Datum 17. listopadu je významné v mnoha ohledech. Celý svět dnes slaví Mezinárodní den studentstva, Mezinárodní nekuřácký den a hlavně pád komunistického režimu. V těchto dnech visí na zastávkách městské hromadné dopravy černá parte s hesly „opustily nás iluze o demokracii a šance roku 1989“ a vyzívají občany k demonstraci proti vládním reformám.
Jak na dnešní den vzpomínáme my Češi? Co víme o Dni boje za svobodu a demokracii?
StudentPoint udělal malou anketu:
– Technik Vladimír, 28 let: „V tu dobu se začal rozpadat celej východní blok, NDR, Poláci, Sovětskej svaz. Byla to taková politická záminka ten režim transformovat, protože už stejně nebyl udržitelnej. Kdyby bolševici chtěli, tak je samozřejmě nějaká takováhle demonstrace nemůže nijak ohrozit. Potlačili by ji obdobně jako v Maďarsku roku 1956 nebo při intervenci nejen sovětských vojsk v roce 1968. Tím však nechci zásluhy lidu nijak snižovat. Bylo by zajímavé vědět, kolik udavačů StB dnes zastává významné funkce.“
– Telefonistka Martina, 27 let: „Nic moc o tom nevím. Říká se tomu Sametová revoluce a něco se tam stalo s komunistama.“
– Důchodkyně Alena, 84 let: „Hlídala jsem ten den v Praze vnoučata, koukali jsme se na to v televizi. Syn se účastnil demonstrace, tak jsme se trochu báli, aby se nám vrátil. Hlásili, že umřel nějaký student, ale pak jsme se dozvěděli, že to jen tak strašili. Vzpomínám, že jsem šla do divadla koupit lístky na operu a kolem šli obrovské průvody lidí. Schovala jsem se raději do metra, bála jsem se, že je začnou rozmetat policajti. Bylo to hrozně napínavý, nikdo nevěděl, jak to dopadne. Já pak seděla na gauči a brečela. Vnoučata se ptala, proč pláču a já řekla, že radostí.“
– Montérka Radka, 50 let: „Záměr byl dobrý, ale nedopadlo to tak, jak mělo. Každý od toho očekával něco jinýho. Na Moravě o tom nikdo ani nevěděl. Jen vím, že to vyvolali studenti.“
– Student Martin, 23 let: „To byla nějaká Sametová revoluce. Studenti vyšli do ulic a házeli klíčema, aby byl převrat a Havel hlásil na hradě.“
– Úvěrářka Jarmila, 51 let: „Rozloučili jsme se s komunisty, jejich absolutistická nadvláda se otřásla v základech. Studenti se vzpamatovali a řekli si, že to tak nenechají. Já jsem se svými batolátky tenkrát seděla u televize minimálně 5 minut před každými zprávami, aby mi nic neuniklo a hltala jsem každou reportáž.“
– Svářeč Zdeněk, 52 let: „Křičeli „Máme holé ruce!“ a už je mydlili! To bylo heslo studentů.“
– Důchodkyně Jaroslava, 76 let: „Jéžiši, to už si vůbec nepamatuju.“
– Kontrolorka Jana, 24 let: „Vůbec nevím, něco se školákama.“
Je vskutku smutné, jak obecně málo dnešní mladí lidé vědí o tak významné události v českých dějinách.
Co se 17. listopadu skutečně stalo?
Pro český lid jsou v toto datum velmi významné hned dva roky.
Na den 17. 11. 1939 vzpomínáme jako na odpor obyvatelstva proti německé okupaci, kdy nacisti na příkaz Hitlera vtrhli do vysokých škol, uzavřeli je a zatkli přes tisíc studentů. Přečtěte si více o událostech roku 1939, které vedli až k popravám devíti studentů.
Na toto výročí 17. 11. 1989 pak studenti vyšli do ulic s holýma rukama bojovat za naši svobodu. Výsledkem jejich demonstrace bylo zavedení demokratických voleb a uzákonění mnoha lidských práv.
Sametová revoluce je označení období změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na demokratické principy. Sametovou se nazývá pro svůj nenásilný charakter převzetí moci – to ale neplatí pro osudný 17. listopad!
Jak k demonstraci došlo a jak probíhala?
Odpor ke komunistickému režimu se v roce 1989 stupňoval, protesty občanů sílily a probíhaly čím dál častěji manifestace na Václavském náměstí. Proti demonstrantům tvrdě zasahovala Veřejná i Státní bezpečnost a oddíly Lidových milicí. Na vysokých školách vznikaly skupiny studentů nespokojených s nesvobodou, s nemožností podnikání a cestování a s omezeným přístupem k získávání informací. 17. 11. 1989 studenti v Praze uspořádali vzpomínkové shromáždění k událostem před padesáti lety, kdy došlo k uzavření českých vysokých škol německými okupanty. Velké množství mladých lidí se vydalo na pokojný průvod Prahou. Policejní jednotky jim však přehradily cestu a zablokovaly jim i ústupové cesty. Studenti usedli na zem proti policistům se štíty ozbrojeným pendreky. Policisté poté proti bezbranným studentům s nepochopitelnou brutalitou zaútočili. Řadu z nich nelítostně zbili a odvlekli do připravených autobusů.
Úryvek ze vzpomínek novináře Jaroslava Richtra:
„…Zničehonic se objevují červené barety, které nás ženou od zdi domů do ulice. Někdo padá na zem. Křik plný strachu a hrůzy. V podloubí vidím muže v uniformách, jak s brunátnými tvářemi mlátí metrovými pendreky hlava nehlava každého, kdo se jim dostane pod ruku. Chlapce, dívky, sotva patnáctileté děti. Je skutečně 17. listopadu? Z rány do hlavy se probírám až na chodníku, instinktivně šmátrám po brýlích, nemohu vstát. Někdo mě zvedá za bundu a dav mě unáší kordonem pendreků do bezpečí…“
Zde si můžete pustit první vysílání záběrů ze 17. listopadu 1989:
Demonstrace k příležitosti výročí 17. Listopadu
ProAlt vyzívá občany, aby se účastnili demonstrace proti vládním reformám s podporou alternativ a s heslem „Změna je možná!“.
Demonstrace se koná v 15:00 na Václavském náměstí v Praze.
ProAlt: „Výročí 17. listopadu je příležitostí pro všechny občany jasně říci, že nesouhlasí s vládní politikou a že chtějí jinou společnost. Jednu z nejproblematičtějších vývojových tendencí představuje to, že stát byl postupně rozprodáván a že se veřejné rozpočty (např. veřejné zakázky) staly ideálním zdrojem soukromého zisku. Současná vládní koalice nerealizuje nic jiného než další prohlubování těchto tunelujících tendencí a „napadání“ těch veřejných systémů, které v 90. letech ještě stály mimo privatizaci: školství, zdravotnictví či důchodového systému.“
Demonstrace se konají jak v Praze, tak v Brně, Olomouci, Českých Budějovicích apod. – více informací zde.
Foto by wikipedia, cr.ic.cz a proalt.cz
Video by youtube
