Rozhovor s letuškou: Každý den je jiný, to dělá tuto profesi kouzelnou

Povolání letušky je tajným snem mnoha dívek i žen. O tom, jak taková práce mezi nebem a zemí vypadá, se s námi podělila letuška Jarmila.

Když se Jarmila Plurová pocházející z malebného města Krnova po střední škole rozhodovala, kam povedou její stopy dále, zvítězilo studium cizích jazyků na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. V současné době pracuje jako stevardka pro společnost Austrian Airlines. Když před pár měsíci přijala pracovní nabídku ve Vídni, z velké části věděla, do čeho jde a co může od této práce očekávat. Již dříve měla to štěstí létat osm let u společnosti ČSA, Travel Service a Oman Air. Co všechno nám o své práci prozradila?

Jarmila Plurová pochází z malebného města Krnova.

Proč jste si vybrala právě práci letušky?

V mém případě to byla tenkrát vlastně tak trochu náhoda. Nikdy jsem jako malá holka nesnila o tom stát se letuškou. Všude a pořád jsem si prozpěvovala a viděla jsem se v úplně jiné branži. Člověk ale míní a život mění. A tak se stalo, že při rozhodování se, co bude po vysokoškolských studiích, jsem tak trochu na popud kamarádky zkusila odeslat svůj životopis a motivační dopis do dvou českých leteckých společností (tehdy ještě Fischer a ČSA). Po dvou měsících jsem měla telefonát a pozvání na užší výběr do Prahy. Bylo to krátce před státnicemi a měla jsem tehdy už zařízenou práci lektorky cizích jazyků na jedné pražské sportovní základní škole, takže jsem si s tím hlavu nijak nelámala. A co se nestalo, klaplo to. Rozhodování mezi učitelkou a stevardkou pro mě bylo jako pro mladou holku tenkrát jednoduché. Cestování jsem milovala, stejně tak i cizí kultury a řeči, takže nebylo o čem dlouho přemýšlet.

Pohled z kabiny letadla.

Jaké jsou požadavky na letušky a jak probíhalo přijímací řízení?

Měla jsem možnost nahlédnout pod pokličku tří leteckých společností a v podstatě se dají požadavky shrnout do čtyř základních bodů: znalost minimálně dvou cizích jazyků, reprezentativní vystupování a vizáž, komunikativnost a v neposlední řadě výborný zdravotní stav. Samotné přijímací řízení bylo rozděleno do více dní, přičemž se nejprve píší jazykové testy, poté uchazeči postupují k ústním jazykovým zkouškám, následuje pohovor se zástupci firmy a nakonec je nutné absolvovat zdravotní testy na Ústavu leteckého zdravotnictví. Pokud tohle všechno s úsměvem na rtech zvládnete, cesta je otevřená.

Jak vypadá Váš běžný pracovní týden?

Každý den je jiný. A to je právě to, co dělá tuto profesi kouzelnou. Předem nemůžete předvídat, jaké potkáte na palubě cestující, v jaké náladě budou kolegové, se kterými máte trávit následující den nebo dva. Samozřejmě mám plán letů a vím, do jaké destinace se ten či onen den vydávám, nicméně dobrodružná je každá linka  brzký ranní let, denní nebo noční let. Scénař, který každému letu předchází, je stejný. Vydat se na letiště zhruba dvě hodiny před odletem, přihlásit se na pracovním počítači, vytisknout si informace o konkrétní lince (číslo letu, počet cestujících, jména posádky, druh poskytovaného servisu, zvláštnosti letu jako třeba nedoprovázené děti, němí/slepí cestující na palubě, přítomnost nějakého VIP cestujícího aj.), převléknout se do pracovní letecké uniformy a hurá na briefing. Tady se poprvé potkává celá posádka, krátce se seznamuje, shrnuje nejdůležitější informace o letu, rozděluje si pracovní pozice a povinnosti. Důležitou součástí předletového briefingu je také opakování bezpečnostních postupů a uložení nouzového vybavení na palubě letadla. V případě nenadálé situace je totiž nutné mít tyto postupy přesně zafixované, protože v té chvíli nemusíte mít zrovna čas o některých věcech dlouze přemýšlet. Společný patnáctiminutový briefing posádky končí, společně nasedáme do crew busu a odvážíme se přes kontrolu na crew gatu rovnou k letadlu. Potřebná rychlá příprava letadla, „nasadit“ úsměv a hurá přivítat nastupující cestující. Usadit je, zavřít zavazadlové schránky, zaarmovat dveře, zkontrolovat připoutání cestujících a bezpečné uložení všech věcí v kabině i v galley, posadit se na svůj jumpseat a hurá do vzduchu.

Jarmila měla tu možnost pracovat již u tří leteckých společností.

Jak často se dostanete domů (do místa svého obvyklého bydliště)?

