Vegetariánství: Vyznával ho i Adolf Hitler?

Garantujeme vám, že vás rozdělení a historie vegetariánství opravdu překvapí!

Není vegetarián jako vegetarián

V první řadě je třeba ujasnit si definici vegetariánství. Vegetariánství je jednak způsob stravování, kdy člověk nejí některé živočišné produkty, a jednak také životní styl, jehož stoupenci se řídí určitými pravidly i mimo oblast stravování. Společně s veganstvím a vitariánstvím se řadí do skupiny takzvaných plant-based diet, jež jsou založeny na požívání potravin především rostlinného původu.

Samotné vegetariány pak dělíme na několik typů. Nejrozšířenější je skupina laktoovovegetariánů – ti nejedí jakékoliv maso a obecně jatečné produkty; konzumaci vajec, mléka a mléčných výrobků však schvalují. V běžné řeči se pod pojmem „vegetarián“ myslí právě tento typ.

O něco méně častí jsou laktovegetariáni a ovovegetariáni. První jmenovaní kromě masa a produktů z něj odmítají také vejce, druzí naopak odmítají mléčné výrobky. Pro tyto tři typy vegetariánů je společná konzumace medu a taktéž odmítání ryb, což je velmi rozšířený mýtus.

Existují však i další způsoby stravování, které jsou poměrně málo rozšířené a které obecně nejsou považovány za „čisté vegetariánství“. Patří tam polovegetariáni, pseudovegetariáni a semivegetariáni, jež jí jen určité druhy masa, jen v malé míře či jen v určitou dobu, a také třeba hrůzostrašně znějící pescopollovegetariáni, jež odmítají pouze maso savců.

Vegetariánská večeře v japonském buddhistickém chrámu.

Překvapivá historie

Vegetariánství má za sebou poměrně dlouhou historii. První zmínky o jakési vegetariánské stravě pochází už ze starověké Indie a starověkého Řecka. V obou případech bylo motivem nenásilí vůči zvířatům.

Zákaz konzumace masa (mimo ryb) se objevoval také ve středověké Evropě, kdy byl součástí asketického způsobu života. Vegetariánství bylo zastoupeno také v renesanční Evropě, nejrozšířenějším se však stalo až od druhé poloviny 18. století.

První seskupení vegetariánů bylo založeno v Anglii roku 1847 a jmenovalo se Vegetariánská společnost. Nedlouho po něm následovala obdobná seskupení také v Německu, Nizozemsku a dalších zemích. V roce 1908 pak vznikla Mezinárodní vegetariánská unie, která dodnes zastřešuje národní vegetariánské společnosti.

Popularitu tento způsob stravování zažíval i v nacistickém Německu. Zní to překvapivě, ale i když byla nacistická ideologie velmi agresivní, vegetariánství bylo jakousi módní záležitostí a způsobem, jak se odlišit. Podle některých zdrojů se jako vegetarián profiloval i Adolf Hitler, s největší pravděpodobností se však jedná jen o mýtus. Pravdivé jádro tkví v tom, že měl po určitou dobu velmi přísnou dietu a maso ze zdravotních důvodů omezil.

Tento článek byl připraven ve spolupráci s faktografickým projektem Just Facts. Navštivte jejich web nebo Facebook a vězte, co nevíte ještě dnes!

 

Foto: Wikimedia.org

Podobné články