Bude Praha městem mrakodrapů?

Nový pražský územní plán počítá se stavbou dalších výškových budov, které by se tak měly objevit i mimo Pankrác. Tento záměr má však řadu kritiků.

Česko zatím bez mrakodrapu

V České republice se zatím žádné město nemůže pochlubit mrakodrapem. Za ten se považuje budova vyšší než 150 metrů. Nejvyšší výškovou budovou tak zůstává brněnská AZ Tower, která se svými 111 metry o 2 metry převyšuje v Praze nejvyšší CityTower. Nový metropolitní územní plán platný od roku 2020 však v Praze dává zelenou výstavbě dalších výškových budov i mimo území Pankrácké pláně, kde se jich momentálně koncentruje na území hlavního města nejvíce. Názory na stavbu dalších výškových budov se velmi liší a o přesné podobě a realizaci záměru jejich výstavby se stále vedou a pravděpodobně budou vést i nadále vášnivé spory.

Se svými 111 metry je brněnská AZ Tower nejvyšší budovou v Česku.

Nejen na Pankráci

Nový územní plán pro výstavbu nových „mrakodrapů“ počítá se čtrnácti novými lokalitami. Mělo by se jednat o rozvíjející se čtvrtě, jež spadají pod širší centrum a do budoucna se zde počítá s výraznými investicemi a novou výstavbou. Jednalo by se například o část Libně a Vysočan, Bubny, Chodov, Písnice a lokality podél plánované trasy metra D.

Praha mrakodrapy přeci nepotřebuje

Kritici „mrakodrapů“ namítají, že Praha takové výškové budovy nepotřebuje a jejich případná přítomnost městu nejen nic nepřinese, ale naopak by mohla narušit celkové městské panorama. Podle některých se jedná o snahu developerů a nadnárodních společností, kteří právě prostřednictvím podobných výškových budov budou chtít demonstrovat svoji sílu a moc nebo nabízet atraktivní kanceláře s krásným výhledem.

Hojně zaznívají námitky ohledně zvýšení dopravní zátěže, se kterou se budou muset potýkat nejen místa plánované výstvaby.

Kritikům se také nelíbí, že město odmítá zveřejnit úplnou podobu nového územního plánu a k jednotlivým záměrům dodává jen útržkovité informace.

Pojďme Prahu trochu oživit, tvrdí zastánci výškových budov

Obhájci výškových budov si naopak myslí, že podobné stavby k modernímu městu patří a navíc můžou významně napomoct s oživením některých „mrtvějších“ a ne tolik prosperujících částí Prahy.

Developeři by navíc zřejmě podle všeho při volbě míst pro stavbu nových výškových budov dbali na to, aby stavby příliš nezasahovaly do celkového městského panoramatu a nebyly výrazným způsobem prominentní, spíše naopak.

První pražský a český opravdový mrakodrap by v nejbližší době mohl vyrůst v blízkosti obchodního centra na Chodově, kde by plánované dvě věže Prague Eye Toweru, měly dosahovat výšky 153 metrů.

Výškové budovy do moderního města patří

Většina architektů se shoduje, že výškové budovy do moderního města patří. Při vhodně zvolené výšce a umístění mohou navíc v rámci městského panoramatu vytvářet zajímavou kompozici a jeho konečné atraktivitě naopak přidat a za příklad často uvádějí například pařížskou čtvrť La Défense.

Výhled na čtvrť La Défense v Paříži z Eiffelovy věže.

Mrakodrapy a výškové budovy tak možná podléhají zbytečné démonizaci. Často se zapomíná na jejich výhody, mezi které se řadí například úspora místa, ale často také času a energie, protože podobné budovy mají potenciál shromažďovat větší množství lidí, obchodů a služeb najednou, což v dnešní uspěchané době nepochybně přínosem je. 

Do jaké míry se podaří návrh na začlenění nových výškových budov na území Prahy zrealizovat a jaká bude jeho konečná podoba, zůstává prozatím ve hvězdách. Že ale podobné stavby, samozřejmě s ohledem na neporušení historického kontextu města, do metropole v dnešní době patří, však zůstává bez pochyb.

 

Foto: Flickr.com/Kristina D.C. Hoeppner,Jaroslav A. Polák,Claude Attard

Podobné články