Vlastně si kolikrát říkám, kde jsem vlastně doma je. Jestli čtou teď tenhle článek moji milovaní rodiče nebo sestra, je mi jasné, že si na tohle téma vyslechnu komentář typu: „Domov máš jen jeden, a to v Krnově.” Z Vídně se do Krnova snažím dostat na pár dní vždy jednou za měsíc a stejně tak jezdím i do Prahy, kde mám byt a spoustu výborných kamarádů.

Do jakých destinací létáte? Můžete si vybírat?

Czech Airlines, stejně jako Austrian Airlines, operují hlavně ve velkých evropských metropolích (Paříž, Londýn, Barcelona, Moskva, Istanbul…) a v letních měsících přibývají ještě lety pro cestovní kanceláře do dovolenkových destinací (Ibiza, Kypr, Egypt, Maroko, Tunis, Kanárské ostrovy…). U Oman Air jsem se samozřejmě podívala na úplně jiná letiště (indický Hyderabad, ománská Sallalah, Dubaj, Káhira). Před zveřejněním měsíčního plánu si může dát každý stevard až tři požadavky na tři konkrétní linky. Samozřejmě je tento systém u každé letecké společnosti odlišný. To má výhodu v tom, že si tak můžete přát let spolu s milou kolegyní nebo můžete odvézt své přátele či rodinu na dovolenou. 

Jarmila díky své profesi navštívila mnoho krásných míst.

Na jakých zajímavých místech jste byla? Kde se Vám líbilo nejvíce?

Spousta lidí má mylnou představu o tom, že letuška vidí během svých cest všechna města, do kterých létá, a opaluje se na pláži každého ostrova, na kterém přistane. Není tomu tak. Je to práce, při které se sice dá navštívit tu a tam centrum města, ale většinou na úkor odpočinku, který je v dané destinaci jen minimální. Spoustu zážitků mám z lítání pro společnost Oman Air. Bydlela jsem v hlavním městě Ománu, v Muscatu a můžu tuto zemi jen vřele doporučit. Vstřícní pohostinní Ománci, velmi přátelský přístup k cizincům i k sobě samým, krásné pláže, poušť, přenádherná údolí. Z evropských destinací pak stojí za zmínku pohádkový ostrov Kypr a má tak trochu srdeční záležitost, švýcarský Zurich, kde to miluju. Jeden den si uděláte výlet do zasněžených hor a druhý se můžete koupat v curyšském jezeře. Vždy ale říkám, že není až tak důležité, kam cestujete, ale s kým.

S kolegyní v pilotní kabině.

Máte v plánu věnovat se kariéře letušky i do budoucna? Dá se tato pozice skloubit s rodinou?

Prozatím mě tato práce baví a naplňuje. Nejsem člověk, který plánuje daleko dopředu, takže to nechám volně plynout. A s rodinou se tato práce určitě skloubit dá. Já sama děti ještě nemám, ale spousta kolegyň létá třeba na poloviční nebo tříčtvrteční úvazek a problém jim to nedělá. Samozřejmě záleží na vytíženosti partnera a věku dětí, protože nejste doma každý den ve stejnou dobu, ale to už je vše jen o domluvě a vzájemné vstřícnosti.

Máte nějaké zajímavé (kuriózní) zážitky?

Kdykoliv přijedu do Krnova a sejde se celá rodina, tahle otázka je mi pokládána stále dokola. Už se tomu kolikrát musím smát. Za zmínku stojí určitě letecké speciály s českou hokejovou reprezentací. Nejednou jsme byli taky jako posádka fandit přímo v dějišti hokejového turnaje, protože se dále pokračovalo až následující den. A nedá se zapomenout na let z Německa, kde naši hráči získali pro Českou republiku zlatou medaili. O kázni nebo pořádku v letadle se rozhodně mluvit nedalo. Hlavní je, že vládla výborná nálada. A o to nejen při naší práci jde.

Jarmila se díky své práci setkala i s českou hokejovou reprezentací.

Co byste doporučila těm, kteří by se chtěli stát letuškou, na co se zaměřit, kde hledat práci?

Letecké společnosti vypisují výběrová řízení v průběhu celého roku, některé jen před hlavní letní sezonou. Je potřeba sledovat internetové stránky dané letecké společnosti, případně se zaregistrovat do nějaké pracovní agentury s požadavkem na práci stevardky. Důležitý je samozřejmě i výběr letecké společnosti, u které chcete pracovat, protože u každého leteckého dopravce na vás čeká něco jiného. A pak už jen pilovat jazyky a přijít pozitivně naladěná a zdravě sebevědomá na přijímací pohovor. Ostatně pozitivní přístup k životu je potřeba ve všech profesích. Protože s úsměvem a pokorou jde všechno lépe.

 

A co vy? Taky vás láká nebo někdy v minulosti lákala pozice stevarda? Podělte se s námi o vaše názory a zkušenosti v diskuzi pod článkem nebo na nášem Facebooku!


Foto: osobní archiv Jarmily Plurové

Podobné články