„Red velvet“ dort je kultovní americký cukrářský kousek, který vznikl v roce 1972. Jeho poznávací znamení jsou tmavě červené těsto, které je nadýchané a jemné, a krémová, smetanová čepice na vrchu. Jeho výrobu i historii provázejí hned dvě zajímavosti.
Pokud slovní spojení „red velvet“ přeložíme do češtiny, vznikne nám „červený samet“. Název dortu je přirovnáván ke zbarvení korpusu, který se sice odstíny můžu lišit, červený je ale vždy. Koláč nedostal své jméno podle nápadné podoby s vzácnou látkou na výrobu šatů, nýbrž díky svému nadýchanému těstu plnému mikrobublinek. Tajemství struktury korpusu je jednoduché. Vyráběli jste na základní škole sopku? Nebo alespoň absolvovali několik hodin chemie? Tím pádem víte, co se stane, pokud smícháte jedlou sodu s octem či jinou kyselou látkou. Směs začne šumět a hojně bublat. A právě tímto způsobem se těsto na „red velvet“ čechrá – smíchání jedlé sody a podmáslí dodává dortu jeho hladkou a jemnou strukturu, která je ve slangu nazývána právě jako sametová.
Podmáslí ale nereaguje jen s jedlou sodou. Reaguje i s antokyany, což jsou látky nacházející se v kakaových bobech. Tradiční kakao jich obsahuje spousty. A právě smíchání kyselého podmáslí se zásaditými antokyany v dortovém korpusu reaguje a mění jeho barvu z kakaově hnědé na červenou. To je celé kouzlo, s použitím chemie, ale ne chemických barviv. Bohužel, tímhle způsobem si už k vytvoření „red velvetu“ nedopomůžeme. Kakaové prášky prodávané v dnešní době obsahují alkalizační činidlo, které zneutralizuje kyselost směsi, tudíž nemůže dojít k reakci a ani ke kýženému výsledku.
Chcete-li alespoň napodobit původní „red velvet“ dort a chcete se vyhnout přidávání potravinářských barviv, výborně vám může pomoci červená řepa, se kterou se dá běžně péct a výsledky jsou skvostné. Nalejme si ale čistého vína – doopravdický „red velvet“ je prostě jen jeden.
Znáte „red velvet“? Jak ho děláte vy? Podělte se s námi na našem Facebooku!
Foto: flickr.com
