Seriál: Kam chodily do školy významné osobnosti? „Křemencárna“

Budova se stoletou tradicí vychovala umělce, vědce, obchodníky, finančníky.

První české reálné gymnázium v Praze bylo založeno roku 1871. Jeho založení bylo výsledkem mohutné poptávky po středoškolském všeobecném vzdělání s praktickým zaměřením. Roku 1874 bylo přejmenováno na Císařsko-královské reálné a vyšší gymnázium v Praze. Výuka zpočátku probíhala na Eliščině třídě (dnes Revoluční), v domě č. 17 a ve Spálené ulici.  V 80. letech vyvstala však nutnost postavit odpovídající školní budovu. Po dlouhých peripetiích s pozemky v Křemencově ulici na Novém Městě pražském byla postavena budova nová, naproti pivovaru U Fleků. Slavnostní otevření a vysvěcení proběhlo v září roku 1894. Na počátku 20. století se struktura gymnázia proměnila a s ní i název, který zněl C. K. české reálné gymnázium v Křemencově ulici.

Po I. světové válce a po vzniku samostatného státu se název opět změnil. Zaměření výuky bylo dvojí – klasické a reálné. Od roku 1930 nesl ústav název Masarykovo I. reálné gymnázium v Praze II. Toto označení mu zůstalo až do zrušení gymnázia v roce 1949. Ústav nevyhovoval nové ideologii svým zakořeněním v prvorepublikové demokratické tradici, a proto ho potkal stejný osud jako dalších šestnáct pražských středních škol. Inventář byl rozvezen do jiných škol a žáci rozřazeni. Budovu dostal k užívání Armádní umělecký soubor. V roce 1952 sem byla přemístěna střední průmyslová škola chemická.

Budova se slavnou historií.

Objekt ve stylu „vídeňského kasárenského novoklasicismu“ má čtyři podlaží, hlavní a vedlejší schodiště a několik traktů. V jeho lavicích sedávalo mnoho později významných osobností českého veřejného života. V jeho zdech přišel na svět Devětsil a vyrůstali zde vůdčí géniové Osvobozeného divadla. V 80. letech minulého století zde studovali malíř A. Slavíček, tvůrce českého impresionismu, a hudební skladatel J. B. Foerster. Za První republiky zde maturoval spisovatel Vladislav Vančura, školou prošli i Karel Teige, Adolf Hoffmeister, Jiří Wachsmann (Voskovec) a Jan Werich. Ještě v závěru své existence, již v ohrožení komunistickým režimem, zažilo gymnázium zajímavou epizodu. V dubnu roku 1949 v jeho lavicích poprvé usedly dívky. Bylo to několik studentek ze zrušeného Řeholního gymnázia v Ostrovní ulici. Mezi nimi byla třeba i herečka Jiřina Bohdalová.

Dnešní název školy zní Masarykova střední škola chemická. Jméno prvního československého prezidenta oklikou odkazuje na prvorepublikovou tradici, ke které se ústav hrdě hlásí, na vzdory neurvale vnucené přestávce ve druhé polovině 20. století.

 

Foto: Michaela Hlaváčková, mssch.cz

Podobné články