Jako stanice duchů se v původně označovaly stanice berlínského metra, které byly v důsledku postavení Berlínské zdi nepoužívané. Původně jednotná síť metra byla rozdělena na sítě dvě, proto byly linky, které po rozdělení města probíhaly pod oběma částmi Berlína, provozně odděleny. Vlaky dojely na úroveň Berlínské zdi, vyložily a naložily cestující a jely zase zpět. Tři trasy měly ještě komplikovanější postavení. Jejich převážná část ležela v Západním Berlíně, ovšem krátký úsek trati probíhal pod územím Východního Berlína. Stanice ležící na této části soupravy pouze projížděly a bylo zakázáno v nich zastavovat. Pro obyvatele Východního Berlína byly zcela uzavřeny. Díky matnému osvětlení, které ve stanicích sledovali cestující v projíždějících soupravách, se stanicím dostalo přezdívky stanice duchů. Později se tento termín zažil pro jakoukoli stanici, která je nepoužívaná. Téměř v každé metropoli obsluhované metrem můžeme na takové stanice narazit.
Londýn
Jelikož je trať londýnského metra delší než 400 km, je zcela logické, že zahrnuje obrovské množství uzavřených stanic. Některé byly uzavřeny s důvodu blízkosti další stanice, jiné kvůli nízké využívanosti. Další byly vystavěny, ale kvůli změně trasy linek nebyly napojeny do síťě. Např. stanice Aldwych v centru Londýna, která byla uzavřena z důvodu ukončení provozu linky, je dnes hojně využívaná filmaři. Nepravidelně v ní také probíhají prohlídky pro veřejnost.
Paříž
Nejslavnější z 16 pařížských stanic duchů je stanice Haxo. Byla postavena díky plánům o propojení dvou již existujících linek, ale protože se trať zpětně vyhodnotila jako nezisková, nebyla nikdy otevřena. Vestibul stanice vystavěn nebyl a v dnes je přístupná pouze při mimořádných kulturních akcích. Současná kandidátka na starostku města by ráda nepoužívané stanice zrevitalizovala a byly proto zpracovány plány k jejich přeměně na bary, kluby nebo dokonce bazén.
Moskva
Stanice Spartak byla postavena v 70.letech pro dopravní obsluhu Stadionu Spartak a plánované rezidenční čtvrti. Protože stadion ani čtvrť nebyly dokončeny, zůstala uzavřená i stanice. Rýsuje se ale možnost, že by se v budoucnu přece jen otevřela, a to díky novým plánům s původní budovou stadionu.
Pražský Klárov
Nejpikantnější záhadu najdeme přímo v Praze. Na Klárově se nedaleko stanice Malostranská nachází podzemní objekt, jehož původ je dodnes nejasný. V plánech projektu metra ze 40. let je veden jako stanice Klárov a svým vzhledem opravdu stanici připomíná. Objekt byl dostavěn 15 let před zahájením provozu první linky metra, mohlo tedy jít o zastírací manévr pro výstavbu tajného vládního prostoru, např. protiatomového krytu. Nasvědčuje tomu i vstup do stanice naproti Úřadu vlády a poněkud nelogická poloha vůči zbytku trati. Mnoho dokumentů týkajících se stavby je vedeno jako tajné spisy, takže záhada zřejmě ještě chvíli historiky potrápí. Stanice samozřejmě věřejnosti přístupná není, do vestibulu vedou pouze nenápadná vrata v ulici U Bruských kasáren. Prostory dnes využívá dopravní podnik jako technické centrum.
Slyšeli jste o „stanici Klárov“? Narazili jste během svých cest na vchody do uzavřených stanic? Diskutujte na našem Facebooku!
Foto: Alexandra Pavelková, StudentPoint.cz, deviantart.com
