepotřeboval.

Ve tvém profilu stojí, že kromě jiného máš rád hádanky a kódy. Myslíš, že to souvisí s volbou tvého povolání?

Vidíš, takhle jsem nad tím nepřemýšlel, bezpochyby to nějak souvisí.

A na závěr bych se tě rád zeptal, došel jsi k nějakému životnímu prozření, o který by ses chtěl podělit se čtenáři Studentpoint.cz?

Jděte a zkuste to.

Nebyl by to správný rozhovor s psychologem, kdybychom na konci neprovedli malý experiment. Vyzkoušeli jsme asociační experiment. A Výsledek? Potěší.

Škola – Celetná

Co ti dala? – přátele

Co ti vzala? – vlasy

Psycholog – Já

Vztahy – bledě modrá

Problém – řešení

Hádanka – zábava

Čtenáři studenpoint.cz – zvědavost

Petr Šobra, vystudoval jednooborovou psychologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracuje v Institutu pedagogicko-psychologického poradenství, působí jako lektor vzdělávacích programů a konzultant v oblasti psychologie práce a personalistiky. Minulý rok založil s kolegyní Terezou Brotánkovou poradenskou skupinu TEREPE, která nabízí mimo jiné přípravné kurzy na přijímačky z psychologie.

Foto: StudentPoint

Podobné články