Proč a jak slavíme Silvestr?

V Austrálii oslavují Nový rok pomocí trumpet a rohů až do 6. ledna a v Japonsku zahánějí chrámovými zvony zlé vášně. Kde se vůbec vzal Silvestr?

Obrovské ohňostroje, novoroční přípitek, hodně alkoholu a bujará zábava až do rána, tak vypadá oslava Nového roku u nás, v Evropě i dalších zemích. Silvestr se slaví na celém světě, přesto se v každé zemi nazývá jinak a vztahují se k němu odlišné tradice. Západní civilizace oslavují poslední den v roce nejveseleji a obvykle ve společnosti na večírcích společně odpočítávají poslední minuty starého roku.

Od kdy slavíme Silvestr a proč se tak nazývá?

Dne 31. 12. 335 n.l. zemřel papež jménem Silvestr I. Byl to 33. papež katolické církve, který vládnul přes 21 let a léčil Konstantina Velikého z malomocenství. Za svého života se snažil šířit křesťanství a byl kvůli své víře dokonce perzekuován, ale nakonec ho blahořečili. Svatý Silvestr byl patron dobré úrody a ochránce domácích zvířat. Jeho smrtí skončilo pronásledování křesťanů a začala zlatá éra církve. Touto událostí tedy začaly každoroční oslavy v západní civilizaci. Celosvětově ale začaly oslavy Nového roku oficiálně roku 46 př. n. l., kdy Julius Ceasar založil juliánský kalendář (v ortodoxní církvi tedy začíná Nový rok 14. lednem, tj. 1. leden juliánského kalendáře).

Silvestrovská romantika

 Silvestr v průběhu dějin a české pověry

Během staletí připadal v jednotlivých zemích konec kalendářního roku na různá data, například 1. březen, 25. březen, 25. prosinec nebo na Velikonoce. Začátek Církevního roku tak důležitého pro věřící se slaví o první adventní neděli (tj. nejdříve od 27. listopadu a nejpozději do 3. prosince). Silvestrovská noc získala na významu, až když se v průběhu 16. století ve většině západokřesťanských zemí ustálil kalendář gregoriánský a počátek Nového roku na datu 1. leden.

Oslavy Nového roku však měly ještě dříve v minulosti pohanský původ, proto nebyly v církevních kruzích oblíbené. Do 19. století tedy lidé chodili děkovat za příchod nového roku pouze do kostela. U nás bylo tehdy ve zvyku jíst o půlnoci horký ovar, kroupy a křen s jablky pro štěstí a dům od domu chodily “ometačky” – černě oděné chudé ženy, které ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého třikrát zaklepaly a třikrát ometly kamna, aby v novém roce dobře hřála. Dle pověr také nesmí hospodyně o Silvestru prát a věšet prádlo, aby nezapříčinily smrt blízkého a nesmí se podávat drůbež, aby neuletělo štěstí. Obrovské silvestrovské veselí, jak ho známe dnes, začalo až “stoletím páry” hospodářským rozvojem, kdy společnost svým civilním kalendářem proměnila Silvestr za jednu z největších oslav roku.

ohňostroj

Oslavy Silvestra v zahraničí

Oslavy v křesťanských evropských zemích všichni dobře známe na vlastní kůži. Většinu zábavy obstarává mladá kůže, starší občané už se raději na Nový rok oddávají klidu.

Židovské oslavy začínají dnem Roš Ha-šana a končí Yom Kippur podle gregoriánského kalendáře zhruba v období září až října. Židé oslavují stvoření světa, mají zakázáno pracovat (včetně např. rozdělávání ohně, nebyl-li zapálen už před svátky), každé ráno troubí na beraní roh šofar, podávají jablka a chleba s medem nebo beraní hlavu jako symbol vůdcovství. Keltský Nový rok se nazývá Samhain (tj. listopad v irském jazyce). Pro keltské národy to byl nejdůležitější svátek, používali lískové oříšky a symboly moudrosti k věštění budoucnosti, přivolávali mrtvé pomocí jídla a otevřených dveří, tančili a zpívali keltské písně. Se vzestupem křesťanství se Samhain změnil na svátek všech svatých (dušičky) a dnes se slaví 31. října jako anglosaský lidový svátek Halloween v USA, Irsku, Velká Británii, Kanadě, Novém Zélandu atd. V hinduistických zemích se slaví na Nový rok svátek Vikram Samvat většinou v dubnu, zapalují olejové lampy a zdobí domy květinami. Na Vikram Samvat vstávají časně, oblékají si nové oblečení, dávají si dárky a jedí cukroví. Islámský Nový rok začíná na první den Muharram (první islámský měsíc) a není to slavnost, lidé se v klidu modlí v mešitách a vzdávají holt proroku Mohamedovi, na některých místech chodí lidé v černém a recitují smutné básně. V buddhistickém Tibetu oslavy začínají už několik dní před Novým rokem, připravují speciální novoroční jídla a nabízejí je mnichům, bojují, tančí a odhánějí zlé duchy.

čínský Nový rok v Pekingu

Novoroční předsevzetí

Tradice dávat si novoroční předsevzetí pochází už z 16. století. Nový rok a tedy nový start v lidech tedy ode dávna vyvolává pocit, že mají novou šanci ve svém životě něco zlepšit. Dle statistik svá předsevzetí lidé většinou neplní, proto vám doporučujeme, pokud o svou změnu skutečně stojíte, abyste do svého přání zasvětili co nejvíce lidí, kteří vám s jeho splněním pomohou. Mezi nejčastější předsevzetí patří např. přestanu kouřit, přestanu pít, budu více spát a odpočívat, budu se více věnovat rodině, budu víc číst a méně koukat na televizi, začnu víc cvičit a méně jíst, začnu víc sportovat, apod. Jaké předsevzetí si dáte vy?

A jak slaví Silvestr milionáři?

Pobyt na soukromém ostrově nebo na jachtě, horké exotické destinace, 40 tisíc za noc na Seychelách, novoroční plavání se žraloky, masáže a diamanty v drinku. S našimi typickými českými oslavami mají obvykle společný jen velký ohňostroj. V poslední době se i Praha stává silvestrovským střediskem spíše bohatých lidí – dle zahraničních průzkumů v Praze strávíte nejdražší Silvestr v Evropě!

StudentPoint vám přeje úspěšný vstup do nového roku, štěstí, zdraví, žádnou kocovinu a mnoho splněných přání a předsevzetí!

zábavná pyrotechnika

Foto: wikipedia.cz

Podobné články